Led 102009
 

Jo, jo, ráno mě to napadlo. Vstala jsem kolem půl osmé a našlechtila se kvůli čtvrthodinové cestě do města pro noviny a čerstvej krájenej chleba (na zítřejší výlet) a už jsem zase zpátky. V baráku pěkná kaltna, ale já jsem zvyklá a v kuchyni mám akumulačky. Kdyby bylo nejhůř. Zatopím prostě až tohle dopíšu. Napadlo mě to ráno, když jsem se vyhrabávala z doupěte. Pod sebou péřovou deku, na ní prostěradlo, na sobě flanelovou noční košili, pyžamové kalhoty, teplou mikinu, teplé ponožky, zabalená v televizním pytli a přes něj péřovou deku. No, nevim, nic sexy, ale v zimě účel světí prostředky. Tyhle mrazy jsou pro mne extrémní. Nemám zimu ráda a svým způsobem prožívám i malý zimní spánek. Spolu se zkracujícími se dny a nedostatkem světla a tepla uvadá i moje tělesná aktivita a zájem o fyzickou činnost. Přijdu z práce a doma zima a tma a mě čeká to nezbytné. Starost o teplo. Takže dřevo, uhlí, a uvést do chodu lokální topeniště. Ach jo, někdy to mrcha nechce vůbec hořet a jsem za tu dlouhou chvíli pěkně vyuzená … než se zahřeje domek však také nějaký čas trvá. Ale nestěžuju si, jen to popisuju. Jarní a letní slasti života na klidné zahradě tohle příkoří nahradí a člověk zapomene. V zimě prostě dělám doma jen to nejnutnější. A kromě zimy také není na ledacos nálada a potřeba spánku a únava vzrůstá. Jakoby ta starost o zahřátí člověka úplně stravovala. Jak to ale snášeli naši předkové ranného středověku třeba v takové podzemnici???

Určitě bídně. Ostatně prý v ní jen spali a ostatní věci se konaly venku. Podzemnice byla zahloubená do země a v zimě se v ní topilo na volném ohništi. Kouř odcházel nahoru a pronikal ven roštím pokrývajícím střechu. Húúúúúúúúúúú! To abych si tedy opravdu nestěžovala na trochu tý zimy v baráku! Předkové by si určitě v mé nadzemnici" u akumulačekslastně libovali. Pokrok z nás činí padavky!

Četla jsem včera pěkný text v pátečním magazínu Lidovek. Zpověď mladíka, který se stal závislým na počítači a jeho umělém světě, žil virtuální život. Nespal, nejedl, v závěru totálním vyčerpáním organismu zkolaboval. Pro pouť do Santiaga de Compostela se rozhodl v okamžiku, kdy díky matce a její dvouměsíční péči se jakžtakž zmátořil…Zvládl to.

Netrpím takovou závislostí, ale chtěla bych také ještě něco zažít a dobrodružného vykonat. Jen sháním parťáka. Samoty a osamělých výprav jsem si zažila až moc. Vím, nejde to snadno, je zázrak natrefit náhodou na někoho takového. Co bychom k sobě vzájemně pasovali a slevili si ze svých osobních standardů a snah … Mám za sebou 5 setkání na inzerát a jak se tak vracím do minulosti, tak trochu jista bych si byla jen s jedním. Jenže ten pán hledal jen občasnou kamarádku a na to já už nemám čas a ani mě to moc nebaví. Člověk si zvykne, trochu se třeba zamiluje a co pak s tím … ha! S jedním takovým jsem chodila nedávno dva roky a nezdolala to :))). No, já jen tak. Jsem na nejlepší cestě se na to vyprdnout a ty citový investice si už odpustit. Jsou i jiný radosti žen středního věku, žáno. Na jednu takovou se chystáme zítra s mineralogem Zdeňkem a jeho manželkou. Vyrážíme do Třemošnice okouknout v reálu sousoší Slévačů, ofotit zimující netopýry ve štole a opéct buřty na rozlámaném vánočním stromečku. Možná i navštívíme Vildštejn, ale to se ještě neví … A na léto zvažuji nabídku měsiční cesty do Číny s partou kamarádů kolem Honzy (ten co je na fotce u té podzemnice). Zatím se ale držím při zemi …

