a každá kniha má právo na svého čtenáře, jen o ní možná ještě neví, a tak šup "za okno"
Zde některé z nich, z naší knihovny …..
Je mi jich líto, takové krasavice … ano, pro mne jedny z nejkrásnějších … a nikdo je nepotěší svým zájmem. Přesto, že je čas od času osvobodím z regálu a dám je pěkně na světlo, každému na odiv.
Vznikly z lásky spisovatele, ilustrátora a zejména nakladatele. Ten jim vdechl život a poslal je do světa. Ale co dál???? Nyní je to už jen na vás. Nenechte je čekat a stárnout. Jsou krásné a jejich optimální čas je právě nyní. …. Neodkládejte čas otevřít hezkou knihu … Ty z fotografie zatím voní novotou a jejich obálky nám vysílají šifrovanou zprávu: Chcete mě???? Ještě nikdo nás nečetl …
Nakonec jsem je popadla a ze stolu v interiéru vystavila za okno s textem:
Chcete mě? My jsme knihy, které ještě nikdo nečetl …
Kolegyni to přišlo vtipné, mně trochu zoufalé … něco mi to připomíná, ale ne Zdeňka Srstku a jeho smečku … zuzi, ochránkyně práv knih, které nikdo nečte.
Pozn. Tento text je duplicitní s textem na knihovnickém blogu, který také neoplývá masovou návštěvností. Tak ji trochu zvedněte a přečtěte si TO ještě jednou, pod atraktivnějším nadpisem.
děkuje zuzi
Ten Sýs je docela známá kniha/autor, tu bych zachránila první, ještě jsem ji nečetla, ale Sýs je zajímavý illustrátor, co se dokázal prosadit ve světě.
Bos,u nás ještě neopadla ta sametová vlna zájmu o knihy jejichž prvoplánově líbivé ilustrace děti nekultivují … zkrátka nerozvíjí jejich představivost, fantazii. A také na náročnější a neobvyklé texty nejsou zvyklí děti a jejich rodiče. Síse nikdo nechce, je to bída, ale díky že nakladatelé vydávají knihy pro svou radost a ne jen pro peníze …
To je zvláštní, ty knihy vypadají vesměs zajímavě.
Když jsem kdysi odmítl školní výlet do Prahy, dva dny jsem pořádal knihovnu gymnázia; byl tam cestopis, který si nikdo nepůjčil od roku 1872. Ale prodat mi ho nechtěli.
Mimo téma: obdivuju, že používáš v mobilu slovník; než bych tam našel slovo "ochlokratůra", asi bych zešedivěl.
Hodně štěstí knihám i Tobě.
Chcete nás?by tam mělo bej, ne " chcete mě?" 🙂
zuzi víš Ty co? já jsem si nikdy nevypůjčila knížku v Knihovně, ani nevím, že bych někdy v knihovně byla.
HENRY měls ji štípnout a pak zaplatit:-) jednou jsem takhle přemýšlela o Portugalských sonetech, ale pak naštěstí vyšly a jeden přítel mi je koupil, v kůži:-)
Ahoj Henry, vybrala jsem knihy, které jsou mi blízké, hlavně některé ilustrace mě přitahují… To ale byl docela starý cestopis… že tam tak dlouho vydržel nedotčen … slovník je fajn a slovo, které tam není si tam vyťukám a vložím a podruhé mám vystaráno! Díky!
Mod, je to slogan Srstky a použila jsem ho, protože lidem už něco říká :))). No, knihovna není jen půjčovna knih, je místem setkávání – společenským prostorem, někdy i zpovědnicí či čímkoli jiným … já jsem na ně zatížená, to víš, každej pták chválí svý peří, – naše knihovna je nic, jinde mají antikvariáty, čajovny, lecjaké koutky k povalování a zahrádky ku čtení… je to zvláštní, jak se po sametovce tahle profese "vyšvihla"
zuzino nevím s tím Srstkou, k Srstkovi patři " Kříženeček….", "Chcete mě?" se ten pořad jmenoval od počátku za Kubišové, ne?
Jo tak do antikvariátů s hospůdkama, to občas zajdu, jeden máme zrovna ve vedlejší ulici, Šejkspír a synové, a je tam krásná Havlíčkova mozaika:-)
Kubišová je hodná, ale až Srstka do toho vnesl kouzlo dětského nadšení v těle kulturisty… já nezapomenu na jeho: A jak se sem ten pejsek dostal?? No přijel přece autobusem a už tady zůstal…
Havlíček myslíš tohle??
http://www.mozaiky.cz…-terasa.htm
Ano, tohohle Havlíčka myslím, teď žije v Praze a má někde nějakou Vinotéku.
Kdysi byla ta stránka mnohem obšírnější, a byla tam i fotka toho antikvariátu. Mimochodem tu mozaiku v ŽB jsem mu dohodila já, resp.jsem dala odpovědnému pracovníkovi banky na pana Havlíčka kontakt a ukázala jsem mu ty bývalé stránky:-)
ad [3] – taky obdivuji užíván slovníku v mobilu. Nemusím hledat nic náročného a šedivím taky 🙂
Jo, a "hujersky" hlásim, že jsem četla nejdřív tu méně navštěvovanou stránku 🙂
Nebyl jsem ve veřejné knihově už víc než deset let (když chci konkrétní knihu, požádám syna), teď už se tam bojím. Dřív jsem jednal přímo ze slečnou, dneska musím nejdříve ke stroji, nevím, jak se tam chovat, a když se zeptám, tak se na mě budou dívat jak na exota… Mrzí mě to, knihy mám rád.
oprava: se slečnou (s jednou jsem pak dokonce chodil i na plesy; ale to už je 30 let)
[9] Mod, prošla jsem celé stránky a jsem se divila, proč tam není antikvariát. Některé mozaiky mne opravdu okouzlily, hlavně ty dvě, kam jsem směřovala odkaz. Jsou nádherné …
[11]Nom, je to přece mnohem praktičtější a rychlejší a jde jenom o to překonání bariéry a zvyk :). A s to tvoje "hujerské" tvrzení je pro mne šokující!!!!! Díky.
[12]Kutile, k nám tohle automatické vracení ještě nedošlo, my se ještě věnujeme čtenářům osobně a některým vyvoleným půjčujeme i načítače a mohou si pro ten vzrušující zážitek načíst knihy osobně. Jedná se ale ve 100% případů o čtenáře dětského oddělení…. Já tohle "tvoje" ale chápu. Mám také jisté zábrany – jinde – a mnohdy s nimi také nebojuji a ustoupím …
Tak se mi dnes kvůli tomuto článku zdálo o Zdeňku Srstkovi, takový smutný sen.
Mimochodem: http://robaroundbooks.com…ophile/
Henry, přeju lepší sny!!!
Ta knihovna, jak jsem pochopila patří tomu slovenskému spisovateli???
Ano, to je Michalova domácí knihovna.
Henry, to by bylo moc dobré téma na knihovnický blog. Spisovatelé a jejich domácí knihovny. Pošleš mi příspěvek??? Myslím fotku tvých knih… A co kdybys poprosil o to samé tvé přátele básníky…. To by bylo krásné …Zkusila bych také někoho oslovit …
To je moc dobrý nápad!