Pracovně

…Třítýdenní dovolenou letos trávím pracovně. Sešli jsme se doma čtyři. Přijela Zorka s Emmou a dorazil i mladý keramik, snad by mu patřičněji sedělo přízvisko mladý alkoholik. Za 5 dní toho stihl dost. Před hodinou se vrátil z pardubické nemocnice, kam ho vezla Zorka, a naštěstí se to levý voko zachrání. Byl mu tam z bezprostřední blízkosti stříknut slzný plyn… a záda má parádně sešlehaný jakousi žílou jako vzpurný lodník na pirátské lodi. No, jak radí strejda z Kolína, beru to se stoickým klidem. Bude hůř…. Zdárné i nezdárné děcko vyklízejí svorně barák po svém nezdárném otci a dnes zaplnily bordelem kontejner až po vrch. Zítra navezou technické služby kontejner nový a ten se navrší odpadem stejně snadno jako ten dnešní. Jde to ráz na ráz. Nic, NIC! se nevyhazovalo, naopak přibývalo, co se kde sebralo a mohlo se někdy hodit. Stovky rádií, krabičky od cigaret, od mléka atd… Dřevo částečně spálíme a něco si nechám navézt domů na podpal kotle v zimě. Dřevo se mi hodí. Já jsem dnes hospodařila s malou Emmou a kolem čtvrté hodiny jsme se zde sešli všichni , co tak nějak k sobě patříme v jistém nespecifikovaném smyslu. Děti, babička a kamarád, co mi tu občas pomáhá s prací, co nemohu zmoct. Přišel se podívat na Emmu jak pokročila od května, kdy tu byla naposledy. Zůstali jsme sedět vzadu za domem na lavičce nakonec sami dva a dopíjeli pozdní kafe. Známe se mnoho let a ani spolu už moc nemluvíme. Tak nějak není moc o čem. Ale máme podobné vnímání přírody, všímáme si … měli jsme štěstí, ptáci měli dnes napilno. Po horkém dni se chodili osvěžovat a pít do koupadla a věční hladovci kosáci sbírali ještě k tomu žížaly. Takovou přehlídku ptáků, co se tam navečer vystřídala, jsem nepozorovala dávno. Potulovala se na trávníku kosí rodinka i s dvěma mladejma kosákama, a u vody se střídali s několika vrabci, sýkorkou, rehkem … vzpomněla jsem si, že několikrát jsem loni byla svědkem i návštěvy žíznivého sršáně! Letos ještě ne, je to prostě náhoda :). … A tak jsme tam seděli a pozorovali dobu ty opeřence a povídali si o nich… a zpětně si uvědomuji, že to bylo vlastně moc hezký. A bylo to jen takový … malý nic! zuzi