Dub 182009
 

Dnes jsem spala poprvé po zimě ve svém nevytopitelném pokojíku v podkroví. Probudila jsem se kolem šesté hodiny s pocitem vyspání do sytosti, prostě tak nějak jako se vyklube na svět čerstvý kuře z nakřáplýho vejce a těší se co bude dál … Venku je sice zamračeno, ale ta atmosféra jara rozjetého na plný koule tomu nechybí! Jsem tak nějak po ránu šťastna sama se sebou a za chvíli si zajdu pro noviny a koupím buřty. Pokud nezaprší, uděláme hranici a budeme opékat. Přijel totiž Honza. Ale to až odpoledne.
Až se vrátím z města, zamířím do práce a musím dodělat nějaké resty a také, doufám!, konečně budu korunovat lužickou sérii kapitolou o velikonočních jízdách se spoustou fotek… došlo mi jich plné CD i od strýce z Kolína.
Kde se tu vzala ta sváteční nálada??? Vím, vím, co bylo příčinou, ale je to tak směšné a hodné inteligence blondýnky, že si to nechám pro sebe. Někdy stačí prkotina, ale funguje to! Třeba tričko s hlubokým výstřihem :)…  příčiny pocitu radosti jsou někdy velmi nevyzpytatelné a překvapující, jindy na to zase stačí jeden krátký rituál. Já takový mám,  třeba se jednou odvážím a povím … zuzi

Dodatek – komentář:
Nakoukla jsem do sobotních Lidovek a vidím, že zase došlo k protřepání té naší bandasky s nudlovou polévkou … a kdopak se dostal na povrch tentokrát … nezdolný Topolánek získal nového medvídka pro štěstí – Václava Havla… po zelené naději a těžkooděnci Paroubkovi nabídl svou náruč plnou lásky a pravdy našemu Valachovi a prý ho ta premiérovská funkce povznesla. No, to nevim, tak nějak se s tím po chlapsku porovnal, ale když jsem četla v Reflexu profláknutý záznam jeho rozhovoru se Sarkozym a seznámila se s jeho darem Obamovi, tak nějak se ve mně utvrzuje názor, že ani ti politici netuší kam se lidstvo i s celou zeměkoulí samospádem řítí a jejich úkolem je pouze, abychom se na tom starým žebřiňáku tak nějak vtipně udrželi a hlavně neztratit ta prestižní místa u voje! Jo, a ještě jedna zajímavá zpráva! Máme také novou paní premiérovou a zdá se být normální. Nějak jsem si to neuvědomila, ale hned mě napadlo, že je to špatný pro tu starou – původní paní premiérovou Topolánkovou, ta co si stále, ač premiérem zrazena a opuštěna, libovala v premiérských poduškách, které jí po našem právu náležely (né tak eticky) a ona je opravdu potřebovala, jak nám několikrát sdělila ! No tak nevím … na jednu stranu to má blbý a na druhou zase dobrý! Teď už jí snad nikdo ohrožovat nebude a tak ten auťák za státní s ochrankou potřeba nebude!  

… a po čase připomínám soutěž Medaile roku. Zuzi podporuje Kursk-1943 a je to dobrá volba. 

Zavítejte na stránky Otakara Duška a uvidíte sami.  A zde je krátká zpráva z ražby oné medaile. Není dobré hlasovat bezhlavě :)). Díky za podporu. zuzi

 

… Nechce se mi začínat nový text, připisuji zde.

 Máte svou nejoblíbenější knihu? Tak jí můžete dát svůj hlas!

Ozývám se z práce. Vkládala jsem do databáze České televize – ankety:  Kniha mého srdce – knihy našich čtenářů. A také jsem přidala své. Je těžké vybrat jednu knihu, ale rozhodla jsem se pro Norské dřevo Haruki Murakamiho. Další knihy, které mne okouzlily, jsou si podobné v tom, že v nich autoři ukazují čisté kamarádství mezi žabáky a jinými zvláštními bytostmi, o jejichž existenci nelze pochybovat. Jsou to knihy pro děti, ale jejich poetika a poselství se mne hluboce dotýká. Obě knihy jsou autorské: Skutečný příběh Cílka a Lídy Františka Skály a série knih Kvak a Žbluňk Arnolda Löbela. Další moje nejoblíbenější knihy jsou uvedeny zde.

