báseň a zahrada sochaře Petra Kavana
Roubenka
Roubenka, čí to oblé jméno je,
to tam u nás doma v Plakánku
přespanilou máme studánku
Roubenka se jmenuje.
Tam k ní musíš časně zrána
a tiše, tiše jako duch.
Ta děvečka má , pane, sluch
a docela to nemá ráda,
hned jí čelem táhnou stíny,
když se hrneš, hrneš, hrneš
jako medvěd na maliny.
A jak říkám: Časně zrána,
to ti nejspíš neukáže záda,
a když to umíš, je s ní řeč,
žádný dlouhý nos a žádné heč,
jen ptát se nesmíš, tu se mračí
a klinká svoje: hádej hadači –
a víc by nedostal z ní pánbůh sám.
A co ti ještě bájit mám?
Slunečné si vyber letní ráno,
je líp si přivstat, nevídáno.
A pst! i les teď zdvihl k ústům prst,
je perel kolem nastříkáno
do blatouchů a přesliček,
jak kropenkou by chrst:
Sem pod les v podběl usedla si
a září, září, snad má svátek.
Rusalčí si v slunci suší vlasy,
sukénku pak podkasá si,
koupá dvé svých holoubátek.
Slast té krásy tryská do žil,
proto i ten písek ožil,
tančí u dna skočnou.
Co jsem se tam, lidi, nastál!
Z lesní louky houkal chřástal,
abych šel dál od krámu,
že tu krásnou křehotinku
okouněním polámu.
Nepolámu, já už vím,
jak zacházet s tajemstvím.
Fráňa Šrámek
zuzi
Kouzelné!!
Dík, Lenko :)…
Tedy, proč se mi ty fotky tolik líbí??? Přitom jsou takové ponuré(nic jiného mě nenapadá-ale nechci jim tím křivdit!! 🙂 )
Díky, bezva!
Mám jednoho kamaráda na Moravě, Milan Oboda se jmenuje, je řezbář, má úžasnou zahradu na Hukvaldech,plnou nádherných dřevěných soch, psů a koní, píše krásné knížky, je to velmi inspirativní, kreativní a pohledný chlap, strašně milý:-) Pravda, manželku má už čtvrtou, ale ty 3 předchozí ho zbožňujou úplně stejně, jako ta, zatím posledmí:-)
Když se rozváděl potřetí,ptali se ho u soudu, vo co jako de? a on řekl " Víte pane předsedo, já už vím od toho prvního manželství, že se pro rodinný život prostě absolutně nehodím, ale ony mě ty devčata vždycky přemluví:-)"
http://oboda.naproti.cz/#ukazky
Pardon, po někom mi tu zůstalo xxx:-/
Ten rukoidní šnek se mi líbí, toho bych chtěla:-)
Ahoj Wlčice, díky za přízeň! Že jsou ponuré mě nenapadlo, ale když se na ně tak dívám, nic veselého z nich opravdu nekouká, je to náhoda, že mi tak přišly barevně optimální. Že bych byla sama podvědomě ponurá??? Zamyslím se:).
Se mi líbí ten šnek. A ta stéla vedle něj je taky zajímavá.
Ahoj Mod, nakoukla jsem, zajímavé. Já si myslím, že to jsou dva hadi spíš než šnek … 🙂
Pravda, spíš dva hadi:-)
Petra Kavana jsme potkali v Indii, chvili s nim pobyli a videli jeho dilny, pouzival jejich kamen. Pak jeho vystavu v Brevnovskym klastere pred Xlety. Libi se mi budhisticka jednoduchost a mystika.
Já myslím, že obrázky nejsou ponuré, jen je v nich taková hladivá nostalgie, řekla bych.
Spoonpíšu o tom v předchozím textu … ptali jsme se ho na ten kámen, nějak jsem nedovedla pochopit, že leštěním zcela zčerná … měla jsi štěstí potkat ho v tom prostředí … viděli jsme ve filmu, zcela se přizpůsobil tamním poměrům a po svém splynul…
Lenka,na každého to pravděpodobně působí jinak, mým favoritem je fotka poslední. A od jednoho člověka jsem se dověděla asi proč…
Ta poslení se mi taky líbí úplně nejvíc, je taková ohnivě jásavá, hřejivá. Tamty jsou studenější. A taky mě vzala kamenná mísa s malými kamínky. Jako by ty kamínky byly živé.
… hezký antispam: BODHA
LenceSocha podle mne symbolizuje ženu – milenku, matku, plodnost. A pokoru a vzývání, je to taková modla … ale nejsem znalkyně symbolů… A tohle mi napsal A.:
> No, má to atmosféru, je to živé, žádná statika. Okolo živé stromy a plot ze
> dřeva tu živost díla potrhuje, protože je to dříví z těch stromů ve kterých
> proudila míza. Zbarvená zeleň stromů a trávy tomu dává expresivní náboj. Fakt pěkný
..Lenko, mísa s kamínky mě taky okouzlila, vzbuzuje to ve mně pocit nalezeného pokladu z pohádek, něco jako hrnec s penězi :)).
Smázla jsem svůj poslední koment, nechala jsem tam něco co jsem nechtěla, ten antispam byl k tomu 🙂 z.