Půvab opuštěných lidských sídel podruhé

a aktualizace

 

Krátká Ves … a opuštěný chátrající statek na konci či začátku vsi, na vrcholové plošině svahu (zelená věž na rohu)   ….. s budovami, na nichž je i dnes vidět smysl majitele pro krásu, kouzlo detailu, a řemeslnou zručnost těch, kteří na objektech statku pracovali. Ať se jedná o chlév či obytnou část, všude na vás dodnes působí aura budovatelů statku a jistý pocit stálosti, konstantní půvab nezávislý na proměnách času. .. Na statek mě upozornila dcera a poprvé jsme ho viděli spolu. Ale až napotřetí jsem ho nafotila. Rok od roku je jeho stav zoufalejší a pocit zmaru přesvědčivější. Nic se zde neděje… je to marnost.

Omlouvám se za kvalitu fotek, hned po příchodu do dvora se mi ukázala prázdná baterka a jsem nakonec ráda, že se mi podařilo nafotit vše, co jsem chtěla, i když jsem musela vystačit vždy jen s jedním záběrem toho kterého místa. A tak vás zvu na prohlídku. Ještě bych vás ráda upozornila na diskuzi pod tímto prvním textem – ocitl se zde člověk na kterého toto rozlehlé hospodářství působilo stejně jako na nás. Poloha, místo, rozložení, krása staveb, okolí … to vše tvoří nedílný nenahraditelný celek. Snad se do té atmosféry vcítíte i vy … zuzi

Stoupáme po vozové cestě ke statku …

… Objevuje se před námi vchod do hospodářství – vjezd pro vůz a branka pro pěší. Uvidíte co všechno se dá stvořit z obyčejné cihly – to jen tak mimochodem …

Za branou pokračuje vozová cesty podél stájí vlevo dále do polí …

Pohled doprava … budova správce, obytná budova majitele, vlevo dole stáje a netroufám si dále odhadovat. Nejsem znalec.

Jsme v obytné budově. Před sametovkou zde bydleli pravděpodobně sezónní dělníci… Žádná honorace …

Detail schodiště

Pohled seshora ke vstupu

Nepovedený snímek … dobrodružnou cestou jsem vystoupala až ke kupoli věže se zeleným oplechováním. Okna nebo okenice vymláceny, všechno co jde je otevřeno nepřízni počasí….

V tomhle žil dobytek … není to nádhera?

Pohled ke stropu ve stájích nalevo od cesty do polí

Už jsme odcházely, když Zorka vyslovila moji tajnou myšlenku podívat se po této cestě až dozadu k polím … neuvěřitelné, já jsem si kvůli Emmě a větru netroufla. ona to řekla i za mě. Je to fakt.

… A tak jdeme dál a dál …

Vyplatilo se! Vidíte tu primitivní, ale evidentně novou lavičku? Někdo to cítí přesně jako my a v místě kde je tak hezky s jistotou statku za sebou, a výhledem na kraj dopředu si zbudovat ten člověk malé posezení. Je to moc dojemný. 

Opouštíme Krátkou Ves a ještě se ohlížíme dozadu … kdy se sem opět podíváme???

 Šla jsem za tím a dověděla jsem se dobrou zprávu.

Statku se říká ve vsi zámeček a majitelé (či majitel … pan Raupach) začali objekt opravovat. Začínají vyřezáváním dřevin z náletu (toho jsme si všimli) a vyklízením objektu (toho ne).  Byla pozorována i přítomnost stavitele. Toto jsou prosím velmi neoficiální zprávy :)))