Budiž teplo!

….

Možná jste už četli jak žiji v souladu s přírodou a na noc se balím jako pumpa, která chce přežít i ty největší mrazy.
Záložním zdrojem tepla mi jsou v kuchyni akumulační kamna, a ty v noci ze středy na čtvrtek přestaly foukat. Dnes měl přijít známý elektrikář, podívat se, zda není potřeba vyměnit vrtule, jak jsem si myslela. Ale všechno bylo jinak. Milánek přišel, rozdělal kamna a moudře mlčel. Mezitím co se zahříval doušky černé kávy, já pečlivě luxovala zařízení vydolované z útrob akumulaček a omývala vnější kryt – takovou dlouhou šedou mřížku.

Ty vnitřnosti – to nebyla mnou očekávaná vrtule, ale jakýsi dlouhý mlýnek na vzduch, který se měl točit, ale ani se nehnul. A v tom byla právě ta závada. Jak Milánek poručil, vyluxovala jsem závěje, chomáče a  chuchvalce prachu. On pak rozvážně přistoupil k vypínači, překlopil ho a stal se zázrak! Fukar foukal jak divý! Stačilo tedy pouze vyčistit foukací zařízení a jeho okolí. To jsem si oddechla. Bála jsem se, že bude potřeba nová pohonná jednotka… a tak jsem byla mile překvapena. Ptám se M., co to bude stát a on, že stovku. Já se ujišťují – stovku? Ano, říká, nepřišel jsem na kšeft, ale ti pomoct. To mě bylo milo tohle slyšet, a tak dostal stovky dvě.
Odešel a já se rozhodla v boji proti zimě pokračovat. Kamarádovi, který mi už několik let vymetá komín a kamna, se tentokrát do toho v té zimě nechtělo, a tak jsem se alespoň do těch kamen pustila sama. Dalo mi to dobrou hodinku, než jsem vysmějčila a odrhla všechna zákoutí a plochy a přitom jsem ještě nanosila dřevo a uhlí do zásoby, a pak kamna naložila a zapálila.To už bylo kolem poledne…. A musím se pochválit! Dnes mám v domě takové teplo, že budu spát pouze ve flanelové košili a bez ponožek. Zuzi umí!
Přikládám fotku vyčištěného otočného fukaru, mylně považovaného za vrtuli a dva záběry ze sluncem osvícené dopolední zahrady.

To je sněhu!