nebo něco podobného …
Byla jsem poctěna bloggerkou Jenn A podívejte jak to ocenění vypadá.
Mám radost a moc děkuji. Dozvěděla jsem se ale, že také já mám vybrat svých 7 ne trpaslíků, ale brilantních bloggerů. No, měla jsem s tím výběrem velké problémy. Sedm bloggerů je málo a nerada bych v tom houfu upřednostnila jednoho oblíbence na úkor druhého oblíbence. Tím spíš, že každý oblíbenec má pro mne své nezaměnitelné kouzlo. A pak tu mám ještě bloggery-veterány … Muria a Macha, s těmi jsem začínala a to je něco jako stará láska nerezaví" … No, jak z troho ven … hlavně od toho neutéct a se ctí se s tím úkolem vypořádat …
A pozor! Dnes při luxování jsem ten úkol vyřešila.
Je to jasné, jako první oceňuji Jenn. Protože tak to bylo, je a bude. Nejde něco tak milého dostat a s radostí neoplatit!
A další dvě místa bez pořadí. Mám tu své dva favority, které čtu opravdu nejraději, musím si to přiznat. A nechtějte vysvětlení proč. Prostě to tak je. Jak se říká … zamiluješ se ani nevíš jak. No a tohle je něco podobného. Oni to ode mne už dlouho vědí, a tak překvapeni nebudou. Je to Lexulka a Loupák. No prostě normálka … mám na ně jednoduše slabost.
Vím jak je těžké se s tím úkolem porovnat, a tak s dovolením ruším povinnost aby v téhle řetězce pokračovali dál. Jenom jestli budou sami chtít… zuzi
Jen pár novinek ze života. Přečetla jsem dětskou knihu Pozorovatelka (Jana Braunová). Zajímavé a překvapující čtení o dívce upoutané od mala na vozík. Přehltla jsem knihu za dva večery a mnohokrát jsem byla zaskočena. Musela jsem si upravit představy.
Zorka se konečně začíná sžívat s Emmou a začínají se utvářet stereotypy.. Prostě se život v rozšířené rodince začíná normalizovat a najednou je více klidu a víc času a méně nervozity a stresu. Jsem ráda, že jsem od ní dnes slyšela, že přestala studovat knihy a fóra o kojení a začala se řídit citem. Myslím že cit pro míru a instinkt hrají v životě člověka tu největší roli.
Letos jedu dvakrát na týden na chatu do Maštalí. Poprvé sami s Honzou v půlce srpna, podruhé koncem září asi asi ama. Nevím, jestli by bylo dobrý hned po začátku prváku Honzu na týden uvolnit, ale třeba budou vstřícní… Myslela jsem též, kdyby někdo co se známe-neznáme odsud dostal nápad podívat na den, dva, tři v kterémkoli termínu a poznat krásy Maštalí … – posílám tuto virtuální pozvánku. zuzi
Zuzi,díky….Vzkaz jsem četla, a povinnost pokračovat v oceňování není. Je to vlastně jen taková poklona těm,o kterých si myslím,že si to zaslouží 😉 Budou-li pokračovat ti ostatní, je jen na jejich svobodném rozhodnutí….
díky, trochu sem zaraženej, nevim, co na to říct, dík