Poprvé v Ostravě.

…

V Ostravě jsem nikdy nebyla, a tak jsem se tam včera poránu vydala vlakem. Jela jsem na návštěvu a také si tu černou Ostravu prohlédnout. Měla jsem na to jen 5 hodin, ale přesto musím se přiznat, že jsem si Ostravy opravdu užila. Hostitel mne skoro uhostil k smrti dobrým ostravským jídlem mnoha sort, provedl několika ulicemi, ukázal dobrou adresu, pár zajímavých budov, parků, Ostravici, nakoukla jsem do, za dne tiché, Stodolní ulice a jako zlatý hřeb jsme vyjeli výtahem na radniční věž, kde jsem měla všechno jak na dlani.
Ostrava je opravdu plná zeleně, jak jsem od svého společníka věděla dopředu, ale na věži jsem také pocítila, jak to tam smrdí průmyslem. Fascinoval mne pohled směrem k Beskydám a trosky důlních zařízení na obzoru. Zpět jsem stihla své Pendolino jen tak tak, Ostravák se holedbal, že tak a onak a nakonec jsem musela k vlaku pádit jak už léta ne!, však se běhu již dávno vyhýbám. Škodí zdraví, chůze je lepší! Nevím, jak je to možné, zda ta Ostrava nebo klimatizace v Pendolinu, ale od alergického ataku rýmy, který mne ve vlaku záhy přepadl, jsem si ulevila až kdy ž jsem definitivně vkročila na skutečskou dlažbu.
Ještě mám nějaké svoje  fotky, ale hlavně jsem nedávno obdržela na přání od bloggera Toska nějaké speciální fotografie z tohoto města, nafocené při jeho poslední návštěvě zde  … ještě NĚCO dočítám a pak se do Ostravy vrátím … těšte se! Literární téma … zuzi

Stodolní ulice za dne

Ostrava má nové logo a míří vysoko.