A tři krásné knihy, tedy zatím jedna. A nemusíte ani moc umět číst (to je bonus!)
Co člověka drží při životě … drobné radosti
Milý Spolku přátel bloggování! My, co tady spolu kamarádíme, víme svý. Blogging má něco do sebe a když se za čas najdou spříznění kámoši a utvoří jeden z mnoha imaginárních Spolků přátel bloggování, není cesty zpět! Jó, uniknout …. už se o to z našeho spolku pokoušela Janova, Bára, Sejra a i Zuzi … co já vím … a všichni jsme zase tady. A tak to má být. Už jsme si na sebe tak nějak zvykli a náš kyberprostor je plný siločar, vztahů, představ,, … – vůbec to není nudné místo. Pro mne znamená součást života. Dokáži se od něho na dovolené odpoutat, ale lhala bych, kdybych tvrdila, že lehce. Kolikrát jsem podnikla v létě na chatě osmikilometrové túry do civilizace tam i zpět, abych navštívila veřejný internet v Proseči! Ale dost řečí … že jsem dnes začínala den s kyselou tváří – to už je minulostí… jedeme dál:
Mám moc ráda nápadité knihy, kde převažuje ilustrace nad textem. A protože nejsem zbrklá a hned s prvním pytlem nejdu do mlýna, počkala jsem si a dnes vám mohu představit krásné knihy rovnou tři! A kdo má stejně jako já rád obrázky a nechce se mu moc číst, přijde si na své!
Josef Hiršal, Bohumila Grögerová: Co se slovy všechno poví.
Josef a Bohumila byli partneři (Josef zemřel v roce 2003), a také společně tvořili. Tato kniha vynalézavých a vtipných jazykových hříček, hádanek, rébusů, legrácek a nápadů by ale nebyla nic bez svých ilustrátorů – Věry a Pavla Brázdových!
Ano, je to ten Pavel Brázda (ještě žije), outsider českého umění, s jehož dílem jsme se mohli seznámit až relativně nedávno – na výstavách a také v nové monografii, vydané k loňským malířovým osmdesátinám u příležitosti jeho souborné výstavy v NG (Veletržním paláci – kurátor Milan Knížák). – Od konce padesátých let maloval v izolaci a jeho rukopis se vymykal jak akademickému, tak avantgardnímu projevu. Z podzemí na světlo vystoupil až v roce 1992 výstavou v pražských Ženských domovech.
A představte si … od každého obrazu dělá Pavel Brázda tři originály. Aby mohly být stále vidět, i když se nějaký "ztratí" v soukromé sbírce. "Naplňuje to můj dávný ideál, aby obrazy byly přístupné daleko širšímu okruhu lidí, než jsou zámožní sběratelé," říká umělec.
Tak, a tento originální malíř ilustroval i tuto drobnou knihu a už v roce 1965! – nyní znovu vydaná neztratila pranic ze svého kouzla!
Nějak jsem se zapovídala, a vidím, že bych tady zase strávila celý večer a zrovna, když se mi chce tolik spát! Tak další zítra.
Ještě k tý radosti. No, zdá se, že se ledy opravdu pohnuly a zeměkoule se zachvěla! A jak to jinak může dopadnout když spojí síly bloggeři a militaristé. Ano, můj bratr, výpravčí Karel ve svém volném čase staví vojenská dioramata, sbírá válečné reálie a na dovolenou jezdí do Josefova a na stará bitevní pole. A zná se se spoustou dalších takových! V jednotě je síla a proto medaile Kursk-1943 Otakara Duška zaostává již o pouhá 3%. Díky a nepolevujte, prosím! zuzi
Ano, je to tak! 😉Se vším souhlas 🙂 Bloggování má své kouzlo, ráda si blogy čtu a stejnětak ráda ten svůj píšu.
Knihu “Co se slovy…” máme taky, Nejprve jsme si ji půjčovali z knihovny, ale pak jsem zašla do Portálu a bylo 😉 Máme o hravé češtině ještě jednu z Albatrosu “Kuna nese nanuk” a je taky super!
Si říkám stále častěji, že neblogování má taky svý kouzlo.
Ahoj Wlčice! Ano, my s blogováním už nebojujem :)a je fajn, že knížku znáš a je vaší oblíbenou … uvidíme co ty další … snad to večer zvládnu. Dnes zařezávám do 18.00…
Teo,hele, nestraš! My všichni máme rádi tu mírně perverzní Chaloupku strýčka Chucpe! A vůbec! že má neblogování svý kouzlo nikoho nezajímá. Jsi sledován NK a tvůj blog je lustrován jako důležitý zdroj informací. A to je závazek! Píšeš dějiny!
Zvykenec a parblíž… Jaký význam asi skrývají tahle slova?
Diky za tip na krasne knizky Zuzi :-))
Sejra,omrknu to v poledne, jsem z toho jelen!
Cheorchio,pokračuj ve sledování seriálu, mám ještě cosik v rukávu!
(cosik = jak říká klasik Lexulka)
Sejra,nahrazuje se tam část slova jiným – neurčité asociace, takže:
par/blíž je par/dál
zvyk/enec je mravenec
(hanba mi, zvykenec je z nápovědy…)
ZuziAha, já myslel, že sou to prostě jenom slova libozvučná, a vono je to takhle!
Tím pádem oheňák bude plameňák, nenířáb je jeřáb…ale vemuška mi uniká!
Sejra,je tam ještě: neto/plevel, vel/blázen,pilno/chod,cukr/věd, žíse/kala, šel/en
vem/uška … zařekla jsem se a nelezla dozadu a přišla na to sama. Nahradíš to VEM a přijdeš též, je to velmi milé zviřátko.
Tyjo, super! Veliká legrace:-)
S mamkou jsme si taky vymýšlely zvířátka. Vymyslely jsme : mo/záda; je/kačírek/a; ptako/ret. Dále máme kytky: pampe/vlk; tuli/žena; ameriká/n; srp/atec a města: PAR/BUKVICE; O/JÍDLO; MIMO/ŘÍŽ; VLASTNIL/NÍK :-))
Ahoj Majdo,To je tedy paráda! Vy jste správná smečka! Aktivní čtenáři! Přiznámm se,že já bych velmi pravděpodobně nevymyslela nic! A možná by mě ani nenapadlo, že bych se mohla zamyslet a něco vymyslet. Jste u mne ve velké vážnosti!!! zdraví zuzi a pozdravuj mamku Wlčici!
Znáš jejich knihy pro dospělé, zuzi? Hiršala s Grögerovou, případně samostatné?
Henry, vrátím se k té věci večer. Poradím jak tyto věci jednoduše zjistit obecně.