Čvc 192008
 

hřbitov, výstavy a čáp pro klokana

Je mi líto, aparát mám nacpaný novými působivými fotkami z Chrudimi a nemám je čím přenést. Zaměstnávaly mě v Chrudimi úplně jiné záležitosti a na káblík jsem vzpomněla pozdě….
Tak dnes podávám jen pár stručných zpráv o tom milém a půvabném městě.
Někdy se člověk probudí a hned naskočí pocit, že jeho život není perspektivní a tak zuzi je líná se aktivovat a nejraději by celý den někde prozahálela na kanapi, u stolu, u televize. Jen ten den nějak odžít … a nemít žádné pocity, nepřemýšlet. Ale nakonec jsem ty negativní pocity překonala a vyrazila do světa.
V Chrudimi mě napadlo, než otevřou na náměstí galerii, navštívit Hřbitov u sv. Václava. A hned vedle je židovský. Nikdy jsem ani v jednom nebyla a vlastně ani nešla kolem. Je to přece jen stranou všech mých cest v tomto městě. Vzpomněla jsem si, že jsem zaslechla cosi o jeho revitalizaci.A pak jsem měla ještě další důvod. Tu zapšklou náladu. Nechtělo se mi potkával lidi. Nápad se ukázal nosným. Tak krásný hřbitov jsem dlouho nenavštívila. V porovnání s ním bledly všechny ostatní. Staré mohutné stromy, jednotlivé stromy u hrobů, břečťan, mech, kapradí, staré kamenné patníky s označením hrobových míst. Nic přehnaně moderního, patina. Nepřeberné množství zajímavých náhrobků, a ranní slunce a klid a ticho. Rosa v trávě. Řekne se hřbitov, ale nálada se mi hned zvedla o 100 procent a já fotila a fotila majíc na paměti zásadu, že dobrý snímek málokdy exaktně ulovíš na místě, většinou objevíš to náhodné kouzlo až doma při selekci. A proto čím více různých záběrů tím lépe! A tak jsem byla vděčná za ranní samotu a procházela se hřbitovem a hledala ta nejkrásnější místa. Krásně totiž bylo všude. Po hodině jsem měla prozkoumanou jen půlku hřbitova, ale už jsem musela odejít. A tak mám před sebou ještě další zážitky a těšení. Oslovila mě při odchodu paní se zelenou  kropičkou a doporučila mi hřbitov v Krchlebech a o Dušičkách na Bojanově. Krchleby jsou prý někde u Čáslavi. Tak se uvidí.
Doma jsem nesnídala ani se nenapila, a tak jsem sešla níže do Hypernovy, koupila si Lidovky a dala u Číňanů kafe, kolu a dva rybí závitky se zeleninou. Nic moc, spíš nic než moc… Jen taková rychlovka. Zasytit, napojit a zase do města.

Chvíli okouním u morového sloupu – kašny a sleduji holuby pijící z mušle u lví tlamy a pak už do galerie ART. Výstava grafiky Marina Richter, obrazy Jana Svobody a objekty jeho syna. Galerie je úžasná, je na první pohled znát, že majitelé mají vytříbený vkus a jsou milovníky a fanoušky dobrého umění a dávají mu co je třeba. To jest dobrý prostor, světlo a patřičnou instalaci na úrovni. Všechno podle mého vkusu. Jsem tu sama a nic a nikdo mě neruší. Obě výstavy mě zaujaly a tak nepospíchám a obrazům se pokouším porozumět a vniknout do nich a vůbec si tu atmosféru užívám. Ale blíže až budu mít k dispozici káblík nebo čtečku karet a přemístím fotky do nové složky: zuzi – už vím jak na to – díky dobrým radám klokana a brtníka – a slibuji si že se v archivaci polepším.
Doma …. Musím pokorně přiznat, že jsem včera vařila podle předvolebních novin křesťanských demokratů – to je ten plátek, jak tam jede Línek ve žlutobílém dresu (asociace Vatikán!) na kole ( né super auťákem, ale na kole, jako my všichni o víkendech) pod Kunětickou horou (asociace vlastenectví a regionální vzájemnosti nás všech z Pardubického kraje – Kuňka je symbol!! Něco jako pro Pražáky Václav na koni, teda svatý Václav, ta Myslbekova socha. Když se dnes řekne jen Václav, tak má člověk různé představy). Tedy vařila jsem Křupavé pernštejnské brambory. Jsou to zapečené brambory s brokolicí zalité sýrovou omáčkou a zapečené. Trochu jsem ten křesťanský postní recept vylepšila hermelínem a klobáskou a co myslíte? povedlo se! Ale koho budu volit ještě nevím….
A aby ten dnešní text nebyl tak suchý, přikládám fotografii už druhého čápa ze Solné komory oslavujícího narození Emmy Mitterhofer. Zde si prohlédněte předchozí 3 objekty. Nyní máme tedy galerii kompletní! zuzi

cap 2

cap2

Fotku jsem neřezala, můžete si tak prohlédnout jejich domek s okolím v rekonstrukci. zuzi

Dva čápi, medvěd … už mi tam chybí snad jen klokan a lední brtník   …

 

 Posted by at 18.49

  2 Responses to “Do Chrudimi za zážitky”

  1. :-))) Mám pocit, že podle filmu Jak dostat tatínka do polepšovny nosil děti i klokan. A brtníka tam mají, i když ne ledního. 😉

  2. Hmm, přišlo mi v tu chvíli vtipné jen tak použít ta dvě zvířata, co mi chodí občas komentovat na bložík 🙂 … myslím, kdyby se tam objevil ještě klokan a lední medvěd, byla by to bomba! Každý kolemjdoucí by se divil a hned by tu byla nová tradice!

 Leave a Reply

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

(required)

(required)

css.php
Tvorba webových stránek: Webklient