Něco rezatýho, chlupatýho a přítulnýho.
Jdu domů z práce, přecházím přes trávník kolem živého plotu, a slyším jakési žuchnutí. Lekla jsem se, udělala rychle zbývající 2-3 kroky k brance a dívám do mezery mezi živým plotem a domem. HLE! Stará známá se mi tu ve skrytu usadila pravděpodobně na okenním parapetu a kdovíco měla za lubem! Rádi tu šmejdí pod keřem kosáci – však mi sem zanášejí semena mahónie, která jim asi chutnají. Už jsem přesazovala nejméně tři zakořeněné keříky a dva další se tu zase na jaře objevily…
Hmm, že bych se pokusila ji vyfotit? Ale to musím domů pro aparát. Lstivě nechávám branku otevřenou a jsem zvědavá, jak to dopadne! No jistě, známá firma. Než jsem popadla foťák, už se mi cpe pootevřenými dveřmi až do baráku. To tedy si nezvykej, tulačko! Ale tentokrát jí nechci vyplašit, proto nedělám kšc, ale snažím se naopak jí uchlácholit a připravit na to, že se bude fotit. A mimochodem, všímám si, že má na krku úzký kožený proužek. Takže má někde svého pána….
Potvora rezatá se ale otáčí ke mně zády … snad milostivá dovolí alespoň jeden snímeček zezadu, abych měla důkaz pro brtníka a lišku, že opravdu ta kočka existuje!
Opatrně jí obcházím zezadu a je to dobrý! Ježí se, ale drží! Fotím!
U otevřené branky se rozmyslela s tím odchodem a začala se předvádět. Rozkošnicky se válí na betonku a já kolem ní pobíhám jako profesionál kolem supermodelky.
Madam, zatvařte se, ještě jeden záběr …
A zamžourejte mi do objektivu, prosííííííííííííím
A koukejte se mi do očí….
Oči a růžový čumáček …
Ještě se otáčí a …
zuzi, dej už pokoj, povídá, a na posledním záběru už stíhám jen její ocas zezadu…
… a jdu se balit, zítra vyrážíme v pět ráno směr jižní Čechy. Z 22 nás zbylo 15 statečných a pod vedením starosty budeme provádět to, co už dávno bylo vymyšleno. Tužit kolektiv na vodě. zuzi
je nádherná, kóča jedna 🙂
Ježiš…závidím.Krasavice je to.Úžasná.-))))
krásná!!!!!!!!!!!!!
Katchabo, Lorrain a Dewberry, díky za kladné ohlasy. Jsem ráda, že ta rozkošnice s nevinným pohledem postála, asi se s ní víc skamarádím … myslím na ni jako na ženskou … snad to není kocour! V kočkách se nevyznám.
zuziuž chybělo jen “řekni sýýýýýr” :-)) moc krásná! 🙂
Mod, no ba, sýýýýýýr! Ťukám sama sobě na čelo… že mne to nenapadlo!!! T
ahoj v neděli! zuzi
Páni, to je frajerka……má krásný kožíšek. 😉
Teda Zuzi – obduvuji tvoji pohotovost s foťáčkem po ruce. Už je z tebe Paní Fotografka 🙂
Hm, a já bych se ještě měl naučit pořádně všechno číst 🙁 Ta věta o rychlém běhu domů pro foťák mi unikla – omluva. Ale to o Paní Fotografce stejně platí 😉
Ahoj Jenn, frajerka … pěkná potvora,hází voči a tváří se jako neviňátko,ale kdovíco má za lubem :o))))
Ba ne, Martine, chybí mi přesnost, preciznost. Studium manuálu. Jsem velká improvizátorka a spousta záměrů mi nevyjde protože to není ostrý.
Šikulkamodelka i fotografka 🙂
…… že obě kočky děkují, Gombo!