Václav Klaus uměl kdysi zpívat … ale nyní již nezpívá…
Na svém třídenním putování Pardubickým krajem navštívil pan prezident 8. září 2009 i naše město Skuteč
Čekání na Klause …
Na zdejším náměstí už čekaly na Václava Klause a jeho manželku Livii davy lidí a hymnou ho přivítal netradičně pěvecký sbor Rubeš, což prezidentovi udělalo dobře a také nám to sdělil! Jako že to byla naprostá rarita!
Kromě vítacích oslavných a zdvořilostních vět Václav Klaus připomněl, že se Skutčí se pojí také jedna epizoda z jeho dětství, kdy tu v padesátých letech minulého století vystoupil jako člen dětského rozhlasového pěveckého sboru. Musím se přiznat, že teď už nezpívám," dodal prezident s úsměvem.
Mimo jiných darů jako znaku města vytesaného do opuky atd … dostal prezident i klasické sportovní botasky, ovšem speciální – pod pracovním názvem Václavky". Dobrý dar, hodí se, usňové boty jsou dnes drahé a navíc ta úžasná náhoda! Dostal náhodou stejné číslo bot, jaké nosí i on sám… jak si sám hned povšiml a kvitoval s povděkem!!! … Víte, říkal, že jsme na tomhle prezidentskym výtetě jeho 28. štace … dovedete si představit, co jen musel dostat podobných zajímavých darů jako je třeba ten náš kamenný znak města??? Je to těžký jak pytel cementu a hlavně nepraktický. V tom smyslu považuji za zcela rozumné vystavit si tyto kousky mimo svůj obývák a když je toho tolik, nejlépe ve svém muzeu darů – aby to prostě jen tak někde neleželo na půdě a nikdo se s tím nadělením nadále netěšil. Průkopník v tomto směru je Velký vůdce Kim Ir-sen a jeho muzeum darů. Zde malá ukázka: Aligátor nese čaj
Svým šarmem a vtipem mne zcela okouzlila Livie Klausová, kterou nelze považovat pouze za doprovod svého manžela, ale za zcela rovnocennného hosta.
Možnost zeptat se pana prezidenta na cokoli dostaly i skutečské děti a jejich otázky byly velmi veselé a nevšední : Jste večer často doma? Slouží vám někdo? Máte se dobře? Prezidentský pár se ale odpovědí zhostil s vtipem a elegancí!
No … líbilo se mi to! Přicházela jsem s nedůvěrou, ale bylo to živé a bezprostřední. Zejména díky paní Livii. A teď pár fotek:
Zleva hejtman PK Radko Martínek, manželé Klausovi, manželé Novotní – starosta právě řeční
Livia mě baví!
Prezident v jednom ze svých typických "obličejů"
Rozesmátý Radko a paní Livie … měla jsem dojem, že si všichni návštěvu užívali … no však jsme ten den byli prvním městem na jejich pouti!
To opravdu ale opravdu paní Livia nezpívá a ani se o to nepokouší, prostě to jen tak vypadá že chtěla přece jen manžela přimět ke zpěvu… ale on se netváří vůbec vstřícně!!!
A zde možná Livie upřesňuje, že pan prezident opravdu nebývá často večer doma … a proto je nyní na té pouti s ním, aby si ho po celé ty tři dny a noci pořádně užila! Jak usuzuji z "vedlejšího" tajemného prezidentského úsměvu pod fousy, Václav ví svoje!!!
Mohu si dělat mírnou legraci v mezích zákona z prezidentského majestátu, ale skutečnost mne zaskočila. Na setkání jsem šla s nedůvěrou, protože nesnáším předvolební merendy a naše "pohodové" politiky. Ovšem tohle bylo docela milé a příjemné. zuzi
Proboha a čí předvolební merenda to tedy vlastně byla?:-))
Ahoj Mod, předpokládám, že to byla první vlaštovka, taková tatíčkovská, abychom se potěšili a vyrazili do voleb… zaměření bylo velmi nekoncentrované :))). Starosta křesťanský demokrat, Radko sociální socialista a prezident je zcela samostatný nepředvídatelný lišák, tvoří samostatnou hradní jednotku s Hájkem, Weiglem a Jáklem …
No to ne zuzi, prezident přece stojí za nějakou tou novou stranou, o které prakticky nikdo neví, jak se jmenuje, natož komu je blízká:-))
Aha, tak to jsem nějak pozadu, jistě mi přijde poznámka od Mirka ze Sn. že se nemám plést do politiky a věcí veřejných :)…
Na těch fotkách vypadaj dóst skuteč-ně. 🙂
Ano, Teo, přijeli odpočatí, dobře naladěni a plni očekávání! Bylo to skutečně neskutečně příjemné, protože se řešily jen samé nepodstatné ale důležité věci :))
… příhoda strýce z Kolína :… Vzpomněl jsem si na zábavnou historku, kterou jsem zažil asi před patnácti lety v Kutné Hoře. Byli jsme tam s Kimem a Kimkou na jakýchsi městských velkolepých oslavách. Byla tam tenkrát i Livia Klausová. Její manžel tehdy dělal premiéra a ona tam byla s nějakou jihoamerickou velvyslankyní. Ale komunikovala velmi přirozeně i s námi a mile zapojovala do komunikace i tu svou družku. Je to opravdu velmi příjemná paní s úžasným kouzlem osobnosti. Tehdy vrcholily ty oslavy ve Vlašském dvoře happeningem E. Brixiuse při kterém nám nad hlavou přelétla i letadla z blízkého letiště a vystartoval balón s erbem KH. Všechno to ten Brixius tím svým způsobem komentoval. Měl jsem před tím jinou představu o happeningu, ostatně jsem měl už jeden, daleko ovšem lepší za sebou. A shodou okolností mi tam taky létala létadla. A ten ukecaný a rozplizlý Brixius to své číslo ukončoval slovy – něco jako "A nyní se s těmi děvami budeme radovat i my a zatančíme si s nimi společný jásavý kolový taneček." Kim okamžitě pravil, že musí něco projednat s Dr. Špoulou, kterého tu zahlédl a mizel promntně pryč, protože se zjevně na takový taneček necítil. My jsme s Kimkou zůstali a v kruhu zvesela tančili. A naráz koukám – proti nám v kruhu, tedy v protisměru, poskakuje i Kim. Snaží se pohybovat do rytmu, ale zjevně mu Pánbůh choreografické nadání nedal. Tak se alespoň snaží usmívat. Ovšem jakoby provinile a působí velmi rozpačitým dojmem. Navíc jeho ruku pevně třímá Paní Livia.
Pak se nám svěřil, že když chtěl z kola prchnout, paní Klausová ho čapla za ruku a se slovy (něco jako) "A kampak Vy nám utíkáte?" ho vtáhla do reje tanečníků a tím na něj ovšem i zaměřila hlavní pozornost. Musela bys to zažít, nelze takovou událost (happening je od slova "udát se") plnohodnotně předat.
I po těch letech, když si vzpomenu, cítím, že je ten svět někdy i lehký, veselý a příjemný. Tehdy to udělala Livia Klausová.