…
Do práce za tmy, z práce za tmy, a tak není divu, že ve studeným baráčku, sice se zbrusu novou televizí a stříbroskvoucím talířem, usazeným na štítě domu, zuzi napadají lecjaké nápady! Třeba dnes se cítím poněkud osaměle, a tak mě zcela vážně přišlo na mysl na pár dní někam zmizet. A vím, co mne inspirovalo. Touha po dobrodružství! Četli jste také tu zprávu o dvaapadesátileté Němce, 12 let pohřešované, kterou objevil v lese nedaleko Bernu náhodný turista?! Našel ji prý v provizorním stanu, který si sama vyrobila. Měla u sebe měla jen deštník a stanovou celtu. A nevšiml si ji nikdy ani hajný. Hajný! O těch mi povídejte… Když jsem před cca 10 lety hledala marně smírčí kříž v lese u Podlažic, revírník také nic nevěděl a musel kontaktovat svého nemohoucího předchůdce, aby mu poradil!
A další dobrodružství prožili dva barmští rybáři. Přežili měsíc na moři v chladící přepravce, do které se jim povedlo vlézt, když se jejich loď 23. prosince potopila v bouřlivém počasí u severního pobřeží Austrálie. Neměli žádné bezpečnostní vybavení, žádné signalizační světlo, žádné komunikační prostředky a moře je volně unášelo 25 dní Tuhle prazvláštní červenou bednu i s dvoučlennou posádkou objevilo náhodně letadlo australské pobřežní hlídky.
A zase záhada! Stejně jako se neví nic o podivné tábornici, která odmítá kontakt s rodinou a zmiňuje prý občas pouze jakousi tajemnou misi, stejně tak je záhadou, jak se povedlo v té prázdné bedně přežít ztroskotaným rybářům a odkud brali jídlo a vodu.
A já asi vyrazím taky. Sbalím nejnutnější a pojedu za svejma holkama do Solné Komory. Jsou totiž samy a je jim smutno. Pumi se vrátí z montáže za mořem až za 14 dní. Mrazy polevily, nic podstatného v nejbližších dnech neočekávám, a tak mohu v klidu zmizet. I malé dobrodružství potěší! zuzi
zdroj zde a zde … jen mne mrzí, že jsem nevypátrala na webu fotku lesního úkrytu osamělé tábornice s neupřesněným posláním!
ztraceni a nalezeniZatím, co v prvním případě nebyl nalezenec štěstím bez sebe, neboť tato žena prchala před svou tchýní, ve druhém případě měli rybáři dvojnásobné štěstí. Zaprvé v tom, že nemáme moře, zadruhé, že neztroskotali u našich břehů. Byla by to pro naši policii namáhavá práce, vymlátit z nich, kde brali vodu. Kdybys, Zuzi, někdy prchala před zlou tchýní, nebo se chystala ztroskotat, víš kudy a kam. (?)
Hele Jaromíre, kde jsi vzal tu závažnou informaci, že prchala před svou tchýní? Jsi v tom případě nějak zainteresovaný? Já se skoro pořád cítím jako ztroskotanec, a permanentně aktivně čekám na svou “pobřežní hlídku” :)))
kdysi jsem ‘chodila’ s jednim namornikem kterej prej kdesi na ostrove potkal jednu Cesku co zila na strome a mela bileho kone. ‘Jak na strome?’ ptam se a zaroven si uvedomuju jak to zni hloupe. Proste na strome, asi tam mela nejaky zahradni dreveny domek nebo rozhlednu…kdo vi
Já jsem ještě s námořníkem nechodila, to víš… vnitrozemí … ale s taxíkářem jo, těch je tu víc! Viděla jsem nedávno někde na netu bydlení ve výškách i na stromě ale co mě chytlo nejvíc je bejvák v silážní věži v Olomouci, třeba tady:
http://www.novinky.cz…laceni.html