Kdo sedí doma, je pecivál!!!

První jarní den

                                                                                           Den jako na objednávku. Slunce svítí, modř oblohy nemůže být jasnější a kaluže ještě pokryté tenkou namrzlou kůrkou  …. I vyrazila jsem po velmi dlouhé době za město k rybníku. Tu procházku znáte jako své boty, však jste ji se mnou nejednou zde absolvovali … i na starém zrušeném blogu. Je to prostě můj vycházkový stereotyp, který neomrzí, protože v přírodě se stále něco děje a člověk si pokaždé nevšimne všeho … Malý záběr nahoře pochází ze závěrečné části procházky, už se blížím po silnici do mého města a ohlížím se nazpět …

 V našem chudém království ještě nic nevykvetlo, ale známku jara jsem objevila přece.

 

U rybníka. Tenhle záběr ještě nemám, zaujaly mě zelené brázdy dokulata a fotím jako obvykle proti slunci.

 

Obloha na hladině rybníka

Určitě nás bude víc – těch milovníků jara a jarních vycházek.

Bohumil Hrabal, Můj svět, Český spisovatel 1988, Slavnost sněženek, s. 335 "

…Když pojedete jednou na Mydlovary, na druhou stranu řeky, já tam za chvíli pojedu… tak tam jsou staletý duby a jeden je tak vykotlanej, že se tam před bouří schovalo dvacet třicet lidí! Ale já tam rád chodím a tančím na jaře a někdy i teď, víte, v minulým století byl takovej krásnej zvyk, že lidé na jaře vyšli pod ty starý duby a dívky za zvuků hudby se zdobily sněženkami a pak tančily pod těmi prastarými dubisky?…"

Představuji vám Radku Páleníkovou a její Slavnosti sněženek

Malé pokání

Jest pro člověka těžké přiznat svoji chybu, kvůli které počastoval, a nejen on sám, neprávem, jistou osobu, emotivně vypjatými přízvisky jako je bazmek a kokot. Zuzi se veřejně omlouvá panu Doležalovi a čtěte prosím dál.

Děkuji. No, víte, možná vám s tou medailí už přijdu otravná … ale když si člověk něco umane …znáte to … jde přes spáleniště :). Včera se hlasování pro medaili roku Kursk – 1943 opravdu zřetelně pohnulo dopředu, kdo sledujete určitě jste si všimli též! a též jsem objevila, proč to doteď šlo tak ztuha,  přestože jsem iniciativně oslovila obrovský chumel lidí, hlavně knihovníků a bloggerů …. a též menší chumel mých přátel a známých. Já totiž nedbale uvedla v prvním odkazu zde špatný link – link oznamující po hlasování, že nyní je utrum a další hlas zase po 24 hodinách – a oznamoval to nafurt!!! Proto mnozí hlásili, že se jim nikdy nepovedlo dát svůj hlas medaili, a bylo vás … jak mravenců. Tak jsem odkaz včera opravila a už to funguje – i zde prosím. Díky za opakovanou podporu –  zuzi

Bonus: objevila jsem v regionálních novinách reklamu vzbuzující ve mně smíšené pocity. Ale člověk nikdy neví zda to náhodou není záměr … upoutat čímkoli. zuzi