to je prosím první reakce babičky na naši včerejší divadelní premiéru
Tak je to za námi! A vyšlo to! Podařilo se nám získat i místní rozmlsané publikum, zvyklé na ty nejdelikátnější lahůdky z pražských divadel. K přenosu došlo kupodivu hned zkraje, a tak jsme se brzy přestali ostýchat a rozehráli celou škálu svých omezených komediantských schopností. A mělo to odezvu. Neustálý smích a dokonce potlesk na otevřené scéně! To by nikdo z nás nečekal. Jó, poprvé ……………….. Ale zatím bohužel bez fotek. Zapomněli jsme objednat fotografa a nikdo nás nevyfotil. Ale něco přece bude. Jen to posháníme, jen ne z té premiéry. Ach jo…
Každý herec měl právo na dva volňásky. Já jsem ty své dala Páje, protože jsem měla obavy, aby se moje úzkoprsá úzkostlivá babička vlastenka, jejímiž vzory jsou Hus, Komenský a havlíček Borovský, nějak moc nenervovala z mých minisukní, paruky s culíky od vietnamců a tancem, kdy zády k publiku vrtíme zadky a ještě se na ně plácáme a děláme svižně otočky skokem o 180°. A taky z toho, že mi říkají čůzo. Nakonec mě kolegyně přemluvila, ať babičku o to neochuzuji, a tak volňásek dostala. Nečekala jsem tak vlídnou kritiku, ale co mohla nakonec dělat, když všichni kolem ní z nás tak šíleli :o))). A tak si budem pár dní užívat svou chvíli slávy na malém městě a přijímat gratulace od prodavaček v krámě a i když si jen tak vyjdem na náměstí. To máme ale štěstí! zuzi
… Ještě článek do novin – taky jsme si ho museli napsat sami. Žádní zástupci tisku nepřišli. Prostě prošvihli událost divadelní sezóny!
Místní ochotníci vstali z mrtvých
SKOBA děkuje
Konečně! Po několika neúspěšných pokusech se povedlo odstartovat! A tak tedy:
SKOBA si dovoluje poděkovat divákům, kteří navštívili naši premiéru dvou jednoaktovek V. Romana v neděli 15.června 2008. Moc děkujeme za podporu a jsme rádi, že jste přišli, a že se nám povedlo vtáhnout vás do děje a pobavit, protože divadlo se dělá ,jak je známo, pro lidi.
Byla v nás malá dušička – nemáme totiž vůbec žádné zkušenosti, a ještě v neděli dopoledne jsme byli pěkně ztrémováni a plni obav. Naštěstí váš premiérový smích a aplaus na otevřené scéně dokázaly nemožné… vydali jsme ze sebe všechno a ustáli i drobné výpadky v paměti. Hráli a tancovali jsme jak o život! A tomu tedy můžete věřit.
A tak ještě jednou děkujeme, těm kteří přišli, a těm kteří pomohli tomu divadlu na svět. Už víme, že to nebylo marné, a naší radostí jsou vaše kladné ohlasy! Tak zase někdy příště …. nashledanou se těší –
Vaše SKOBA
Přijmi i na internetu gratulacik úspěchu na prknech, která znamenají svět. Až to dotáhneš do zlaté kapličky našeho divadelnictví, přijdu si pro autogram. Zatím Ti přeji mnoho dalších úspěchů na těch místních divadelních prknech.
Jirko, moc děkuji, ještě se, počítám, můžeme tak týden naparovat, a pak už po nás neštěkne ani pes. Ale do tý doby se ještě můžeme pilně promenovat na veřejných místech a čekat na to … pohlazení.
Gratuluji 🙂btw: ženská hubená přes prsa … nesouhlasím s Tvojí babičkou ,-)
Ach jo – ta babička, já se z ní zblázním. Doufám, že projevila i pozitivní kritiku (i když to s těmi prsy se dá vidět i pozitivně :-). Hezký večer nebo den … ahojky
Gomba, tak dík, ale stejně mě babička nahlodala :o)
Zori, já z ní byla v šoku, nikdy o takových věcech nemluví, asi to muselo být opravdu strašné. nechci vidět ty fotky!
Gratulacetaktéž, tím spíše, že jsem zjistil, že i dnes v malých městečkách mohou vznikat (a vznikají) ochotnické spolky.
Ahoj Kamio, ano vznikají a je to fajn. Než sedět doma u bedny je lepší něco nacvičit. Chtěla jsem cuknout kvůli malému konfliktu, ale neudělám to. Už to přebolelo.
[6] a to zas játy fotky vidět chci ,-)
omlouvám se,ta [9] jsem já ,-)
Gombo, uvádíš mne do rozpaků … snad jedině adresně na e-mail, zatím jsem nenašla fotku kde bych nevypadala jak idiot, ještě čekám na zázrak, tady na fotky od tomáše :o)…
Zuzi,kdybych tam byla, určitě bych do Vašeho Deníku napsala.
Blahopřeji k úspěchu a veřím, že budete místním dělat radost i nadále.
MSF
Janovo, díky, třeba budeme někdy hostovat i u Jičíně, a budeš mít tu možnost … co člověk dneska ví ….