a řeklo by se klidné povolání …Drama v kulturním zařízení pokračuje
Po několika návštěvách hosta, který mě nemá veřejně rád a dává mi to okázale najevo – zde a ještě zde, proběhnuvších v nabobtnaném příměří, dnes opět "vybouchly saze".
Pán mě ostentativně nezdraví a k počítači s veřejným internetem vchází s oznámením: Jdu na internet. Již včera jsme se průběžně kočkovali (teprve nyní má to slovo správný grády, že?!), nejvíc, když jsem ho sama při odchodu pozdravila Nashledanou. Odešel a za chvíli se vrátil se slovy, že si nepřeje abych se s ním loučila těmito slovy a že doufá, že mě tu už příště nespatří. Nevím jak to myslel, zda si bude na mě stěžovat (stále opakuje že sem nepatřím, snad do čtvrté cenové a že mě nikdo nemá rád … já kontruji, ale to by bylo na dlouhý lokte.. řekla jsem mu, že si hraje na Boha, když mě soudí za druhé – ) nebo se jinak postará o moji likvidaci zde. Dnes to proběhlo v ještě emotivnějším duchu. Opět jsem mu sdělila, že se nachází v kulturní instituci a že si přeji aby při příchodu pozdravil … a že ho prosím, aby za půl hodiny opustil veřejný internet, protože čekám exkurze a musím se na ně připravit. Byla to pravda. Začal do mě rýpat, provokovat mě a zkoumat detailně podrobnosti této akce …ale to už jsem nevydržela a v této kulturní instituci jsem mu sdělila: Do toho je vám hovno! Později jsem se přece uklidnila, zastyděla se a rozhodla se umírnit, ustoupit a snášet beze slova jeho hloupé neslušnosti. To neustálé přilévání hořlaviny do ohně nikam nevede a jenom se stresuji. To nemám zapotřebí. Rozhodla jsem se, že ho budu od teď jen sama slušně zdravit a loučit se, ale jinak reagovat nebudu. S magorem se nedomluvíš. Neberu to jako kapitulaci, ale jako rozumné řešení. smířená zuzi
🙂 Dnes je den blbec. Viz já 🙂 Nenarodil se člověk ten aby se zavděčil lidem všem. Takže hlavu vzhůru…
Asi jo, abu …
“Použijte prosím podrobné znalosti o této akci jako rektální implantát, bez aplikace anestetika.”
No, Henry, myslím, že tohle by ho dokonale uzemnilo, ovšem člověka napadají v afektu úplně jiná slova… tohle bych se musela naučit nazpaměť … konzultovala jsem tuhle záležitost s Miladou a ona se toho muže zastala. Prý jsme výluku internetu měli vyvěsit na vrata… Musela jsem souhlasit, kdyby se to bralo takto komisně, ovšem já stavím celý život na slušné domluvě a vzájemné ochotě si vyhovět. Zde nemožno!
Ano, já vím. V afektu jsem sice byl jen jednou… K tomu nemožno – Abraham Lincoln jednou seděl ve vlaku a do kupé si přisedla žena. Podívala se na něj a řekla: “Jste ten nejošklivější chlap, jakého jsem kdy viděla.” Lincoln klidně odpověděl: “S tím asi nic nenadělám.” A ona řekla: “Máte zůstat doma.”
nový pohled na věcTato příhoda se ke mně ještě nedostala a musím se tady smát nahlas pohotovosti obou jejích účastníků … já jsem se zmohla jen na sprostý odkaz a onen muž mi vlastně odpověděl to co ta žena! Abych sama zvážila, zda do knihovny opravdu patřím a příště zůstala doma! Já to pochopila tak, že on sám se postará o tuto věc! Dobrý postřeh … Ten chlap mi nejde z mysli. Je velmi citlivý, já na něho vlastně už léta moc “nejdu”, si to vycítil… ovšem do této doby jsme se k sobě chovali oba zdvořile. Pak stačil jeden podnět a … bylo to. On se začal chovat “nelidsky” otevřeně….jako když uvolníš brzdu a jedeš samospádem z kopce …
hehe Zuzi, co to tu rozjíždíš za akce…:-))) Ber to s té lepší stránky – každý, kdo v životě potká malého tyrana – má velké štěstí – má se totiž na kom učit…:-))) Však na to přijdeš, co na něj platí…!!! Vždyť je to jen ješitnej pitomec…takový se zpravidla chytaj do svých vlastních pastí sami…MRK!
Jo a malá je moc krásná…:-)))
Ahoj Léňo!!! Ten čas tak letí … těch malejch tyranů je najednou kolem mě nějak moc a každej tejrá jinak… ještě že to vyvažují spřízněnci! Díky Léňo, že se známe!
zuzi lena ma pravdu – vybavila se mi scena z amelie kdy spojila mlou lzi ‘protivnyho’ chlapa s ‘protivnou’ zenskou a najednou byla z nepratel nerozlucna dvojka :)))
Ahoj zuzičko, člověk tu zase chvíli není, a hned se dějou věci. Panejo, tohle už je pokračování, tak to musím najít začátek.
Hele, nic si z toho hovna nedělej, to je hezký slovo. Už jsem Ti psala, jak mě jedna paní vytočila tak, že jsem kvůli ní švihla o zeď s barvou, bohužel tou snad nejdražší (Coelinova modř) a pak jsem ji ještě prohňácala prstama (furt tu barvu)? Neříkala?
No, tak vidíš. A zase jsem řekla slovo kurva a hovno asi taky :-))))
Nakrmím Ti čičinu (to původní slovo jsem radši smázla), jo?
Ahoj Kash i Zuzko, bóže, jak dlouho jsem u vás nebyla…(ale mám vás ráda :)), proti tobě jsem teda žabař, počítač jsem teda ještě nerozkopla a knihu na zeď nenapálila, ale jestli mě ještě bude takhle srát, tak nevim :). Ten “pravdař” ví jak mě vytočit…