2x LI

Liberk a Litomyšl

 

Dolní konec náměstí se sochou Bedřicha Smetany, místního rodáka. Vidíte? Trochu už začíná padat listí …

Dnes jsme strávily celý ten půvabný podzimní den s Miladou. Dopoledne v Litomyšli, městě pro mne z nejkrásnějších … navíc s aurou" kultury, umění … tak zatím jednu fotku z dolního konce náměstí s Bedřichem Smetanou … a hned po příjezdu domů jsme se převlékly, vzaly košíky, nožíky a Spajkyho a jely do Čachnova na Vysočinu na houby … ale!  mám ještě jeden rest z minula – Liberk v Podorlicku. Litomyšl počká …

Liberk … byla to poslední štace na vlastivědném výletě v Podorlicku minulou sobotu, a ač nerada smiřuji se s tím, že i poslední štace s A. Ještě před příletem papeže do Prahy mi přišla od něho první ranní smska, jejíž vhodné znění bylo jistě zvažováno několik dní – vyvolala na mé tváři však jen pokřivený úsměv. … Ano, čekat na to, až někdy přeskočí jiskra je pro mne čekáním na Godota … Velkým, naprosto neočekávaným a milým překvapením však je, setkáte-li se s člověkem, který vám je evidentně něčím vnitřně podobný, zajímají a vzrušují ho stejné věci, vnímá krásu tam kde ji vidíte vy a dokáže si všimnout detailu mnou přehlídnutého … nechci tady pět nějaké ódy a nechci to dále veřejně zpřesňovat a rozebírat. Nezbláznila jsem se do něho, ale nabyla jsem prostě dojmu, že by stálo za zkoušku zapříst spolu vztah. Třebas zpočátku nevážný a hledající, ale přesto vřelý empatický vzájemný a důvěrný … Toužím totiž …. jako každý člověk … s někým sdílet své pocity, nejlépe úzce a často, mnoha způsoby komunikace. Jak TO pojmenovat, nevím … ale na šanci zkusit nebo zkoušet TO SPOLU jsem nabídku nedostala … no, víte, kvůli té jiskře. Tak je to. To, co zde popisuji , však není žádná katastrofa … je to lidské a prostě se to stává …  že nedojde stran té věci ke vzájemné shodě. A není to vymahatelné, jak říkám  … Myslím si , že najít tu svou druhou půlku se někomu nemusí podařit za celý život. Ale za další zkoušku to rozhodně stojí! Co se nepodařilo za několik let se klidně může stát neočekávaně zítra :).

Vzpomínka na Liberk:

Kříž před kostelem v malé obci Liberk.

Pohled na dřevěný kostel sv. apoštolů Petra a Pavla, vedle vykukuje zvonice. 

Nevím, zda se mi podaří obrazem zprostředkovat tu atmosféru klidu, pohody a ticha, která zde vládla.  

Kostel byl česko-německý … zde náhrobky české. Naproti vidíte zachovalou dřevěnou faru, dnes neobývanou. V obci byly také dvě školy. Česká a německá.

Mše svaté se tu koná dvakrát do roka. Na Velikonoce a Vánoce. Jinak není šance prohlédnout si interiér, kontakt chybí.  Objevila jsem otevřené okno a neváhala jsem. Ale hned jsem byla také vyplísněna paní za plotem, že se to nesmí. Omluvila jsem se a poprosila, zda si mohu fotky ponechat. Paní byla viditelně zaskočena že se nechci hádat …  a přikývka. Odešla jsem. Nastupovali jsme už do auta , když tu paní přiběhla za námi a nabídla nám možnost prohlídky. Byla jsem v šoku. Zdá se, že fakt slušnost otvírá vrata :). Krása, vše ještě postaru…

A na druhé straně kostela hroby německých rodin …

 více zde

zuzi