…
Včera se u mě za plotem otvíraly nové expozice muzea, propagující místní tradici kamenictví (jsme oblast žulových i opukových lomů). Stihla jsem večer vyvěsit fotky z lomařské venkovní expozice (ale zajímavé exponáty a doplnění TOHO na venku, naleznete i uvnitř). Nyní poránu vám představím obuvnictví – ševcovství. Nefotila jsem vše, jen co mě zaujalo a měla jsem pocit, že by nadchlo i vás. No a přidám pár zajímavostí. Možná byste si k nám mohli udělat výlet. Ne tedy jen kvůli tomu muzeu, ale je docela možné, že zde zažijete okouzlení krásnou krajinou. Ne velkolepou, ale líbeznou kulturní krajinou. Mně můžete věřit, znám to tu jako svý boty 🙂
Absolvovala jsem první prohlídku a zatím jsem se jen dívala a naučné panely téměř nečetla. Takových vjemů … optické napoprvé úplně stačily! Zaujaly mne nejvíce dámské boty z první republiky. Jsou všechny naprosto úžasné! Kultovní boty! Nadčasové! Ráda bych je měla doma a nevěděla, které nosit dřív… a propos … trochu tomu rozumím, dlouhé roky jsem pracovala v Botaně (Botas), jako návrhářka a modelářka obuvi … taka dívejte se …
A pak obuvnické stroje … i výrobní prostředky mohou mít krásný design a věděli to už dříve, žádná novinka.
Vše co se nachází kolem nás a čím se sami obklopujeme nás kultivuje… nebo samozřejmě také sráží". Všechno kolem nás má svou roli. Ale abych se vrátila k tomu stroji. Je to šicí stroj a sloužil na opravy obuvi.
Tato neuvěřitelná složitá a krásná technická věc je kopírovací stroj na kopyta. Nechci se utápět v detailech, ale aby bota byla botou, musí ve výrobě získat tvar, prostor, a ten se určuje tzv. kopytem, dříve dřevěným nyní možná i plastovým … které je vlastně stylizovanou lidskou nohou, má její rozměry a samozřejmě módní fazonu! Ale to všechno poznáte i v muzeu, pokud vás to moje líčení zaujalo … byl to dříve můj denní chleba …
Pánská ručně šitá polobotka jest chloubou našeho muzea, údajně největší bota v Čechách. I když tedy nejen ta polobotka, ale i to kopyto, je raritní, dodávám, na kterém je nasazena, aby neztratila ve své monstróznosti tvar. Dlouhá je 1080 mm, 40 mm široká, 360 mm vysoká. K její výrobě je použito kůže z celého telete a na podešev jsou dány sololitové desky imitující plátkování. Přesná doba vzniku není snáma, snad 1939 nebo 1945. Sloužila prý jako dekorace ve firmě, kde byla i vyrobena, firma Habal, a také se skvěla na tehdejším ševcovském plese. Možná byla vyrobena i pro EXPO 1939, kam však byl českým firmám již přístup odepřen. Říká se, že ve Skutči se v každém třetím domě ševcovalo …
Možná to nepamatujete nebo vás to nezajímalo, ale obuvnický průmysl u nás byl dříve docela kolos. Po sametovce výrobce české obuvi "převálcovali" Asiaté s levnou, ale také velice nekvalitní obuví. Jestliže se kupř. v roce 1992 v Česku vyrobilo 36,9 mil. párů bot, pak o rok později o čtyři milióny párů méně; jen pro představu – v roce 1937 se v Československu vyrobilo 55 mil. párů bot, o čtyřicet let později 115 mil. Někdejší í Svit Gottwaldov (Zlín), obuvnická velmoc, se po listopadu 1989 hroutila jako balíček karet. Typické baťovské budovy z červených cihel sice stojí, a to je asi tak všechno. Nicméně přece jenom se najde pověstné zrnko písku. Tou je usňová obuv Prestige, která přestála všechny tlaky a jede dál. Fabriky v Třebíči a Zruči (zde se vyráběla dětská obuv) také již nefungují. Zbyla jen Botana – Botas, ale ta je hodně okleštěna a v poslední době zachraňují její čest a slávu mladí desinatéři, kteří sice boty vymodelovat neumějí, ale použili starý kultovní vzor botasek" a dali mu nové barvy. Prodává se u Bati, také v zásilkové prodejně BOTAS na netu. Díky za ten nápad! zuzi
Jé, Zuzi, to je pěkný článek. Ty klasické kožené boty – moc krásné…
Jojo, nadcasovy a krasny, slusivy boticky se delaly..
zuzi,mám ráda tvoje naučné články! ten o botách se mi líbí 2x víc, protože coby majitelka "okrajové velikosti" chodidla (rozuměj: mám nohu jako slon 🙂 ), mohu říci, že nakupování obuvi je pro mne spíš trestem…
No a jinak ti u nás doma roste konkurence- naše Martina se taky neobouvá snadno-tak si boty vyrobila sama 😉
http://wlcice.blogspot.com…a.html
… a ty barevné retro boty jsou super!!
