Překvapení!

…

Včera mi přišel dopis. Směřoval na mou pracovní adresu a sotva jsem spatřila obálku, hrklo ve mně! Mám ráda hezké obálky – tedy obálky něčím zajímavé. Dostávala jsem moc ráda takové od Toska. Tu a tam překvapily škádlivou adresou, vždy krásnou známkou, nemluvě o obsahu! Ale tahle od něho není … safra, kdo mi ten dopis vlastně poslal??? Tak výtvarně krásné písmo, psané vypsanou rukou, věru… jeho autora neznám, podle razítka sice identifikuji město, ale ??? … tak se podíváme dovnitř.  Ještě obálku otáčím, prohlížím zálepku klopy a tiše žasnu: ony jsou to mozaikové kamínky, co budu mít "někdy" doma nad sporákem!!! Je to jen náhoda, či úmysl mne překvapit? Tu mozaiku jsem totiž zveřejnila na blogu. Jak napínavé! Uf! Už jsem uvnitř. Dopis a karton s rozkvetlou květinou kýchavicí, neomylně určuji, a nalepené sáčky s otazníky??? Žasnu a čtu … ne neprozradím identitu té milé neznámé bytosti, která mi napsala, … zná mě z blogu a ráda mne čte a říká mi, že máme společné oblíbence a děkuje za inspirace. A dokonce … včera si za poslední peníze koupila Norské dřevo, no a tímhle dopisem mě chce mě potěšit a také překvapit, ale já pro to musím také něco udělat! No aby ne!

Přišla jsem z práce a hned se dala do práce. Prosila jsem kompost (Wlčice:))), smíchala s lopatou říčního písku a naplnila tři velké truhlíky hlínou. Zasela do každého z nich semena z příslušných neoznačených sáčků. Co z nich vyroste zatím nikdo neví, snad ani ta neznámá emaptická bytost netuší??? … a tak zakládám novou rubriku: Co zaseješ, to sklidíš a nový seriál o záhadných rostlinách na mé zahradě. Děkuji pěkně, K. zuzi