…
Dělo a děje se mnoho. Ale nemám času nazbyt. A docela ráda bych všechno popsala. Ty nejkrásnější zážitky z pobytu u dcery v oblasti Solné Komory, setkání a kalvárienbergweg" stále před sebou sunu a čekám kdy budu mít více času na soustředění, nechci to odbýt jen tak. A včera jsme se s Miladou vrátily z muzejní noci v Chrudimi (bylo to povedené, dětsky hravé) tak pozdě, že jsem jen zalehla. Konečně pořádný spánek a dnes dopoledne uklízím a peru. Už to nešlo odkládat. A odpoledne, těžko tomu uvěřít, budu dělat manekýnu na módní přehlídce Ivety Nedomové…. Co jsem se rozhodla rezignovat na některé nezbytné věci, bez kterých jsem si svůj život nikdy nedovedla představit, nevím kam dřív skočit a někdo kdesi" mi začíná přinášet různá překvapení… a to, co dříve vypadalo jako náhražkové řešení, mě najednou pořádně začalo bavit. Tím teď myslím amatérské divadlo. Je prostě jaro a jezevec vylejzá ze své nory. zuzi
Jen jedna fotka ze včerejška, z Loutkařského muzea c Chrudimi
A je po dešti, tedy po přívalovém krupobití, ještě hřmí, ale už někde v dáli. Neprší leč je zamračeno a dva objemné zelené sudy mám plné dešťové vody. Ještě štěstí, že jsme zvládli tu zahradní přehlídku. Všechno se totiž odehrávalo na krásně rozkvetlé zahradě a převlékali jsme se ve stodole. Komorní akce pro pozvané, ale nechybělo tomu vůbec nic a hlavně se nás drželo štěstí, že nespustil liják. Bylo celou dobu namále. Jsem ráda, že jsem si zkusila něco nového a mohla se navlíkat do krásných modelů. Brala bych všechny. Jedny šaty jsem si po velkém boji dokonce koupila. Není to moc slavné vítězství, protože bych měla spíš po dovolené šetřit na další dovolenou. Ale tak se stalo. Howg.
pozdravdíky moc za bezva čerta a přeji hezkou neděli 🙂
lada
Ahoj Láďo P. a díky za přání a přeju ti také hezký den. zuzi
Ahoj Zuzi,preju Ti, at Ti prinasi jen same pekne veci;-).
A cert je docela strasidelny;-)
Ahoj Lexulko,dík za přání,věnuju se domácím pracem,a protože venku leje,tak mě to netáhne ven a právě lexuju :o) (překlep)
mít čerta doma na stropě, bála bych se! taky mě čeká lexování 😀
v muzeu vypadal čert sympaticky, ale doma bych ho taky nechtěla, když jsem sama, bála bych se, takový nepříjemný pocit nebezpečí …
Do Chrudimi jsme roky jezdili soutěžit na Loutkářskou Chrudim. Mám na to bezva vzpomínky, i když zrovna toho čerta si nějak nepamatuji, přestože jsme nikdy návštěvu Loutkářského muzea nevynechali, stejně jako hrob chrudimského rodáka Aloise Gallata, jehož skvělé loutkové parodie jsme měli ve svém repertoáru.
Vidíš, rozšířil jsi mně obzory, jméno toho chrudimského rodáka vůbec neznám. Je to div, že jeho sláva pronikla až na Moravu a já to nepostřehla! Tak ty jsi s loutkovým divadlem skončil? To je škoda. Šla bych se na tvoje výkony podívat 🙂