Co jím

a co čtuHlad …
Moje lednička je většinou prázdná. Mám praxí ověřené, že hojnost v jejich útrobách ve mně vyvolává potřebu se sytit. Ale kde nic není ani kuře nehrabe … Dnes jsem po příchodu domů zjistila, že mám hlad. Dvě hodiny jsem ho překonávala, až před chvílí jsem se rozhodla ho rázně zahnat konzumací. Objevila jsem doma pouze černý chleba, syrová vejce a tatarku. A jakýsi tuk na pečení. I vzpomněla jsem si na kolegu Veselého z Vyškova a jeho opulentní jídelní variace a udělala kompromis. Vejce jsem nechala vejci a na černý, velmi zdravý, chléb jsem si navršila kopec tatarské omáčky. Velmi mně to zachutnalo, a tak jsem zmohla 3 krajíce. Je mi moc dobře a jdu si lehnout a číst. Odložila jsem nedočtenu knihu roku 2009 Zmizet od Soukupové, protože mě nebavila a nepovznášela a přinesla si náhradu. Syn nedávno nadšeně hovořil o trojici filmů natočených podle neobvyklé detektivní trilogie švédského spisovatele Stiega Larssona Milénium (neobvyklé ve smyslu neobvyklé hlavní hrdinky) a tak jsem tyto tři knihy vydané v nakl. HOST objednala a dnes zkatalogizovala. První díl pod názvem Muži, kteří nenávidí ženy,  se chystám za malou chvíli otevřít a vyprubovat. Doufám, že se chytnu". Před Soukupovou" jsem odložila stranou thriller Childa a Prestona, poslední překlad u nás vydaný, pod názvem Kolo temnoty. Zklamal mě překlad i to vše ostatní. Jak překvapivé! Jejich úžasný drsný román s charismatickým detektivem Pendergastem "Zátiší s vránami", jsem totiž před časem zhltla jako malinu.