…Dnes jen krátce … slíbený text o ilustracích dětských knížek nechám na jindy, protože dá zabrat příprava, potřebuji nafotit pár věcí, abyste měli představu o čem budu povídat … moc se na to těším. Myslím, že i vy, čtenáři, budete docela překvapeni …
Dnes večer jsme se po dlouhé době sešli – my amatérští divadelníci. V týdnu jsme byly s Miladou a Petrou v Pardubkách v divadle Exit na premiéře hry Arnošta Goldflama Dámská šatna. Milada měla velký zájem, abychom ji taktéž nacvičili. A nedivím se, je to opravdu veselý kus! Cestou zpět jsem se dověděla, že všechny čtyři dámské role jsou již obsazeny a jedna rolička pro chlapa se dopíše, aby zachoval souboru přízeň… a já jsem měla rázem pocit, že jsem se ocitla na vedlejší koleji. Nechci napovídat ani chodit jen tak z kamarádství na zkoušky, jak mi Milada navrhovala, neboť naplano posedávat a kibicovat není pro mne ani trochu lákavé .. jen proto, že jsme parta. Tak jsem to dnes oficiálně zabalila a rozhodla se, že si najdu jinou zábavu" a vím už jakou. Budu pokračovat v sérii Výletů, které mám vyvěšeny na našem knihovnickém webu. A když jsem to nyní veřejně vyjevila, tak to tak bude!
Ostatní zítra … a děkuji jednomu sluníčku sedmitečnému za moc milý dopis – došel mi před chvílí. zuzi, už skoro spící …
Bře 132009
Předevčírem mi došel balíček dětských knih, tak se na ně těším. Můj dávný sen Haló, Jácíčku, potom Šrutova leporela (jedno napsané pod jménem Petr Karmín), a něco, co jsem do minulého týdne neznal, ale jsem rád, že jsem to poznal – Nová dobrodružství staré Lžičenky od Alfa Pr�ysena.
🙁 Já mám rozečtených 5 knížek a nemůžu se dostat k tomu, abych dočetla aspoň jednu.
Já naštěstí mám čas číst, a čtu rychle (6 dílů Ve stínu pádišáha bez problémů za den, i když začnu odpo.)
Henryněkteré věci čtu taky velmi rychle, ale některé mi jdou mnohem pomaleji a čím jsem starší, tím čtu pomaleji, tedy, ne, že bych jako pomaleji chápala, spíš si víc užívám těch slov.
No, Tractatus logico-philosophicus už čtu taky asi od roku 1994… Ale já si slova (jako třeba u Maye) užiju i při rychlém čtení… Holt slova si na mne zvykají – teď ještě kdybych si já začal zvykat na ně.
Henry, Haló Jácičku, pro mne znamená MOC. Ale ne kniha. Kdysi, když byla jen černobílá televize, viděla jsem zdramatizováno … snad divadlem Drak? Nevím, ale pamatuju si dodnes, že hudbu složil Vyšohlíd … nic z té doby ve mně tak neutkvělo, bylo to velmi poetické a krásné, dodnes si pamatuji těch pár tónů neobvyklého hudebního doprovodu a úryvky toho divadla …
Mod, jsem s tebou na jedný lodi… Nyní čtu jen noviny a časopisy a na knihy nemám … čas by byl, ale nějak není chuť, vůle, nálada… Mám připraveny Gardner: Sofiin svět, Murakami: Konec světa & Hard-boiled Wonderland, Pole a louky, Stopy Židů v Pardubickém kraji. A chtěla jsem si také přečíst Padišaha, no to je nyní nadlidský úkol 🙂
Henryuž vnoci mě vzbudilo, že jsem to napsala špatně, možná to není ” užívám”, možná čtu pozorně, abych našla správný smysl těch slov:-)
zuzinoviny poslouchám v TV a časopisy nečtu vůbec, čas by možná byl, ale já si spíš jako medituju, tedy ve volných chvílích přemýšlím o ničem:-)
K tomu divadlunení to škoda? Jsou přece hry i pro jednoho herce, a ti ostatní kvůli tomu nedávají výpověď:-)
Mod, já hledím moc nemeditovat, protože pak mě napadají hrozný věci :)). Práce! Práce šlechtí člověka!!! :))). Divadla škoda trochu je, zvykla jsem si. Ale opouštím ho bez lítosti, jak jsem řekla, vrhnu se na jiné věci. Ostatně, moc toho ze mne nevydolovali a nepamatuji si texty. V tu dobu mi to ale dalo hodně …