Příběh jedné staré knihy a jejího autora

Alois Tlučhoř: Děti jeskyň 1.- 3.

 

Dostala se mi kdysi do ruky tato kniha pro děti – respektive její 1. díl  Děti jeskyň v zapadlém údolí a přečetla jsem si ji… Dlouhá léta jsem na ni nepomyslela, až nedávno jeden malý čtenář vznesl dotaz, zda bych mu mohla sehnat díl druhý a můj zájem o tuto knihu se oživil…. Povím vám malý příběh jejího spisovatele a současně i jeskynní" trilogie ….

Alois Tlučhoř (Alois Theodor Sonnleitner)

Alois Tlučhoř, pedagog a spisovatel – narozen 25. dubna 1869. v Dašicích u Pardubic, zemřel 2. června v Perchtoldsdorfu u Vídně, více známý byl pod svým pseudonymem Alois Theodor Sonnleitner. Svůj pseudonym  -Sonnleitner – zvolil dle slova Sonnleiten – sluncem osvícený okraj svahu v jeho knize Heimlicher Grund.

Tlučhoř pocházel ze známé statkařské rodiny v Dašicích.  Školní čas už ale prožil jako chovanec benediktinského řádu v Melku. Ve Vídni pak studoval filologii a pedagogiku – studium zakončil promocí a titulem Dr. phil. Své zaměstnání vykonával na jedné z měšťanských  škol ve Vídni, na začátku jako učitel odborných předmětů, později jako ředitel školy a dotáhl to až na okresního školního radu v rakouském prostředí.

Vedle pedagogických a sociálně politických spisů vydal Tlučhoř básně a pohádky, mezinárodně známým se ale stal se svou trilogií Die Höhlenkinder – u nás byla přeložena z němčiny a vyšla v roce 1930 v nakladatelství F. Topič, pod názvem Děti jeskyň: 1. V zapadlém údolí,  2. V nákolní stavbě a 3. V kamenném domě.  V německy mluvících zemích je tento napínavý příběh dvou dětí ze 17. století, bojujcích doslova den za dnem v samotě opuštěného a uzavřeného alpského údolí v primitivních podmínkách o přežití, velmi populární dodnes a je stále znovu a znovu vydáván.

V Česku vyšel  v postsametovém období v novém vydání  v roce 1992 pouze první díl a já jsem si tehdy se zájmem knihu přečetla. Docela poutavá robinzonáda, kde mimo líčení dobrodružného života v drsné ale krásné přírodě (což autor opravdu umí se zaujetím zaznamenat) nechyběl ani psychologický aspekt.

Napadlo mě nedávno poohlédnout se po dalších dílech. V databázi ČNB (vysvětlím později) jsem zjistila, že nakladatel Topič vydal tehdy, v roce 1930, pouze díly dva  a třetí dosud nikdy vydán nebyl a pravděpodobně nebyl ani přeložen!!!  Ani pátrání po tak staré knize z první republiky nebylo snadné a za pomoci internetové knihovnické konference jsem nakonec knihu obdržela z Moravské zemské knihovny v Brně, kde ji ještě měli ve fondu a hlavně absenčně půjčovali.

Je krásná, viďte? Ta "stará" (nová je otevřena na plánku zapomenutého alpského údolí) obsahuje oba díly a byla jsem zcela nadšena vazbou (převazbou) a také jejími ílustracemi zcela v duchu kreseb té doby v secesním duchu. Některé mi evokovaly grafiky Váchala, jiné kresby Preislera.

Nové vydání obsahuje, pro mne nepochopitelně, kresby takřka shodné s původními, ale přesto překreslené, tedy kresby na motivy ilustrací původních. Snad to má co společného s autorským právem … ale kouzlo starých časů bohužel zmizelo …

Na konci třetího dílu se sice díl poslední avizuje, ale ve skutečnosti trilogie nikdy uzavřena vydáním dílu posledního nebyla.

Věřím, že vás moje vyprávění o zdánlivě zapomenuté knize a neznámém spisovateli zaujalo a pro germanisty mám inspiraci … přestože třetí díl je na konci druhého avizován, nikdy nevyšel – tedy alespoň podle České národní bibliografie (večer se k tomu katalogu vrátím a vysvětlím -je zde vše, co bylo u nás vydáno, a tedy i přeloženo). Můžete se o to pokusit.  Bylo by to supr … teda skvostné :)))  zuzi

Sedlo vám literární téma? Stavte se na knihovnickém blogu