jsem se vrátila z práce …
Dnes od šesti do šesti a ještě večer po osmé hodině jsem tam znovu zamířila, abych připravila nějaké věci na nedělní divadlo a prohlédla si fotky z generálky. Ach jo, babička dostala ode mne volňáska, ale raději bych, aby mě neviděla. Jsem tam nejprotivnější a nejtrapnější ze všech a v paruce od Vietnamců za stovku vypadám jako Ludvík 14. Ale co! Ono se to nezblázní!
Ty dva dny volna na vodě mě nabily energií a elánem do života. A smích jsem si vybrala nejméně na dva roky dopředu. Několik shod okolností, náhod a najednou jsou tu vzácné chvíle, které se už nebudou opakovat…. Nemám moc času, ale všechno vylíčím.
Jojo, tak zcela uvolněnou a přátelskou atmosféru jsem já – introvertní extrovert – postrádala hodně dlouho. Tím myslím celkovou náladu v kolektivu. A všichni to cítí stejně. Nevěřím, že tohle by se mohlo znovu podařit. Přestože jsme tvořili navenek docela nesourodou skupinu a třeba já jsem si s nikým předtím netykala, dokázali jsme se všichni oprostit od civilizačních nánosů, dali si trochu do nosu a byli bezprostřední. To je zážitků … zuzi a dobrou noc.
Jirka je náš městský policajt a právě se chystá políbit žábu… nemyslete, je střízliv, protože řídil naše autíčko s nápisem Seniorcentrum. Někteří opravdoví senioři se pobaveně smáli, když viděli naši partičku u toho auťáku…
Pár okamziku od polibeni. Jak vidíte nic se nestalo. Ropucha zůstala ropuchou. Ale za ten pokus to stálo. Co kdyby!
Přeji Tiaby Ti ta získaná energie dlouho vydržela a doufám, že sis smích nevybrala opravdu na 2 roky dopředu – 2 roky se nesmát, to by bylo kruté. A ještě něco: Princ šel lesem a najednou slyšel:“Princi polib mě!“. Otočil se a nikde nikdo. Šel dál a zase se ozvalo: „Princi polib mě!“. Zjistil, že na něj mluví ošklivá ropucha, a ta znovu promluvila: „Princi polib mě, něco dostaneš!“. Přemohl nechuť, zapřel se, políbil ji a zeptal se:“A co dostanu?“. Žába na to:“Exem.“
Milý Jirko,moc děkuji za přání, …myslím že tu nasbíranou energii vyčerpám co nejdřív, někdy se člověk ocitne v období „zvýšené aktivity“ a zvýšených nároků… a není ani pohoda a klid na napsání pár smysluplných řádků sem… opravdu bych se nechtěla dva roky jen mračit a brečet, ale zatím to tak trochu vypadá, jak ta vodní eufórie vyskočila, tak zase opadla a do konce června se to asi moc nepohne…. ale člověk nikdy neví -jako s tou žábou. Ale dost planých řečí, musím něco dělat. Ach jo … !
Dobrý fór:)
Kdesi jsem slyšel, že prý je opravdu dneska nový hit olizovat ropuchy… mají tam na zádíčkách nějaký halucinogen nebo co. Co už lidi neudělají, aby se zhalucinogenili… tak to asi bylo v té pohádce. Olízl ropuchu a viděl princeznu. A co pak dělal, o tom už pohádky mlčí… 😉
Introvertní extrovert, už chápu;-)
Ahoj Kamio, otevřel jsi mi obzory … slyším o tom poprvé. Lidi už dneska neví coby! Co budou olizovat zítra? To opravdu netuším…
Na Vltavě ropuchy?vloni jsem byla a chystám se zas, ale ropuchu jsem tam žádnou nepotkala! ale kdoví, možná se tam někde hrály na schovku. akorát bylo málo vody, tak ze zahnívajícího bahna vycházel strašný smrad… že by odtud pocházelo rčení „puch jak od ropuch“?;-D
Ahoj Lexulko, ropuchu jsme potkali v lese u vyhlídky na Čertovy kameny. Na Vltavě žádný žaby nebyly.