Zář 252009
 

Je krásné odpoledne. Na slunci" je ještě teplo, a pod jeho paprsky se dá zatím vyhřívat po vzoru slastně předoucích koček, ale ve stínu už zima. Před obědem mi zavolal uhlíř a protože nemá menší náklaďák, dovezl mi stejně jako loni dávku uhlí natřikrát v přívěsným vozíku za osobákem. Než přijede podruhé, musím první kupu přeložit do sklepa. Tentokrát jsem to ale nestihla. Uhlí mi vyklopil o 2 metry dále než měl a to mi narušilo plány. Místo prostého použití lopaty jsem musela plnit kyblíky a odnášet je do sklepa … Uhlíř mě v tom ale nenechal a první kupu dokončil za mne. Druhou už jsem ale zvládla úplně sama, i když za cenu nadstandardního výkonu. Přirovnala bych ho nedávnému večernímu výstupu na Sonnstein.  Také jsem se koupala ve vlastním potu.
Poslední fůrku mi už celou složil kamarád. Už jsem se nechtěla tak ničit a on to okamžitě pochopil :). Jen jsem v pohodovém tempu naplnila asi 10 kbelíků, džberů a krabic uhlím a přistavila je do kotelny. Dělám to kvůli mamince. Stárne a některé rituály jí vážně dělají radost. Až je to legrační. Kvůli ní před odchodem do práce vytahuji všechny elektrické šňůry ze zdi" a snažím se mít umyto všechno nádobí. Myslím, že také tohle jí každý den, když přijde dopoledne zkontrolovat barák, dokáže pozvednout náladu. Ale stejně nadšeně určitě i ty spotřebiče" vytahuje ze zásuvky. Nikde nesmí svítit žádná kontrolka, NIC! I přes svůj věk tuto prověrku zvládá stále bezchybně. Už s tím prostě nic nenadělám…
Uhlí je ve sklepě, dvorek uklizen a já vykoupána. Přečetla jsem si chvatně noviny, ale bez zaujetí. Nebere mě rozpočet ani návštěva papeže. Tenhle není tak charismatický … Napadlo mě, zda nejede na setkání s ním i můj podorlický společník Albert … nereagoval na můj návrh jednoho společně stráveného dne o víkendu ani podruhé … Nabyl, pozbyl bez žádné mezihry … nevím co mu přeletělo přes nos.. Milou komunikaci a dobírání nahradilo z jeho strany mlčení, které bych nazvala spíše ignorací. Podivné …
Po úklidu jsem si na chvíli vlezla do postele. Únavou mne drtila zimnice, ale stejně jsem se převalovala aniž bych usnula, a tak jsem raději vstala a šla něco dělat. Něco nenáročného. Třeba zajít do práce pro zapomenutá rajčata. To ještě zvládnu, ale po té pracovní rychlovce jsem stejně trochu přetažená, a tak to nebudu přehánět. A tak jsem napsala pár vět do blogu. Těch, co nyní právě čtete. zuzi

Asi si přece půjdu lehnout. Cítím zimu a zároveň mírnou horkost ,a bolí mne paže. Asi jsem tentokrát špatně odhadla tu jemnou hranici, kdy ještě práce člověka šlechtí …

 

 Posted by at 16.41

  12 Responses to “A tak to u nás chodí”

  1. No jo no, uhlí a topení jsme "řešily" už před minulou zimou:-), zeptala ses někde na ty sálavé panely? nezeptala, že ne?!:-)

  2. Mod. ty kamenné?

  3. Napadá mě, že by jí je mama taky vytahla ze zasuvky:-)

  4. :-))no jo, to asi vytahovala:-)), musela by to mít natvrdo do krabic:-))

  5. ZuziSnad ti nevytahuje i u lednice:-)

  6. Mod, to víš, že jsem se na to nekoukla, mám těch priorit nějak moc a na tohle není už chuť …

  7. Bos, některé spotřebiče jsou přeci jenom tabu a kromě toho, lednice a mrazákem jsou neodsunutelné :))

  8. … ale počítač se taky vytahuje …

  9. Ach jo … to mě to uhlí vyjde draho … už dvě hodiny hledám bezvýsledně zlatej prstýnek 🙁

  10. No jo,a le kdybys měla panely, nemusela bys skládat tolik uhlí:-)

  11. … uhlí skousnu, ale zima mě … sere:))

  12. Ok, nemusela bys skládat a kupovat tolik uhlí, a nebyla by Ti zima:-))

Leave a Reply to zuzi Cancel reply

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

(required)

(required)

css.php
Web vyrobili ve Webklient.cz