Kvě 282008
 

V tomhle domku se zahradou žiju asi deset let.

Když nejsem doma, zahrada si žije svým životem. Člověk si na prostředí kde žije zvykne a třeba už určité věci ani nevnímá…. Někdy se ale stane, že je to jinak. Mimovolně a náhle se dostaví intenzivní pocit, který vychází z atmosféry té předcházející chvíle. To se mi stalo dnes.
Rozhodla jsem se včera, že dnes nepůjdu do práce. Zabalím a odešlu Zorce balík a vyřídím pár záležitostí ve městě. A zbude ještě dost času na zahradu. Stále je tam co dělat. Ale nechtěla jsem si nechat ujít besedu s druháky, tak jsem od osmi do deseti v práci byla. Kráčím těch pár desítek metrů domů a myslím na tu třídu, která se na první pohled vyvedla! Otevírám branku a vyrušila jsem trojici vrabců,která se popelila v nezalitém záhonu. Připomněla jsem si malou roztomilou epizodu ze včerejška, kdy jsem se kolem poledne stavila doma a přistihla milující se vrabce. Vlastně jsem tyhle drobné ptáky při TOM měla možnost sledovat poprvé. Nijak se nenechali v tu chvíli rušit, ale bylo to stejně krátké… A najednou se to stalo. Slunce svítilo a vrhalo na zahradu dlouhé stíny a já si náhle přišla, že vstupuji do cizího teritoria. Sice známého, ale tím že jsem přišla nečekaně dopoledne, cítím se zde jako vetřelec. Tady zuzi nemáš co pohledávat. Jako když protrhávám neviditelnou bariéru a narušuji svět kam nepatřím. Zvláštní pocit. Naplňuje mě to ale štěstím a jdu se rovnou od branky projít po zahradě. U rybízu se vyhřejvá cizí rezatá kočka a musím udělat kšc, aby se milostivě zvedla. Pokračuje k domu a  zaléhá u břečťanu. Mám ráda, když je tráva čerstvě osekaná, záhony vypleté a kvetoucí. Zahrada je něco jiného než les, Ale mám ráda obojí. Divočinu i pěstěnou zahradu. Vracím se pro foťák a chci zachytit tu chvíli. Stejně se to nepodaří a když prohlížím ty fotky vidím, že fotím čím dál hůř. Já snad neumím zaostřit!

zahrada b
Pohled od branky do zahrady.

zahrada a
Postupuji dál. Některé kytky mají tam málo času na to, aby rozkvetly, a tak se naučily neotálet. Říká se to o horských květinách. Já ten jev pozoruji běžně u sedmikrásek. V sobotu jsem posekala a ve středu už zase kvetou.

zahrada c
Konec zahrady, fotka nic moc, ale vnímáte tu atmosféru? Hmmm, to bych toho asi po vás chtěla nějak moc…. :o)

zahrada d
Část zahrady za domem. Zde sousedím se zahradou městského muzea a co nevidět zde bude vysoký kamenný plot. Vznikne za ním expozice místního lomařství. Mám ráda neuzavřenou zahradu, volný výhled do okolí, ale tohle bude příjemná změna. Získám z jedné strany trochu intimity. Docela se na to těším, ale jedna strana úplně stačí. Mít celou zahradu s vysokým neproniknutelným plotem, přišla bych si jak ve vězení.

misky

Někdy dělám nevysvětlitelné věci. Osázela jsem pět misek na určených na hřbitov, ač máme jen jeden malý hrob. Babička bude mít dilema kterou misku vybrat. Jedna je dokonce s malým tisem. Kosáci žerou plody  a občas někde naleznu pod keřem zakořeněný malý stromek nebo keř. Nejčastěji mahönii – tenhle tis je výjímkou. zuzi

 

 Posted by at 22.35

  13 Responses to “Na zahradě”

  1. Závidím Ti Zuzi ten výhled na krásnou zahradu. A tu atmošku vnímám úplně skvěle…Jaj,to by bylo kafíčko na zahradě…./No tak jsem se zasnila a teď zase zpět do reality./ 😉

  2. Jenn …Kafíčko na zahradě … to miluju!

  3. hledám schovanou cizí kočku, zdrhla?

  4. to je moc hezky a presne vim jakej pocit popisujes!

  5. ten pocitznamy/neznamy…ve kterem se misi respekt, pycha, zvedavost, intimita… mivam ho obcas kdyz se divam na tvar sveho spiciho syna.

  6. Všímavý brtníku fakt zdrhla, nestačila jsem zmáčknout spoušť, ale já jí dostanu. jako tu černou loni!
    https://rozvedena.blokuje.cz…a.php

  7. Dík spoon, tu směsici pocitů popisuješ přesně, je tam od všeho něco a ještě něco navíc, těžko se to analyzuje…

  8. máš krásnou zahradu zuzi! já momentálně nemám žádnou, a když jsem u našich, tak zatím taky žádnou, teprve se dělají terénní úpravy 🙂

  9. Zuzi,máš krásnou zahradu, osobitou a s intimní atmosférou. Úplně cítím, jak tam voní čerstvě uvařené kafe … ááách

  10. Ahoj ještěrko, myslím, že doby, kdy jsem neměla zahradu žádnou, byly také krásné. Byla jiná potěšení. Já mám zahradu, ty máš ještěrkáře. A to není vůbec k zahození!!!!!

  11. Ahoj Gombo, je tu opravdu intimní atmosféra,protože ani jedna z vedlejších otevřených zahrad není “obydlena”. Ve dvou vládne příroda a v těch dalších dvou se nikdo nevyskytuje, jen když se kosí trávník. Bydlím pár kroků od náměstí v neprůjezdné ulici a cítím se tady jako na vsi. Na zahradu mám štěstí…

  12. Krásná zahrada! Taky bych si tam spokojeně lehla, jako ta cizí kočka, a musela bys na mě udělat kšc, abych se zvedla.

  13. Ahoj Liško Ryško, jsem ráda, že ta zahrada na první pohled obyčejná, se ti líbí. Musím se přiznat, že tvoje představa mě rozesmála . Představila jsem si tam následně lišku a taky neznámou ženu – jak si mi na slunci rozvaluje u rybízů a já obě zaháním…. Budu to místo průběžně monitorovat a doufám že brzo tu línou rezatou kočku zdokumentuju 🙂

 Leave a Reply

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

(required)

(required)

css.php
Tvorba webových stránek: Webklient