Do ankety o Knihu mého srdce se můžete ještě  zapojit i vy zde – ale jen do 19. dubna. Po 8. květnu, kdy bude další nominační večer, se bude hlasovat už jen z výběru 100 nejoblíbenějších knih. 

… též tady upravuji fotky z noci s Andersenem.Spali jsme v knihovně už počtvrté a letos jsme měli program nejvychytanější a ani jsme všechno nestihli … téma čarodějnické procesy. Soutěží hafo, ale dětem se nejvíc líbilo stejně to, s čím jsme neměli skoro žádnou práci – vypouštění lampionů tajných přání … přikládám fotku dokumentující stav těsně před vypouštěním.

/files/lampionyprani.jpg

 

 

 Posted by at 19.29

  21 Responses to “Po dlouhé době &”

  1. Víte která slova tak nějak používá zuzi nejraději?

  2. Ahoj Zuzi, tak mě napadlo, že by pro tebe nebylo nezajímavé vykliknout si básníka Milana Hrabala.
    Kromě toho, že překládá z "lužické srbštiny" básně, leží mu osud a budoucnost Lužických Srbů na srdci.

  3. mas dobrou naladu po randeti? :))

  4. Aduo,díky, určitě se podívám. Je dobře že někdo takový existuje a věnuje Lužickým Srbům trvale svoji pozornost…. je to zájem, který má opravdu smysl…děkuji.

  5. Spoon, četlas předchozí text?, tam to je. Po randeti je mi dobře, nic ve mně nezanechalo, vůbec jsme k sobě mentalitou nepasovali na první dojem, ale někdy je první dojem mylný. Jestli se ozve a pozve mě na výlet, půjdu, ale když né, taky dobře :)). myšlenky se mi k němu nestáčejí…

  6. Ja jsem nejoblibenejsi knihu dala MANZELCE-Baobab v Lipove aleji a Kashice(tusim neco wo zirafach) :-))
    Manzelka je tak vzacny clovek,ze mi nomince udelala Radost :-))

  7. Teda tady se dá číst jeden článek 3x a furt zde něco příbývá! :))

  8. Cheo … hned zítra tam také dám Kashice! Jak jsem mohla zapomenout! Já husa! Dík.

  9. Petisee … to jen tak přicmrndávám, víš :). Chtěla jsem konečně napsat o velikonočních jízdách, ale nějak se toho obávám, zda se mi povede popsat tu fascinující atmosféru …

  10. Já hlasoval pro Púa, jako vždycky. Kvaka a Žbluňka miluju! A od AL i Pana Sovu.

    Včera (19.) zemřel J. G. Ballard.

    Milan Hrabal – omlouvám se jestli to co sem píšu protože mi to připadá takovým hezkým způsobem legrační "náhoda" bude znít nafoukaně – byl první člověk, který mě požádal o autogram do knížky. ANo, ten se tomu skutečně věnuje. A byla by škoda takové kultury. Teď mimochodem vyšla skvělá antologie slovinské poesie, Krajiny za slovy – Fr. Benhart, budiž mu země lehká, má tuším ve Slovnsku pomník jako výraz vděku slovinského národa za to, co pro ně udělal.

