…
Kdo by to tušil … nepamatuji si tyhle věci… vypravili jsme se do Chrudimi a vypadá to pěkný mumraj. Tradiční vyhlášená pouť ale zatím zeje prázdnotou, je málo hodin a navíc zima a větrno a co chvíli něco mokrýho padá z oblohy. A tak jsme v tom nečase navštívili s Honzou hřbitov a dál už nic. Všude samý stánky a krámy a galerie jsou zavřený. Jen ten s prádlem a ten s fotoaparáty kupodivu ne. U stativu Activ 920S mi schází čtvercová destička se šroubem…. Tak se to malý nic pokusím někde sehnat nebo si od nějakého kutila objednat odborný zásah. Prostě tam navrtat šroub! A je to.
Jdu balit. Zavírám šuflíky a vyrážíme na 14 dní ven . Co vám mám říkat. Hodila jsem všechno za hlavu a nehrotím. Nehodlám se rozčilovat a hodlám přežít všechno když ne s úsměvem tak s flegmatickým pocitem štěstí. Uf. Zuzi
A ještě… kdybysme se neviděli, mám pro vás jeden vzkaz:
Život je někdy dobrej, ale občas pro to musíte něco udělat (Bukowski)
Tak se mějte, bloggeři a spřízněné duše!
Tak si to užij a vrať se nám odpočatá 😉
Moc si dovču užijte, ať Vám moc neprší 🙂
Pršet může, ale jen v noci, aby se ovlažilo a osvěžilo 🙂
Ahoj Zuzi!doufam, ze sis to krasne uzila a uz se na tebe moc tesim!
a ten Bukowski ma sakra pravdu;-)
Lidičky… Jenn, Ještěrko, Martine, Lexulko, šlo to, šlo to, jak říká výše uvedený klasik … musí se tomu trochu pomoct :)))