Za 20 a nekompromisně! &

tak trochu opěvuju přírodu

Dnes potřetí stejná trasa, i když pokaždé trochu jiná … Potřetí během měsíce vlakem do Chrasti a lesy a podél Žejbra pěšky domů. Trasa cca 20 km, možná dnes i o něco více …
Minulý víkend sama, dnes s Miladou a Spajkym (pes, již znáte). Ve společnosti je to veselejší a s my tři už jsme sehraná trojka. Tentokrát se jednalo o sportovní výkon, i když krásu jsme vnímali opravdu na každém kroku. Podzimní příroda byla nádherná, a listí padá zase o něco více než před týdnem. Trasu jsme zvolily o fous jinou, konečně jsme dokončili naučnou stezku Chrastecka, a vraceli jsme se opět tím pohodovým lesem jako vždy. Z Vrbatova Kostelce do Skutíčka po zelené a cesta vede po vrstevnici svahem snad 4 km … tahle trasa nikdy neomrzí a vždy potěší. A navzdory rannímu zamračení oblohy dokonce v závěru výletu svítilo slunce… a to zvedne náladu ještě více do euforie!
Milada tentokrát hoodně překvapila. V Kostelci na silnici jsem už sotva pletla nohama, protože jsme se nějak předtím zapletli do nesekaný trávy na louce u jakéhosi středu Evropy, který jsme stejně nenašli ??? a člověk si musel dávat pozor na každý krok v tom nepříjemném terénu. A já mám problémy s vazy u pravého kotníku, tak se hlídám obzvlášť. Bolela mě z toho trochu hlava a tak jsme si utrhli na jabloni u cesty nějaký pláňata a chystali se na hostinu u fungl nového sezení pro turisty … když tu ! … se ke mně pod stolem přisunula ruka a v ní oříšková DELI!!! To jsem opravdu nečekala a promiňte že tuto událost tak velebím a zdůrazňuji. My totiž jdeme tam nalehko, že svačiny nenosíme a domů dorážíme hladoví jak vlčáci po takovym pochodku :)). No, docházeli jsme domů a říkám Miladě vznešenou větu: Kvůli takovým dnům stojí za to žít! A ona že jo. Hmm, myslete si o tom co chcete, ale já tyhle pěší výlety tak miluju. Nikdy to není jen tak a vždy zažijeme spoustu krásných chvilek a zajímavých setkání. Kromě přírodních krás jsme třeba minule  narazila na chatu známých a dnes na dům, kde bydlí příjemná paní Hendrychová, co chodí drahná léta do knihovny …  Sice jsme tentokrát pozvání na kafe nedostali, ale věřím, že třeba příště ??? kdoví, co se stane příště … máme totiž v plánu tuto trasu zvládnout na podzim ještě jednou a s opečením buřtů u splavu Žejbra a bude-li zima bez sněhu, budeme chodit i v zimě. ..
Hmmm, nechcete jít někdy s námi??? Zuzi (tentokrát jsem nefotila, tak jednu z minula)

cesta u penzionu California v Podskalí