Chrudim a

řeka čaruje

Ráno to u nás vypadalo na pěkný boží dopuštění, ale nebylo z toho nakonec vůbec nic. Dojela jsem do Chrudimi a zase to vedro. Byla jsem u soudu a jednání bylo velmi krátké takže jsem měla dost času na svůj plán podívat se na výstavu Mariny Richter, jak mě navedl Tosk, ale měli otevřeno až odpoledne.
Galerie se nečekaně přestěhovala pár desítek metrů nahoru, naproti kostelu, a nevím ani kdy k té změně došlo, zřejmě nedávno… Nemohla jsem čekat čtyři dlouhé hodiny, ale nemám Chrudim daleko, mohu se stavit jindy.
Už v autobuse jsem celou cestu pospávala a doma jsem hned vlezla do postele a dopřála jsem si odpočinku. Probudila jsem se po čtyřech hodinách a ačkoli bych spala dál, vědomí odpovědnosti mě donutilo vstát a něco dělat. Dosekat zahradu a trávník před vraty a pak jsem v práci vymýšlela rádobyhumorné popisky k fotkám z akce Vltava tour 2008. Ufff, bylo jich snad 200! Dovedete si zajisté představit ten křečovitý humor … třeba: Nasedat, jedem, Boženka hlásí vysedat, Veselí hoši, Tady vypadám jak nafouklý brouk (já ve vestě)… no legrace k popukání ! Se sobotními návštěvníky jsem probrali kdeco. A líčila jsem jim též naše plavecké dobrodružství a tu sounáležitost lidí na vodě. Kim se usmíval a děl,že né nadarmo se říká: Řeka čaruje. Hned mi naskočil film s Jindřichem Plachtou a sentimentální nálada dostala zelenou, a tak jsem tu akci počastovala navíc podtitulkem Řeka čaruje. Fakt, říkají to všichni. Tohle se podruhé už opakovat nebude. … zuzi

A vyřešila jsem záhadu dvoubarevné gazánie. Je to vlastně velmi prosté, ale přesto pro mne skoro na hranici uvěřitelnosti! Napnula jsem vás hodně? To jsem ráda, tak pokračování příště. Ale abyste nebyli škodný, dávám jednoho mourka. Jedna z toulavých koček co prochází mojí zahradou . Tenhle mourek je velmi plachý a musela jsem ho vyfotit na tu největší dálku. tako dobrou!