a doma není nikdo prorokem …
Všední pracovní dny … a pobyt v domácím nezakrámovaným mikroprostoru. Ale už se TO rýsuje a do 14 dnů snad bude příbytek částečně obyvatelný … poté odjíždím na Jizerky a okamžitě po návratu přijede na dovolenou dcera s rodinou. Počítám, že celé prázdniny budu ten bejvák stejně ještě ladit a kdoví jestli to bude všechno takové, jak si představuji. Tedy nové a pro mne hezké. Dotažené do detailu. Chci vyměnit svítidla, záclony a závěsy a byt mít jednodušší, vzdušný a třeba i bez obrazů … a dalších serepetiček …
Tři dny, vlastně dva dny, na Sázavě utekly jako voda. Počasí nám vyšlo a věřte, přijela jsem pěkně zpražená od slunce. Doma mezitím pršelo a slunce se za víkend neukázalo. Vyrazilo nás oproti původnímu záměru pouze 11, takže jsme po dohodě obsadili pouze dva rafty. Zasedla jsem ve staré sestavě, jako loni a předloni, ale bohužel ne s mým oblíbeným háčkem. Ten seděl vzadu pod dohledem své kolegyně. Snad aby tolik nepil nebo abych ho nezkazila :). V pátek dopoledne jsme navštívili hrad Šternberk.
Nemohu zastírat však své zklamání z prohlídky. Tento impozantní, architektonicky zajímavý a zachovalý hrad, vystupující nejen do výšky, ale také lineárně tažený do délky, jsem navštívila již před sametovkou a byla jsem nadšena trasou, pohledy a osobností průvodce, bývalého majitele hradu, který zde žil a s grácií a noblesou prováděl návštěvníky. To jsem nyní postrádala. Nemohu však hanět – jen srovnávám. I dnes bylo na co se dívat, zejména pro milovníka historických slohů nábytku. Mohl si zde zopakovat co je baroko, biedermeier, renesance, empír atp … mobiliář snesený velmi slušný, ovšem vadily mi současné barevné výmalby v některých pokojích a pak nemožnost pokochat se horním patrem a exteriérem … projít se po nejvyšší promenádě , podívat na baštu …
Vodní pouť jsme zahájili v Týnci nad Sázavou. Na trase si opekli buřty a celkem v pohodě dorazili do Pikovic. Optimální stav vody umožnil si užívat krásných výhledů na zalesněnou, místy skalnatou soutěsku, spíše volnou než sevřenou a hlavně ve všech patrech osídlenou trampskými chatami. Klid, pohoda, na vodě i na suchu. Tentokrát mám hafo fotografií i ze břehu, setkala jsem se totiž dvakrát s jedním lehkým" nápadníkem bydlícím v Týnci. Nemusím snad dodávat, že nic vážnějšího nebylo a dokonce mi na závěr ucuk, když jsem mu chtěla tak nějak automaticky a bez jakéhokoli citově zabarveného úmyslu dát dětskou pusu na pusu. Ucuk, a tak ji dostal na tvář. Zdá se, že se i on doslechl, že neumím líbat. Ovšem já už jsem po nedávné ostravské operaci citově neutrální a nějaké souznění mi může být ukradené. Do citů již neinvestuji. Přešlo to tak nějak samo od sebe a už bylo na čase. Zraňuje to čím dál víc.
Večer jsem šla spát poměrně brzy a zúčastnila se pouze grilování, kolektivního veselí již ne.
Další den bylo poránu drobet pošmourno a my zamířili do Lešan, vojenského muzea. Nikdo z ženských tam nechtěl, ale byly jsme tam nakonec nenásilně dostrkány a nikdo z nás nelitoval. Velmi zajímavé expozice i pro takového milovníka umění a krásy jako je zuzi. A také různých podivností … Odcházela jsem obohacena. K muzeu se vrátím samostatným textem a fotografiemi. Ostatně i ke Šternberku.
