dobou
nemám potřebu se otvírat světu, ba naopak. Biosvět mě nějak štve. Nebo přechodně nezajímá? Projevuje se to i tak, že málo komunikuji a na bloguji, čtu nepravidelně, spíše nárazově , spřízněné blogy. Nekomentuji. Některé, přestože dlouhodobě oblíbené a zajímavé, nenavštěvuji vůbec. Pravidelně zabrousím na dva, tři, na jiné jako bych v tu chvíli zapomněla.
Mám hodně práce a kratší den spolu s úbytkem tepla a slunce mi to dobíjení energie vůbec neulehčuje. A také se hodně tady umírá. Což má se mnou souvislost. Mám sice svoje metody jak rychle a efektivně načerpat energii , ale ty také zrovna nějak neplánovaně haprují. Safra, co mě vlastně těší?! Těší mě, když už praštím s prací a mohu si konečně lehnout do postele, pustit fukar s teplem a nic nedělat. Nebo spiš myslet s radostí na to, že si mohu nyní chvíli dělat co chci. To jest nic. Jen ta krátká a blahá chvíle potěšení před spaním, že už nemusím povinně nic a také, že jsem sama doma a zrovna nezávislá a svobodná a zdravá, mě těší. A že zítra konečně budu v práci pouze do tří odpoledne a pak snad konečně v poklidu poflákám ten zanedbaný barák a opět shrabu zavátou zahradu. Žádný spěch. A teď už si jdu lehnout. V práci jsem dnes pilně katalogizovala nové knihy. Třeba namátkou Magorovy básně dětem a Nezvalovy básně větším dětem a několik komiksů s Tintinem a dva komiksy Thorgal a knihu o upírech a jiných temných strašidlech a démonech. Sestavil ji Ondřej Müller, ten, co nám povídal v Jičíně o komiksech. Což mi hodně dalo. Napsala jsem si z jeho přednášky poznámky, doufám, že se brzy dostanu k tomu, abych je přepsala a instruovala tak oklikou mírně i vás. I když zrovna vaše blaho mi nyní na srdci neleží, mám konečně sobeckou starost o to svoje. Což mi leckdo chválí.
Před chvílí jsem nahrála na rajče fotky ze sobotního výletu do Luže, vycházka to byla velmi pěkná.
Fáze řešení problémů mozkem ( ty hlavní ) : hledání řešení,výběr řešení,postup v jeho směru,zamítnutí, krize, osvícení – správné řešení. Stejná cesta se dá popsat subjektivně zvnějšku jako aktivita, klid, aktivita, klid. Jinak řečeno organismus ani mozek nikdy nic nedělá. Když nám z vnějšku připadá, že organismus po fyzickém výkonu odpočívá, tak on ve skutečnosti intenzivně pracuje – Odstraňuje kyselinu mléčnou, opravuje svalové buňky, obnovuje zásoby energie atd. Totéž mozek,když nám připadá, že nic nedělá, tak řeší problémy v podvědomí. V takových situacích se doporučuje věnovat se uměleckým aktivitám, brainstormingu atd. Potom se lépe zapamatuje látka potřebná k zapamatování a snáze se vyřeší nějaký problém. Na popisu Vašich aktivit je vidět, že v podstatě nemáte úbytek energie, věnujete se i uměleckým aktivitám a věnujete se sobě, což je občas potřeba.
LV, děkuji za vysvětlení a malý rozbor, snažím se v podstatě přizpůsobit svým potřebám jak je tuším, vnímám. Jsem spíše impulzivní typ. Horší s dlouhodobými problémy, to čekám až už je situace opravdu neúnosná a věci už nelze déle snášet. Problém "praskne" a je to.
Zuzi, ještě, že píšeš. :-)) Ale znám tyhle nálady, když na mne přijdou, klině si jim podám, :-)) ale já se pak s uspokojením flákám, kdežto i stíháš ještě spousty dalších neuvěřitelných věcí.
Zuzi,jak Ti rozumím! Prvních asi tak patnáct řádků jakobys psala o mně! Nemám recept na změnu – u mne funguje pokaždé něco jiného – ale pokaždé jsem se (zatím) z toho dostala :-)). Jestli jsem správně pochopila vědecké vysvětlení, tak právě teď, když odpočíváme, připravujeme se na další práci :-)) Otázkou zůstává, jak dobře se připravíme, aby období aktivity bylo delší než krizové…
Hodně sil, zdaleka nejsi sama :-))
Zuzi, těm fázím říkám fáze lva: on když se vyhřívá na slunci a vypadá líně vlastně jednak tráví, druhak střádá síly na další lov/akci. Takoví mravenečkové sice jakoby makaj furt, ale taky 1 brabenec moc sám nedokáže, na rozdíl od lva:-) Jsem lvice, takže to je moje adaptovaná interpretace 😉
Evi, aspoň píšu, ještě že mám ten blog a pocit, že jsem tu mezi svými.
Míšo, včera jsem to po sobě četla a měla chuť ty svoje řeči smazat, ale vidím, že mnozí to mají podobně a dokonce to je tak nějak vědecké tyhle přechodné stavy. Jdu uklízet, abych to překlenula. 🙂
Hmm, bosorko, vypadá to, že teorii máš podloženou praxí …
ta prvni fotka je super. To vis ze je vedecky dolozeno, ze slunecni paprsky maj primej vliv nejen na naladu ale potazmo i zdravi lidi? Proto mame na podzimni depku naprosto regulerni narok 😀
Dík, já si to o tom slunci tak nějak v duchu myslela. Snad tu další zimu zase ve zdraví přežijem. Můžeme se těšit na jaro, což není zas tak špatný!