Ratboř  Nový zámek a Starý zámek

Dva objekty v jednom parku ve znamení KOTĚRA aneb šikovná zakázka

Kdo by čekal nějaké architektonické skvosty v malé obci hodinu cesty po svejch od Kolína! Náves sice jako regulérní prvoligový fotbalový stadion, ale není náves jako náves, a  tento divnej frajplac vhodný na přistávání flotily vrtulníků vznikl zbouráním zchátralých vesnických objektů. A na západní straně návsi rozložena rozsáhlá zahrada se vzrostlými stromy a keři komponovaná do libých skupinek, ve které se nacházejí dva architektonické skvosty nazvané Starý a Nový zámek. Nový zámek je tedy spíše prvorepublikovou dvojvilou – ovšem svou důstojností a elegancí zapříčiněnou výzorem klasické italské vily včetně piana nobile", mísící se opatrně a s citem s moderními prvky, tvoří nanejvýš ctihodný protipól opravdickému zámečku vedlejšímu. Snad proto se také pro dvojvilu vžilo pojmenování "Nový zámek". Oba objekty byly v roce 1963 zapsány do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek. Chválihodné a díky za ty dary!

Starý zámek

Úhledný parčík v podzimním hávu v části Starého zámku

Karel Jáchym Breda dal v roce 1723 přestavět původní tvrz v Ratboři na barokní zámek, přičemž starou stavbu pojal do novostavby a dlužno říci, že prapůvodní klenby jsou dosud zachovány ve sklepních a přízemních částech zámku. Jednopatrový zámek měl obdélný půdorys a krytý byl šindelovou valbovou střechou; tato stavba tvoří dnešní jižní křídlo. V průběhu dalších let, zejména v 19. století, se zde vystřídala řada majitelů, až v roce 1890 koupil ratbořský velkostatek i s novým cukrovarem a se zámkem kolínský velkoobchodník Bernard Mandelík.
Jeho žena povila syny tři a nejstarší syn Bernard přistoupil v letech 1912-15 k zásadní přestavbě ratbořského zámku podle plánů, které vypracoval významný pražský architekt Jan Kotěra. Všichni známe! A současně, by nepřišli zkrátka ani další dva synové, Ervín a Ota, dostal za úkol vyprojektovat v sousedství pro oba bratry reprezentativní dvojdomek", tedy jednopatrovou moderní dvojvilu.

Ale vraťme se k vile staré. Kotěra nechal k původní barokní budově přistavět nové střední křídlo vybíhající k severu a k jeho východní straně přistavěl originální prosklenou zimní zahradu. Též výrazně pozměnil veškeré interiéry zámku a všechny dochované prvky původního zámku citlivě zakomponoval do nové stavby. To vše jsem ale nezjistila svým ostřížím zrakem, ale přečetla. Momentálně se zde neprovádí, současný majitel toto sídlo opravuje a vstup do areálu není sice viditelně zakázán, ale do objektu uzavřeného plotem by se vstupovat nemělo, my však toto nepsané pravidlo slušnosti porušili s opatrně, s pocitem provinění, vzali za kliku zahradní branky a jsouce tato neuzamčená, vstoupili a nikým nerušeni prošli se zahradou a prohlédli objekt ze všech stran.

Kotěrovo křídlo od západu. Zajímavé tím, že dle neověřené informace zde jistou dobu bydlel exministr zdravotnictví Rubáš, později jeho syn. Nyní zdá se křídlo opuštěno. Hmm, také bych si dala říci zde přebývat!

Vstup do starého zámečku, trochu kubismu v klasicistním obležení

 Nový zámek

Bratři Mandelíkové projevili přání  rodinné sídlo jako symetrický a prostorově detailně propracovaný dvojdům, který měl skloubit požadavky na luxusní a zároveň moderní rezidenci, odkazující ovšem na straně druhé na tradici šlechtických sídel. Tento záměr se podařilo Kotěrovi dokonale splnit, přestože ani jemu nebylo okamžitě zřejmé, jak se se zadáním vypořádat. Nakonec původní plán přepracoval ve stylu nového schematického klasicismu po vzoru italských předměstských vil, na kterém se projevuje i jeho opatrný zájem o začínající kubismus (kovové zábradlí ústřední terasy Piana nobile" v hlavním průčelí, zadní průčelí zámku a sporá výzdoba v interiérech). 

Nový zámek je obdélná jednopatrová stavba s dvěma vysunutými bočními rizality ukončenými trojúhelníkovitými štíty – tyto prostory sloužily intimní sféře rodin obou bratrů. Nad středovou částí hlavního vstupního (východního) průčelí – společných společenských a reprezentačních prostor domu – se vypíná monumentální kupole, pozor! Netypicky oválná (zvenčí vytuší jen tuze trénované oko, zřetelná v interiéru). V kontrapunktu s kopulí objevujeme v zadní části domu na vyšším fundamentu samostatnou oválnou společenskou místnost, taktéž s kopulí a  terasou, určenou původně pro setkávání širší rodiny majitelů (dnes restaurace).

A ještě … Na sochařské výzdobě se podílel významný sochař Jan Štursa, který doplnil hlavní průčelí sochami Génia ducha a Génia hmoty. Ano, klasické jako ze spořitelny, pane umělče!
Po sametovce byly vily vráceny restitucí Mandelíkovým a ti je prodali – každou jinému majiteli. Proto dnes zahradou probíhá mezi nimi uzavřený plot. Sice neviditelný", ale pozemek už není tak hezky propojený, ač svým pojetím tvořil jeden celek – zahradu komponovanou, romantickou, přírodní, s mnohými  zákoutími.

Severní zimní zahrada

V letech 2000 – 2002 byla novým majitelem budova Nového zámku opravena a přestavěna na hotel Chateau Kotěra – původní prostory byly citlivě obnoveny (za socialismu zde sídlila škola) podle dochovaných fotografií (pořízeny samotným Kotěrou) a vybaveny dobovým mobiliářem nebo jeho napodobeninami.

Jižní chodba přízemí

Terasa – součást piano nobile: Piano nobile (česky Vznešené patro) je označení pro zpravidla první patro šlechtických paláců a zámků, ve kterém je umístěna sestava reprezentativních prostor. Často terasa uvozena schodištěm z obou stran a sbíhajícím se na terase.

Mám-li vyjádřit svůj dojem, není to vůbec špatné, Kotě
ra se pěkně rozmáchl, hlavně v detailech a ty dvě kopule!; líbí se mi řešení vzadu, soukromé oblé spojení zahrady s domem, ale průčelím se hmotně drží ještě zpátky u klasiky, taktéž reprezentativnost – co se panstvu líbí – má hlavně na mysli aby zkrátka nepřestřelil a dostal zaplaceno. Odvedl práci a nemusí se za ni stydět. Opraveno hezky,ba ale mohlo by to být ještě o fous lepší, zvláště zadní část budovy dopadla tak trochu jak sedláci u Chlumce a její oblá krása vlivem komerčního využití jaksi zaniká. Jistě ale chápu, že budova musí vydělávat a být využita. V této souvislosti zmíním později návštěvu památek v Rakousku.

Rizalit: termín převzatý z italštiny označuje takovou část stavby, která vystupuje z jejího obrysu v celé výšce – pozor, delší rizalit" nazýváme již vystupujícím křídlem"

 Více informací a kvalitních fotografií dokreslujících text Nový zámek  Starý zámek a rajče