Poloviny výpravy nasedla na znovu na raft a ostatní se vrátili do Hradišťka tuším, kde byl středověký jarmark. Já usedla na své místo na velkém raftu a oddala se vodní vášni. Slunce pálilo a plavba byla bezchybná. Byla to opravdu lahůdková jízda. Zejména v pasážích, kde to jelo samo a vlnky raftem lehce pohazovaly. Sjíždět šlajsny je zde trochu dobrodružné, protože oproti Vltavě chybí značení a člověk neví, je-li na řece sám, kam má vlastně najet. Do prekérní situace jsme se dostali dvakrát, ale pomohli jsme si sami a jednou nás vytáhl z bryndy zkušený a silný vodák z cizího raftu … Tahle část dne byla z celé výpravy pro mne nejkrásnější … a na raftu jsme tak nějak dýchal jeden za všechny a všichni za jednoho, zajisté ten pocit znáte. Není tak častý, svou vzácností intenzivně prožívaný … pokračování zítra, chce se mi spát, dobrou zuzi
Lidi se nelíbají bez citového zabarvení na pusu…. já jsem teda vítací a líbací typ, ale tohle by mě nikdy nenapadlo udělat.
Jak vidíš, tak i to je možné …
To sou termíny – citově neutrální, citová operace, investice do do citů…
Jeden poměrně neznámý zpěvák, teď si zaboha nemohu vzpomenout na jméno, zpíval o "skrytých lázních Štenberk" Byly tam skryté lázně?
No, je pravda, že já se "jen tak" na pusu s širší veřejností taky nelíbám. Ještě tak někde chytit opar apod.. Prostě mě neláká vyměna bacilů s kdekým a když to někdo dělá, taky ucukávám.
Sejra,není to zrovna veselé téma, tak to holt "silácky" obaluji a vyjadřuji se rádoby nezúčastněně a možná to vypadá cynicky, ale je to jinak
Přišlo mi v tu chvíli samozřejmé vlípnout mu na rozloučení malej děckej bozk, tak jsem to udělala. Nemám s tím problém, je to o fous důvěrnější než úsměv a podání ruky. Když to cítím, konám. A podobné přátelské puse zásadně neuhýbám. Přišla bych si hloupě. Vlastně se mi taková věc stává jen velmi ojediněle, je to projev vzájemných sympatií, stejně tomu bylo i zde, jsem si myslela.
Sejra,skryté lázně … určitě jsem ten song slyšela taky, ale nevím kde a kdy a kdo … jestli tam nějaké lázně byly, zůstaly mi utajeny. Však proti hradu byl náznak staré neopečovávané francouzské zahrady, která z výšky měla punc zahrady spíš anglické .. těším se až vysadím fotky …
Nojo, ale jsou lidi, co oslintávaj kdekoho na potkání a takovým uhýbám vždy. Navíc nevidím důvod se mimo okruh rodinných příslušníků s někým líbat na ústa. Pakliže bych chtěla být s někým o ten zmíněný fous důvěrnější, tak možná pusa na tvář. Pravda je, že vlastně důvěrnější s nikým dalším být až v míře líbání na ústa nechci 😉 Kamarádky nějak nelíbám a kamarády raději na ústa taky ne 😉 U singlistů je ale ten okruh možná širší, neb se tak dá testovat případný potencionální protějšek..?
Možná …je to zde:
http://www.ddledce.cz…istorie.php
Bos, jasně, slizouny bujaré nesnáším též, tohle byl pán zdrženlivý, příjemný, sympatický a byla to jediná trochu důvěrnější věc za ty dva dny. Byl to náznak drobné důvěrnosti, safra, když už se v tom chceme rýpat :)))
Říkám, že pro někoho to může být testovací akce:-) Já holt testovat nikoho nového nechci, tak nelíbám:-)Ale chápu tě, po upřesnění.
ZuziJá to podivení nad těmi termíny nemyslel nijak zle, prostě sem se podivil na jejich "zvukomalebností"…
Možná to byl Oldřich Janota, ale jak tak o tom přemýšlím, nejsem si tím jistý. (ale zato sem si jistý jeho krásným veršem "růže rozkvetla žlutě, zvu tě")
No, vida, já to psala spíš odtažitě, jako že citově jsem se do toho neinteresovala. OJ mám ráda, ale nevím o jeho písních skoro nic, já mám ráda ticho a hudbu když poslouchám, tak u toho nic nedělám, soustředím se, a poslední roky už na to nemám čas. texty OJ:
http://eldar.cz…ivlnami/texty.htm
Zuzi s tou hudbou to mám poslední dobou taky tak nějak..
zuzi,ráda jsem si přečetla o pohodě na vodě a sděluji, že pocit sounáležitosti při turistice, zvláště vysokohorské, dobře znám. Držím Ti palce při úklidu citových vkladů i domácnosti :-))
Ahoj Míšo, ano vlastně jsem to zažila i loni v Roháčích, tak i onak.. drž palce fest a děkuju!