Krásné:-), mně se líbí ty společenské, vzala bych si všechny 3 páry:-)
Nedávno jsem sledovala na ČT takové to testování bot ČOIkou, porovnávali asi 12 druhů dětských bot, těma levnýma čínskýma počínaje, přes Baťu, až po různé jiné celkem věhlasné firmy. Ty levné čínské skončily na 3. místě, jak pokud šlo o materiál, tak i kvalitu boty v souvislosti s nohou:), to mě docela překvapilo.
Taky jsem občas překvapená, že 90% dětského artiklu u Bati, je ze syntetických materiálů,a to ty botičky stojí kolem 8-9 stovek, vpodstatě se tam nedá nic koupit.
Teda, ale botasky za 1600, to je sila 😀
http://ateo.cz/i/3223/
Ahoj, díky moc za ohlasy!!!večer se tu objevím, musím se po vycházce chvíli zasnít, nejlépe schrupnout …
krasny! brala bych c.2 (v c.8 – i pro me je shaneni bot trestem – vetsinou skoncim na panskem oddeleni). Zuzi ty ses navrharka obuvi? plna prekvapeni koukam :))
@Teo: brr, takovy boty bych nechtela! 😀
NAZDAR!Jsem ráda, co ohlasů text, který se nevěnuje sexu a vztahům, vyvolal! Boty, to je téma! Ale jo … vzpomínám u Mod na fialový kozačky, to bylo komentů ještě mnohem víc :)))!
Nom,děkuji za první ohlas a pochvalu střevíců!
Bos,o tobě, s tvým vytříbeným vkusem jsem nepochybovala, že je oceníš!
Wlčice,no, nepřeháněj! Sloní boty má u nás Honza 47! Jestli ho trumfneš, tak teprve máš právo chlubit se se sloní nohou :)). Ty sandále Maťa jsou velmi zajímavé a nevšední. Měli byste to rozvinout :))).
Mod,já se k Baťovi dostanu tak jednou za rok, když jedu do Pardubek a mířím dozadu k Zelené bráně… Boty má pěkné, ale přiznám se, že mnohdy syntetika jde velmi těžko poznat, tak je to hezky udělaný. S těmi čínskými botami jsi mne překvapila, ale ne zas tak velmi. Mně se zdá, že od dob kdy sem ty boty vtrhly, se hodně vylepšily. je ale fakt, že dětské boty vůbec nestuduju!
Ještěrko,je to značkový … a někdo si právě na tom zakládá, že si koupil drahý boty :)… a šijou se tady, ve Skutči, ne v manufaktuře v Číně (snad??)…
aTeona to se nedá říct nic jiného než že je to hodně HUSTÝ!
Spoon,teda, nakupovat boty v pánským … to by mě nenapadlo, no ale oni tam v těch botech na podpatku nemají asi moc velký výběr, co ???:)) Ano, dělala jsem návrhářku a modelářku obuvi (modelářka je, že připravuji podklady přímo pro výrobu a také ty boty na dílně zavádím). To byly roky! Navrhovala jsem dámské ručně oplétané opánky, občas zaskočila na nějakou sportovní obuv a mým vrcholným dílem byl technický výkres sloužící jako podklad pro výrobu formy na vstřikovanou podešev … byly to hezké roky v nevšedním kolektivu.
Hmm, uznávám, že proti Honzovi jsem břídil-mám JEN 42, ale zas jsem ženskááá! 😉
Švagr má 48. Na vojně tehdy trávil první měsíce bez cvičáků-než mu sehnali kanady, měl jen tenisky-a to ještě vlastní-a v těch se nemohl těch bojových akcí účastnit :-))
Ba, Wlčice, proti mým 37 je to větší :)) Ta příhoda se švagrem je veselá. Historky z vojny jsou vždy veselé, ale už jich ubylo 🙁 …
no a já furt, proč je velkých čísel nedostatek, když boty navrhují takové "Popelky" 😉 už je mi to jasnééé!
Faktem je, že když jsem si z vystavených kousků vybrala nějaký typ a pak mi ho prodavačka donesla v požadované velikosti, měla jsme mnohdy dojem, že mi nese něco,co jsem FAKT nechtěla!! V těch popelčích velikostech prostě vypadá každá bota líp! 😉
haha, v něčem máš pravdu, to jo, mohla bych něco podobnýho říci na oplátku o podprsenkách :), s tím mám zase "problémy" já :(…
Zuziale bez podprdy se da jit ven spis než bez bot:-)
Bos, zvládly bychom to ještě obojí naráz, no ni??
No, já jako Bosorka bych to bosa určitě zvladla a bez podprdy taky muzu hrde kracet (běžet raději ne:-)) )