  11. henry, snad naši favorité postoupí do dalšího kola. Měla jsem možnost fixlovat, protože knihovny přenášely data hromadně, ale neučinila jsem tak! Sci-fi čtu jen velmi okrajově, přesto některé knihy miluju (Planeta Eden,Den Trifidů, Nonstop, Koule … )… s tím autogramem, to je teda náhoda …ještě jsem se na MH nedívala…

  12. Jo. Den Trifidů je klasika. Uz i moje babicka rilala sve velke jedovate Difenbachii sklanejici se nad jeji posteli Trifid.. A Doktorku z domu trubačů cetla uz kdyz jsem byla mala, vypravela me o ní.. Dalsi hypoteticka ale skororealna verze o konci civilizace je v Bidných Rocich, taky bych rekla klasika, autor ti urcite naskoci, me ted vecer ne..Scifi taky moc nectu ale ono to bohuzel zase tolik scifi neni..

  13. Ahoj Bos, Bídné roky neznám, podle anotace soudím, že by mě zaujala. Četla jsei Malevil? Merle. Podobný utopický román. Mám ho ráda a v seznamu jsem na něho zapomněla…

  14. Bidne roky doporucuji a Malevil si prectu znovu v duchodu, dik za pripominku:-)

  15. 17. umřel Jaroslav Hrbek.

    Zuzi, Krabat je též lužická pověst, že? Musím si ho konečně přečíst. Je hanba to neznat.

  16. Ještě P. S.: Ballard nepsal jen SF (já ovšem SF miluju – a jako v každém žánru, 95 % za nic nestojí: ale, jako v každém žánru). Co Říše slunce (známá též velkofilmem Spielbergovým) a Přízeň žen? Ostatně, spousta jeho knih od Crash přes betonový ostrov až k Věžáku a Výstavě zvířeckosti se jako SF může tvářit, ale…

    Mimochodem, máš Trifidy vydání porevoluční? To před- je totiž hrubě cenzurováno.

  17. Henry… kdo se s tebou může rovnat v sečtělosti a literárních znalostech! Já tedy ne a kromě toho nyní vlastně vůbec nečtu, jen ty noviny a Reflex, možná bych mohla na čas na zkoušku přestat a sledovat co se stane :). DT po revoluci neznám, to se na to časem budu muset mrknout, zajímavé :-O, i tak to bylo vzrušující čtení…

  18. KrabatVidíš, také jsem Krabata nečetla,a ani nevím že je to lužická pověst, nevím … Snad pochází z Indie, pak byl mnohokrát převyprávěn, ale nevím. Znám pouze ten fantastický animovaný film Karla Zemana, je v něm plno zvláštní krásy a citu, stejně jako v kresleném filmu o muži, který sázel stromy.

  19. Zuzi, Krabat je fakt stará lužickosrbská pověst. "Dochovala se v mnoha verzích a místních variantách, které shrnul a literárně zpracoval do svého románu Krabat německý spisovatel (a rodák z Liberce) Otfried Preusler. Křížem krážem prošel Horní Lužicí, studoval archívy a sbíral mezi pamětníky vzpomínky na staré mlýny, které byly v této bažinaté oblasti, kde se rašeliniště a rákosiny střídají s písčitými vřesovišti, zcela osobitým fenoménem."

    (Otomar Dvořák, České záhady, kapitola Krabat aneb čarodějná učiliště mlynářů) Ta kniha by se ti myslím moc líbila, zuzi.

  20. Ad J. Wyndham, hlavně, v předrevolučních vydáních jsou trifidi z Číny, v originále z Ruska; a je tam toho víc (kdosi hovořil o "desítkách drobných cenzurních zásahů"). Komparativní analýzu teď provést nemůžu, protože předrevoluční vydání má půjčené kamarád, promiň.

  21. Henry, to určitě by se mi líbila to si piš, měla jsem období, kdy jsem zpovídala pamětníky nad starými fotografiemi, jenže já do všeho klofnu a odejdu klofat zase jinam :). Dík za poučení. Jestli to čte pan Radek Jadomek z Vyškova, tak ho zdravím. Čarodějův učeň je jeho oblíbeným nebo dokonce nejoblíbenějším filmem.

Leave a Reply to Cheorchia Cancel reply

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

(required)

(required)

css.php
Web vyrobili ve Webklient.cz