Solná Komora, květen 2008
Na celý jeden den jsme si se Zorkou nechaly prohlídku benediktýnského klášteru v Lambachu. Leží na soutoku řek Traun a Ager a pochází z roku 1040. Je velmi rozsáhlý, zachovalý a v částech přístupných veřejnosti je umožněn návštěvníkům zcela volný samostatný pohyb. Zdarma. A to i v místech, kde bych to vůbec nečekala – prostor kaple, boční kaple, obrazy křížové cesty na chodbě atd.
Auto jsme zaparkovaly v údolí řeky Traun a strmým stoupáním zarostlým svahem jsme po schodech mířily k bočnímu vchodu klášteru (od řeky, nikoli tedy hlavním vchodem z náměstí, – vidíte na fotografii). Vlevo od nás míjíme ve svahu přilepené budovy zemědělského učiliště a asi uprostřed stoupání nacházíme velmi příjemnou terasu s lavičkami a výhledem na široké údolí řeky Traun… v nedaleké dáli, proti proudu řeky, pozorujeme i kostel v Stadl-Pauře, který jsme navštívily cestou sem. I ten je spjatý s historií kláštera.
Veřejný prostor kláštera byl velmi podivuhodným tichým klidným místem, kde jsme se většinou pohybovaly jen my dvě. Sezóna ještě nezačala. Celý den jsme se toulaly městem a okolím a vždy se opět navracely do zaskleného atria, kde jsme našly v tom dni své útočiště a mohly si kdykoli odpočinout na lavičce a v dokonale čistém sociálním zařízení se upravit, umýt a tak…. Svačinu jsme si ale nenechaly ujít na zmíněné terase na úbočí kopce, kde byl nádherný výhled do kraje.
Lambach (3500 obyvatel) … staré město v alpském podhůří 15km jz od Welsu, 25 km severně od jezera Traunsee. Nejstarší památkou je benediktýnský klášter (založen 1040 Adalbertem , hrabětem z Welsu-Lambachu) – na náměstí hlavní portál, my ale volily příchod od řeky, kde je vpravo za mostem přes řeku Traun parkoviště a příjemný výstup po schodech k bočnímu vchodu. Vlevo nalepeny na svah, jako vlaštovčí hnízda, budovy hospodářské školy.
Volně se sami proplétáme budovou Starého dvora (Alter Hof) ze 16. století. Podél křížové chodby docházíme ke kostelu P. Marie (1652-56 Filip Luches). K našemu překvapení jsou otevřeny dveře a vstupujeme dovnitř. V interiéru jsou dominantní výzdobou nástropní fresky (M. Steidl) a přístupná je i boční kaple, která působí svou jednoduchostí dojmem původní staré klášterní kaple. V klášteru můžete spatřit i barokní divadlo, jediné v Rakousku, refektář, knihovnu, obrazárnu. Pravděpodobně ale již s průvodcem. My jsme pojali výlet velmi uvolněně a nepotřebovaly vidět všechno. Zde a zde jsou naše další procházky a objevy v okolí Lambachu.
Kryté atrium kláštera nám poskytovalo azyl, když jsme se potřebovaly zrekreovat po vycházce podél řeky Traun k přehradě a zpět a pak i k oběma kostelům Kalvarienbergweg. Hlavně tedy Zorka, byla v 8. měsíci těhotenství. – Zvláštní nažloutlé světlo dodávalo tomu tichému nádvoří klid a pohodu.
Terasa ve svahu, s výhledem na poutní kostel Stadl-Paura, kde jsme odpočívaly a svačily. zuzi
Pozn. Klášterní chlapeckou katolickou školu v Lambachu navštěvoval adolescent Adolf Hitler. Zpíval v pěveckém sboru a ministroval. Jeho otec, celní úředník, se usadil v nedalekém Hafeldu po odchodu do penze. Koupil zde statek a hospodařil. Zde prý AH objevil a později zneužil symbol svastiku (sanskrtský výraz swastika složený z výrazů su a asti znamená něco dobrého či přízeň osudu) – kříž se zahnutými konci ramen – kultovní symbol orientální a antické ornamentiky. (prameny web)
Ahoj. Musím ti napsat, že se mi moc líbí tvoje fotky. A ta první dnešní mě úplně fascinuje! Těším se na další.
Nassimone, moc děkuju. Bohužel ta krásná fotka je stažená z netu (mám to napsané v bublině)…