Zpráva od zuzi

…Nemoci nechodí po horách, ale po lidech, a tak i na zuzi něco nekalýho usedlo. Beztoho si to uhnala, že se málo strojí a stále nehodlá vzít na vědomí, že už je tady listopad a za dveřmi prosinec. A tak včera po promítání zalezla do postele a usnula. Ve dne ta potvora nemoc dává úplně pokoj, ale večer se přihlásí opět o slovo. Okoralé rty, slabá horečka a teče mi z nosu, celková únava, nechuť k čemukoli co zavání výdejem energie a naopak příchylnost ke všemu co ze sebe vyzařuje teplo. Moc toho tu v té domácnosti takovýho záhřevnýho není, ale kamna akumulačky jsou jistotou. Přišla jsem z práce okolo 18 hodiny a hned jsem zapnula teplý vítr a již se mi tam kumuluje teplo. Hned jak dopíši tuto zprávu pro své věrné, zalehnu. Čtyři dny volna … nemám naplánovaného vůbec nic a budu sama … pár dní v domácí izolaci. Těším se. Ale stejně je to takové těšení … z nouze … zuzi
Svodka, co mě potěšilo v posledních dnech..
Ozval se mi můj první chlapec: Cau, doufam zes nebyla v tom vlaku co havaroval u Zdirce. Jsi-li v poradku, posli sms, v poslední době mi nejak ti kamosi mizej v zahrobi … Koša (loni se mi po mnoha mnoha letech neočekávaně ozval s překvapivou omluvou 🙂
Včera mi došel čerstvý filmek od pana Jadomka a Veselého o starém Vyškově. Před rokem jsme o sobě nevěděli …. Seznámil nás vyhledávač! a potažmo moje zmínka o jejich filmu Malíř švestkových knedlíků zde na webu. Shlédla jsem ten jejich osobitý film loni na podzim v Pardubicích … Rok je za námi a včera večer jsem netrpělivě, a snad i rozechvěle, večer vkládala do počítače poprvé DVD s jejich novým filmem, dva dny předtím dokončeným … povedl se, nenudí! a přitom je složený jen ze starých pohlednic a fotografií, svázaných příběhem jednoho lidského osudu. Kouzlo kamery, střihu, barevné úpravy. Kdo by to řekl, že i taková statická věc jako je pohlednice, jde rozpohybovat … na filmu má i zuzi malou zásluhu, poskytla dvě staré fotografie žen na louce, sušících a bělících prádlo… a tak jsem se na konci mohla vidět i v poděkování… byla jsem docela zaskočena, že kromě mého jména se tam objevilo uprostřed i Zuzi … díky za to překvapení … zuzi ( a taky, vite, je moc fajn, když si zrovna s nikym pravidelně nepíšete cituplný dopisy, že vam každej večir napise par vet jeden chlap co se domnívá, že je v bilým roláku podobnej Bodýmu)…