…
Chtěla bych jen podat zprávu, že žiju. Sice všelijak, ale nebezpečí stojaté vody nehrozí. Nejvíce ze všeho mě pohltila švédská trilogie Milénium, čtu a čtu a už jsem téměř na konci posledního dílu.
Dnes jsem byla tak unavená, že jsem po příchodu z práce kolem poledního pouze umyla dvě okna a pak jen spala a spala. Přišla návštěva, probudila mne, ale já ani nedopila kávu a návštěvu pro absolutní nedostatek živosti poslala s politováním domů a zase zalehla. Tentokrát už v pyžamu. Kolem deváté jsem vstala a četla. Za světla zašla na zahradu vypít nedopitou kávu a nyní podávám zprávu.
Přidávám pár fotek ze zoologické zahrady v Ostravě. Bylo krásně a možná jsme měli jet do Vídně. Zdá se však, že do Ostravy a Vídně už se nepodívám, alespoň ne s tím příjemným společníkem. Přestal se mnou náhle a bez vysvětlení komunikovat. Mrzí mě to, ale po počátečním šoku beru to věru s lehkostí. Úzké sepětí je fajn, ale kouzlo samoty má také něco do sebe. Za ta léta jsem si na ni zvykla. Přesto je škoda přijít o člověka, s kterým jsme si byli docela blízko. Dva měsíce jsme si každý den hodinu povídali a dalo se o všem. Jedno vysvětlení mne bleskem napadlo. Právě v souvislosti s tou knížkou, kterou právě čtu. Ale může to být samozřejmě úplně jinak. Opravdu zvláštní. Je to ale vlastně jedno. Hlavnější je ten důsledek :). zuzi
Pár fotek ze zoo. Mám jich ovšem víc. A nejen ze Zoo.
Zuzi, příjemní společníci sice mají něco do sebe, ale knihy jsou knihy. Já se svým společníkem léta po boku přečetla už nejmíň tři veřejné knihovny. Schválně nepíšu "příjemným", protože to on je jen zřídka. Není vyloženě nepříjemný spíš nesnesitelně zádumčivý a mlčenlivý. :-)) Hezký den. E.
Zuzi, Milénium je skvělá záležitost, chystám se na třetí díl. Společníci holt někdy vydrží a někdy ne, třeba to není konečná…
Evi,děkuji za tvé srdečné sdělení. Jsou situace, kdy je lepší nehloubat, ale přijímat jak je a netrápit se. Děkuji a tobě také přeji hezký den!
Olgo,děkuji za návštěvu. Viď, od Milénia se těžko odtrhnout …, myslím, že dnes ho dorazím! Co chvíli si uvědomím, jak se těším, až se zase ponořím do četby. Na společníka mi myšlenky také zabrousí, což o to, ale co se stalo stalo se. Společník je starší ode mne, tak předpokládám ví co dělá a uvědomuje si i neblahé následky rozluky – jako že mu budu chybět a tak :)))
v neděli jsem začala číst první díl Milénia na doporučení kolegyň… jsem na 40. stránce a zatím mě to nijak nechytlo, ale prý musím překonat začátek! Takže dneska budu zase překonávat! .o)))
Tak hodně štěstí, Jarmilko, já se zakousla hned v začátku …