Co jsem nafotila koncem srpna cestou podle lesa z Poličky na Baldu
Je to prosím jen malá ukázka a možná se již opakuji, ale rozmanitost kvetoucích květin již pomalu končí, nadchází podzim, předzvěst zimy. A to nepokvete nic!
Svazenka vratičolistá – fialově kvetoucí květina, naleznete ji výhradně na polích
” vynikající plodina na zelené hnojení
” nezastupitelný přerušovač k ozdravení půdy
” jednoletá pícnina s rychlým růstem a vývojem, dobře olistěná vícenásobně zpeřenými listy
” uplatnění má především jako meziplodina na píci, na zelené hnojení nebo jako proti erozní plodina
” medonosná plodina s dobrou produkcí pylu
” na půdní a klimatické podmínky není náročná
Pupava bílá (bezlodyžná)
Vytrvalá nízká bylina s velkými úbory o průměru až 15 cm. Roste na suchých lukách, v pastvinách, na mezích a na výslunných stráních. Bílé zákrovní listeny jsou hydroskopické, při vlhkém počasí se ohýbají dovnitř a vytváří nad lůžkem stříšku.
Kořen v octě vařený čistí kůži a zahání bolení zubů; léčí též rány a vředy.
Květní lůžko je jedlé, má chuť podobnou kedlubně.
POZOR: LYRIKA!!!!! Jestli se vám pupava zalíbila, můžete se potěšit prózou Jakuba Demla Pupava z druhé poloviny 30. let. A třeba hned teď:
Já například řeknu: PUPAVO, miluji tě! A všichni mluvící řeknou: On tím myslí něco docela jiného! Neboť tento svět nedovede ani květinu, ani ženu přijímati jako Tělo Páně, uctivě a bez jakékoliv záludnosti. Oni musejí i za voňavým a chutným a zdravým ovocem hledat ještě něco, aspoň špatnou myšlenku, a také bez obalu to říkají, protože jejich rouhání nemá už žádné jiné cesty. Mlčící neřeknou docela nic, neboť takový je zákon věřících v Boha a řád moudrosti, ale ráno za svým oknem najdu měšec dukátů. To se opakuje po tři noci. A čtvrtou noc neusnu, neboť jsem si umínil bdít, ale dělám, jako bych spal, vždyť také ležím, a dělám, jako bych zapomněl zhasnout lampu, a přivřenými víčky pozoruji, co se bude dít, tu a tam také ještě napodobují chrápání. Takhle člověk mnoho se doví, ba vyskytli se už lidé, kteří si zaživa vystrojili pohřeb jenom proto, aby poznali své pokrevní příbuzné a přátele. Jednou také, když jsem tak naoko spal a jako bych zapomněl zhasnout světlo, přišel Smích, dělal, že mne nevidí, rozkročil se a jal se deklamovat. Začínalo to takto: Byli kdysi hrdinové – – Potom se obrátil k mému loži a řekl: Ty spi už jednou! Bůh ví, kde nabral tu sílu, neboť já opravdu usnul a tu se mi zdálo o tobě a o mém dětství, Stříbrný Květe! A v tom snu ležel jsem na stráni a slunce zářijové zlatilo dvě krávy, které jsem pásl: Červenku a Straku. Kupodivu, tyto dvě krávy byly mně jako autoritou, jejich duše a má duše neměly mezi sebou docela nic společného a já jsem se jich bál a ony se mne nebály, já měl k nim nějakou povinnost a ony ke mně žádnou; já viděl a cítil, že ony to tak chápou: já byl jejich duši docela lhostejný, což mne dráždilo, a proto jsem se jim tu a tam mstil, když se tak na mne dívaly, tak dlouho a upřeně dívaly. Člověk si namlouvá nějaké společenství a je sám.
¤ ¤ ¤
Ó PUPAVO, milenko má, pravdu ať mají všichni ostatní, my máme slovo! My máme svou pokornou, tichou, silnou a hrdou lásku. Ne opovržení, nikdy ne opovržení, jenom nechápající, rozpačitou lítost a nehorázně bezstarostnou lásku.
Zlatobýl obecný (celík zlatobýl)
Vytrvalá, i více než 1 m vysoká bylina. Lidově zvaný celík zlatobýl, svalník, zlatobejl, celník. Vyskytuje se u nás už ne příliš často na keřnatých stráních, výslunných svazích, suchých skalách, na pasekách a ve světlých lesích a křovinách.
Pro léčivé účely se spolu s touto rostlinou sbírá u nás také pěstovaný zlatobýl kanadský a obrovský. Oba pocházejí ze Severní Ameriky, v zahrádkách se pěstují jako okrasné trvalky. Občas je také vídám na rumištích, okrajích lesů, březích potoků zplanělou, obvykle v hojném počtu. Nemám fotografii, ale můžete si vyhledat na netu sami, uvidíte, že ji velmi dobře znáte, jen jste možná nevěděli jak se jmenuje.
Zvonek okrouhlolistý
Drobný zvonek, rostoucí ve společenství, lístky na lodyze úzké, přisedlé, ty malé okrouhlolisté řapíkaté naleznete až u země a podle toho ten zvonek také poznáte. Roste na loukách, pastvinách, stráních, v lesních okrajích, v pásmu od nížin až do hor. Vyžaduje vlhké až vysychavé kyselé půdy.
Lepší kvalitu fotografií naleznete na rajčeti zde
