…Dovolená pokračuje. Po počátečních výstřelcích darebného syna se situace doma uklidnila a aklimatizace byla zdárně dokončena. Jen zbývá finančně zahladit pobyt na záchytce a bude to ok. Ach jo, ty nenadálé výdaje!
Akce vyklízení pokračuje. Dnes byl našlapán po okraj druhý čtyřtunový kontejner. Mladí odjeli do Krouny až po poledni, protože jsem měla od 13. H obřad. Neobvyklé na něm bylo, že podél rakve stáli čestnou stráž 3 myslivci a 3 hasiči společně. Pán byl dlouholetým členem obou spolků, to je jasné. Potom už jsem se věnovala jen malé Emmě. Zabaví se sama, ale musím být v dosahu. Mám ráda se s ní procházet pomalu po zahradě a nechat ji krmit se malinami a rybízem. Musím jí buď bobulky z třásničky otrhat nebo jí dát možnost, ať si bobule z keře utrhne sama. Dám-li ji třásničku kompletní, zbaští ji celou a pak se chvíli tím stonkem dusí. Nakonec ho sama vyplivne nebo je jí nutno z úst ten dusící prvek vyjmout. Ale za ty nervy to opravdu nestojí! Taková exkurze po areálu zahrady zabere třeba i hodinu. Pozorujeme ptáky a malá hledá podle zvuku, kde ten pěvec sedí a neomylně k němu ukáže prstíkem . Také vyhledává podle zvuku na obloze letadla. Dnes jsme se naučili sbírat ze země spadaná jablka a ořechy a házet je do koše. Emma je velmi učenlivé děvče a nakonec už celou operaci zvládla sama, jen jsem ji musela upozornit, kde ty padanky leží. Samozřejmě jsme se po příjezdu zbytku rodiny s tou novinkou pochlubily a vzbudily jsme všeobecné nadšení! Zorka s Honzou nad každým ořechem umístěným do koše hlasitě smíchy hýkali ! Ano, proutek se má ohýbat dokud je mlád, i když jiné teorie zase mluví o zneužívání dětské práce! Tak se na to musí s citem.
Zastavila jsem se až nyní a bolí mne pěkně nohy. Včera vařila večer Zorka – upekla výborný koláč z rebarbory a dnes vařil Honza. Upekl takové uzavřené minipizzy, nebo spíš koláče, z lístového těsta plněné kečupem, sýrem a jemně nakrájeným uzeným masem. Zítra budeme pravděpodobně držet hladovku, protože jsme se přejedli. A zítra se bude nejspíše v akci úklidu chalupy pokračovat. Chalupa zbavená nánosů začala volněji dýchat a děti pojaly plán! Snad opravdu prodáme pouze tu velkou zahradu přes cestu a baráček si necháme. Jeho využití může být různé … A je zajímavé, že i zeťák je proti prodeji a schválili mu to i kamarádi na štamtiši – stůl štamgastů přeloženo (to je takové pravidelné pánské posezení štamgastů , zde jednou za měsíc, odkud se nesmí nic vynést ven!), tak ještě jsme na vážkách co a jak vůbec s tím provedeme! Děti mě opravdu překvapily, jak to dobře zvládají. Tedy … jsou to už děti velký! Zuzi –
Čvc 242009
Rozhodně posun vpred:-)
Ahoj Boss, máš pravdu, ale my optimističtí skeptici se držíme s tím jásáním zpět …
Důležité je neplést si, co je dopředu a co zpátečka, další průšvih je běhat dokolečka.
No koukám, zas mám dost áček – kdo je Emma? Musím to vypátrat! Nebo mi to prozradíš zuzi?
Jinak k chalupě – taky jednu máme, resp. taťka má. Dřív se tam jezdilo hodně často, teď, co jsou naši přestěhovaní v Přílepech, v přírodě, už míň. Přemýšlí, že by jí prodal. Zatím jsem mu to rozmluvila, vždyť kam bych každoročně jezdila na dovolenou? Chi chi.