… a co posloucháme a stromečekV pátek mi spadl na mramorovou podlahu obřadní síně můj antikvární kousek Siemens S55, co Aleš posledně obdivoval, a odpadla část tlačítek. A po příjezdu domů mi ve spřátelené prodejně, pár kroků ode mne, kde se na sebe s prodavačem občas pochechtáváme a mluvíme uvolněně, třeba, co dělá náš společný známý, jistý grafik, a jak se vzmohl, a tak… a právě tenhleten sympatickej šklíba mi dohodil výhodný mobil v akci, a že v pobočce ještě mají dva a hned tam volal a v neděli že ho budu mít zde. Jo, to zrovna, včera se na mě koukal jeho kolega jako na mimozemšťana a dneska mě ten šklíba s obvyklým úsměvem oznámil, že si ty dva poslední kousky prodali v poličce sami a nic pro mne nemá. Tak. Ztuhly mi rysy a objednala jsem si něco podobného laciného na netu. Jmenuje se to Samsung B100 a je tom jednoduchý mobilní telefon z dílen korejského výrobce. Bratru za 600,- Kč se vším všudy…. Ale veselej prodavač svou zákaznici zákaznici přece neztratil. Když potřebuju sken nebo tisk jsou ochotní a nic nechtějí. Minule jsem však tomu šklíbovi koupila pražskou kouli! Ráda dávám netradiční pozornosti.
Dnešní den se povedl. Dopoledne mě vyvedla ze smutku plánovaná návštěva, která udělala svejma chlapskejma prackama co bylo potřeba: vyměnila vnitřnosti u nefungujícího vypínače, spravila páku u deklu na kotli, upevnila vánoční stromek do stojanu, vypila dvě kafe a spořádala několik kokosových pusinek. Poté nás přijela navštívit naše hodná paní kurátorka a ta se tedy opravdu zdržela! Rozhovor trval déle než bylo obvyklé, a proto jeho účastníci překonali sami sebe, tedy uvolnili se, a padaly orální zábrany! Mladý keramik se rozvášnil a představil nám své osobité názory na život, rodinné soužití a představy o své budoucnosti. Ani paní kurátorka, zvyklá od svých klientů na ledacos, a situaci vždy zvládající s nadhledem, to nakonec nevydržela a řekla mu svý. Začalo to dvěma slovy: Spratku rozcapenej … atd…
A tak jsem při jejím odchodu dostala dobrou radu, kterou budu respektovat. Nic po něm nechtít, aby ani on nic nechtěl a oba jsme ty svátky tak nějak vespolek přežili. Mám ráda naši paní kurátorku, ale od teď ještě víc! A jaká je situace nyní? Hlásím právě nastal klid zbraní. Mladej keramik strojí sám vánoční stromeček, operuje vedle mne, posloucháme Ween, The Mollusk, poté Mr. Bungle, Mr. Bungle (to je lepší) a broukáme si. Prostě pohoda …. a k úplné spokojenosti mi schází jedno. V San Piegu v Cinestar hrají zítra ve 21.15 Zapomenuté transporty do Estonska Lukáše Přibyla a já nemám noční spoj domů, ale ještě není nic ztraceno, ráno modřejší večera nebo jak se to řiká! … Zuzi
Hezký svátky, milí bloggeři!
V úvodu detail na tradiční stojan našeho mládí – shlédnuto před chvílí na fotce u loupáků.
(nyní posloucháme Sigur Rós, Me� su� í eyrum vi� spilum endalaust )
je to von
modré ránoráno je skutečně modřejší večera, začíná šerem a jak den nabírá otáčky, modří se stále víc, pokud se nepoperem a pod okem nám nepřibude modré z nebe. Co chtít víc? Snad moudrou modrou stračenu, milka jí říkají, či na pekáči modrém kačenu, ochutnáváš stehno potají. Navrch králíček azurit, od mrazu celý modrý a na zadku pár modrých jelit od policejních elit.
Ahoj Zuzi,vidim, ze mas hezky stromek! at se Ti letosni vanoce i s keramikem krasne vydari!:-)
Loupáku, jasně.
Jaromíre, tvými komentáři ve verších se vždy cítím neobvykle obdarována. Je to milé. děkuji. Neočekávám napořád a neberu jako samozřejmost…
Dobrý ráno, Lexulko! Děkuju, četla jsem u tebe, že se chystáte za rodiči. Tak si to taky parádně užijte. haha, vzpomněla jsem si na tvého tátu, kterého znám jen z tvých textů, ale jeho výroky mě vždy za ujaly!
Hezke pohlazeni na dusi :-))
Sigur Ros znam,,myslim,zer hrali take ve Vanilkovem Nebi–vlastne tak jsem na ne tenkrat prisla.
Krasne Vanoce Zuzi
Zuzi, díky za mail ;o)…Nic zvláštního se sice nestalo,ale díky za snahu.Také jsem Ti přišla popřát krásné a pohodové vánoční svátky.
Dekuji Cheorchio, tobě také přeji hezké svátky!
Nadchl mne odkaz na Siemens. Po zvětšení obrázku se tento zvětší z 6,2 cm na 6,7 cm.
Vida, játo zvětšení ani nepostřehla :), zdálo se mi to stejné 🙂
Mně právě taky, tak jsem vzal pravítko. Jenže jsem někam založil malé, takže teď se drbu na hlavě pravítkem 40 cm.
Když čtu Psanče tvou repliku, začalo mě též svědit na hlavě, ale já se podrbu pravou rukou.