No, musím končit a zatopit. Dnes mě čeká hodně práce u počítače. Nějaké obřady a pak to do čeho se mi moc nechce…. ale je to výzva. Jeden pán si okoukl jak tu píšu a rád by, abych mu něco zredigovala. Tedy mám to zkusit. No, safra, to bude mazec! Je to totiž čínská kuchařka!!! No, a proč ne… dáte-li si ve vyhledávači srbská čorba" mám bronzovou na gůglu (a najdou se občas na tu čorbu i návštěvníci ze zemí bývalé Jugoslávie) a na moje tvarohové a jabkové řezy, a dokonce i buchty, každý den někdo zavítá! Ovšem včera byla smršť u jiného článku. Vím proč. V pátečním magazínu Lidovek vyšel článek o manželích Elišce a Janu Kaplických. Usuzuji, že návštěvníci mého blogu patří mezi čtenáře Lidových novin, stejně jako já. Tohle navýšení návštěv obvykle souvisí se zveřejněnímvětšího  rozhovoru – textu v pátečním magazínu Lidovek. Není to neobvyklý případ. Tuto akci-reakci na téma Lidovek pozoruji už potřetí. zuzi . tak a jdu zatopit! ahoj.

 

 Posted by at 10.08

  7 Responses to “Život v souladu s přírodou”

  1. Zuzidnes budu komentovat poněkud obšírněji. 1)Když čtu o Tvém nočním oblečení a chladném nocování, je mi zima a kroutím hlavou. Asi Ti začnu říkat Eskymo Zuzi. Nevyplatilo by se Ti mít jako prvotní opatření teplovzdušný ventilátor, který než se rozehřejí kamna pohotově nafouká teplo kam chceš, třeba na nohy pod stůl u kterého sedíš, a na noc si pořídit elektrický olejový radiátor, který by díky termostatu udržel nastavenou teplotu – třeba 19 stupňů? Ona je to pak jiná pohoda – znám to z chaty. A nenahrávala bys tak nemoci, která se Ti vrací. 2)Závislost na počítači je něco podobného jako závislost na hracích automatech. Jde jen o to udržet zálibu na uzdě, aby se s ní člověk nedostal do péče psychiatra. 3)Vykonat něco dobrodružného – to se Ti může podařit třeba i v tuzemsku a zcela nečekaně, bez ohledu na to jestli máš parťáka. Bez něj to může být ještě dobrodružnější. Ta cesta do Číny, a ještě k tomu měsíční, to může být pořádné dobrodružství. Ahoj.

  2. Jiříku …1. No, já ten olejový radiátor mám. Boj se zimou je těžký protože mnohdy nejsem celý den doma a tak přijdu do studeného a vlastně nestojí zato zatápět, když člověk kouká spíš si odpočinout a usnout … ty návraty nemocí mám ze stresů a nepohody, já na tohle věřím.
    2. souhlasím
    3.Jiříku, však to píšu, jsem na samotu zvyklá a nevyhýbám se jí. Ale samota není pro mne řešením spíš východiskem. Holt ráda dělám věci ve dvou … ale když to nejde, tak to nejde, nebudu se kvůli tomu trápit…

  3. Zuzi já myslím, že by se Ti hodily elektrické sálavé panely, my je vyměnili za přímotopy, protože jsou méně spotřebivé a je z nich příjemnější teplo, krom toho taky prohřívají zdi a vysávají z nich vlhkost. Příjdeš a je zatepleno a na noc není potřeba se obalovat.

  4. Mod,děkuju za tip. Zatím ale nevím jak s tím tipem naložím….

  5. Copak naši předkové, ti natom byli skvěle, pěkně obrostlí srstí, nikde žádné holení, v podzemnici jim bylo celkem dobře.
    Předvoj lidstva, sovětskij čelověk také obstál v souboji se zimou díky vylepšenému modelu podzemnice ( zemljanka) a vnitřnímu vytápění (vodka)
    Při budování zemljanky si sovětští stavitelé notují tuto píseň: s každým dalším drnem na střechu působím imperialistům větší neplechu.

  6. Jenže Rus je téměř netečný k utrpení. Což z něj teda moc vzor pro zbytek lidstva nedělá.

  7. Jaromíre, na zemljanku jsem úplně zapomněla. A to jsme tím v mládí žili, myslím pověsti o partyzánech ..

Leave a Reply to Jirka Cancel reply

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

(required)

(required)

css.php
Web vyrobili ve Webklient.cz