Zář 032009
 

Sonnstein ( 923 m )

 

 

traunsee_mp

 

Horké dny a horké noci! Přes den se couráme po městě, navštěvujeme bleší trhy a obchody s použitým zbožím – to je naše radost! Ale Salzkammergut, to jsou také hory! Večer se trochu ochladí vzduch a my vyrážíme na horský výstup na Sonnstein.

 sonnstein_2

Nezdá se to tak vysoko ( 923 m ), ale pohleďte na fotku. Je to přímý výstup od nuly! Zastavujeme na úzkém parkovišti jen pro několik vozů, vyhlodaném ve skále u silnice podél jezera Traunsee na Ebensee a neprodleně začínáme ostrý výstup. Je půl sedmé večer a údaj na ukazateli sděluje, že nahoru, na ten levý vrcholek, je to hodina a čtvrt chůze.
První část cesty tvoří schody a je jich kolem 270 Honza to spočítal cestou dolů … Zorka mi půjčila horské hole a já bych byla bez nich docela ztracená. Je to opravdu luxusní věc. Šetří klouby a pomáhá v pocitu jistoty chůze v horském terénu. Musíme spěchat, abychom se stihli vrátit za světla. Bereme to nějak ležérně a bez baterky. Věříme si. Jdu jako stroj a bez přestání ze mne díky tomu vražednému tempu a vražednému vedru leje pot. Nic příjemného, ale jde jen o zvyk. V sedle mezi dvěma vrcholy končí kamenitý lesnatý terén a začínají skály.

sonnstein_1

Pohled ze sedla na obec Ebensee. Fotí Honza. Všude kolem nějaké horské květiny, ale není na nic čas.

sonnstein_3

Na vrcholu čas tak akorát na jedno cigáro pro Honzu a hned dolů. Už se začíná valem stmívat. Jde se mi i s těmi supr holemi po skále blbě a dcera mi starostlivě sděluje, ať přidám. Naštvalo mě to a ostře vybuchuji! Atmosféra houstne a tma postupuje. Jsme na hoře sami a pod sedlem už nelze váhat. Nasazuji spolu s dětmi k vražednému tempu a oči a nohy si rychle zvykají na nové světelné podmínky. Jediná zastávka je u obrovské žáby, která nám zkřížila cestu. Ropuchu snad 20 centimetrovou se nám ale v té tmě už nafotit nepodařilo. Míjíme křížek s rozsvícenými lampičkami a příliš pozdě si uvědomujeme, že jedna z nich nám mohla posloužit. Je to běh o život … a mohu se pohybovat tak rychle a jistě jen díky těm alpinistickým holím. Ke schodům docházíme za úplné tmy, ale naštěstí je za chvíli ozařují světla ze silnice … stihli jsme to, ale bylo to na minuty!
Ať si je zážitek dobrý nebo špatný, hlavně když je silný. Četla jsem na webu Petra Pavlíčka www.rohace.cz .  a s odstupem potvrzuji zuzi

 Posted by at 22.06

  4 Responses to “Na krev”

  1. No Zuzi!parada! krasne fotky! a si borka!!

  2. Zuzidik, zes i pri tom fofru fotila!

  3. Lexulko, jo, jsem borka! Ani jsem netušila co všechno ze sebe vymáčknu!!!

  4. Boss … dík… jen ta žába mě ušla … a já jí navíc ani nepolíbila!

 Leave a Reply

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

(required)

(required)

css.php
Tvorba webových stránek: Webklient