Dub 212008
 

a nebudu sama. jsem si jista.

Noc s Andersenem děláme potřetí a pokaždé posuneme hranici o kousek výše. Čerpáme ze svých zdrojů. Scénář připravujeme ve dvojici, ale aby všechno klapalo a bylo připraveno bychom sami dva nezvládli. Pomáhají kolegyně. Vlastní akci pro cca 15 dětí od 4. do 8. třídy zajišťujeme letos v šestici. My tři domácí, a jako vždy dva kreativní učitelé (s jedním z nich spolupracuji na scénáři). Štěpán je hlavním motorem akce a dějepisář Jan nám letos bude sedět nad klenbou kostela u hodinového strojku a podle Štěpánova komiksu bude vyprávět o historii špitálku a špitálního kostela.

Až bude tma, děti vyrazí na cestu tajemnými prostory opuštěné budovy, kde budou hledat papírové myši, obkreslovat magické obrazce, které se v noci objevují na stěnách, opisovat na kamenných schodech tajemné šifry a hledat obálky s ústřižky jistého obrazce, které když složí a otočí objeví se jim jim záhadný nápis. Osvětlení jen pár svíčkami a baterkami.

Ve spletitých částech budovy se děti samy pohybují podle plánku uloženém v první síni v truhlici. A nakonci cesty, za dveřmi s erbem, se jim zatím neznámý průvodce zhmotní v rytíře ze Špitálkova, ale o tom jsem už psala. To je Honza. Tři hodiny bude trávit částečně v samotě, částečně hrát svou roli tajemného rytíře.

Než se setmí a pacholci vyrazí na cestu, ještě se stihne spousta věcí. Letos s námi spolupracuje i Simona, deváťačka, která se zajímá o magii a také vykládá karty. Každý z nás si zakládá svůj glejt a tam si píšeme o sobě. V jakém jsme narozeni znamení, zvířetník a čínský horoskop, zabrousíme do numerologie atd … každý si svůj glejt zdobí a vymýšlí si historickou přezdívku. Já třeba Zuzulka Maštalka lesní z Rybičkova …. (zuzulka, kdopak to asi vymyslel?).

A pak přišel čas na mandaly. Rozhodli jsme se k zajímavému experimentu. Děti dostaly černý papír s vnitřním bílým kotoučem – to opticky velmi pomáhá a provokuje jistým způsobem k vyjádření. a směřuje na střed. Záměrně jsme nepoužili výraz mandala, ale okno do své duše. Děti měly s sebou spoustu barevných pastelek, ale ukázali jsme jim pouze několik černobílých mandal, abychom je neovlivňovali. Každý kreslil v naprostém soukromí a nikdo nespatřil kresbu toho druhého. Povedlo se. V klidu a beze spěchu jsme věnovali cca 2 hodiny tomuto záměru v době, kdy ještě bylo světlo. Po návratu z tajemné výpravy do špitálku a večeři jsme si v klidu sedli do jednoho chumlu a všichni dostali papíry se jmény všech a na tablu očíslované mandaly jsme přiřazovali ke jménům.

Děti se spolu již vzájemně skamarádily, ale pro jistotu jsme ještě absolvovali legrační obřad, kdy každý vstal a herecky se představil: Já jsem Jana Nová …… A pak už jsme v klidu všichni dumali, které kolo ke komu patří. Bylo to velmi zvláštní a mnohdy se nebylo čeho chytit. No a nakonec jsme se dostali opravdu k rozpravě. Jan s ukazovátkem probíral mandalu po mandale a my jsme tipovali a vysvětlovali si a nakonec se dotyčný odhalil! Mandal bylo 14. nejlepší hadačka uhodla 8. Já 5 a jsem ráda, že mandala, která mi nejvíce byla sympatická a já ji přiřadila Klárce, kterou moc ráda vidívám, jí opravdu patřila! Já sama jsem mandalu nekreslila, neměla jsem na to v tu chvíli náladu. Musím říci, že tato část večera byla pro mne nejúžasnější a určitě i nejen pro mne. Byli jsme všichni jako jeden a ta hra a uvažování nahlas bylo něco velmi stmelujícího a báječného. Nepociťovala jsem žádnou věkovou bariéru, rozdíl mezi námi. Všichni jsme se tou hrou nadchli.

Abych ale příliš nehorovala jen pro jednu věc. Také dějepisná a vlastivědná přednáška nad klenbou kostela byla velmi inspirativní a hravá. A vůbec … celý večer se povedl. Šli jsme spát až ve tři hodiny a Simča, mladá kartářka už ani nemohla mluvit. …
Byli jsme nadšeni. Tato část Noci byla kouzelná a pod jejím dojmem jsme se rozhodli na podzim uspořádat podobný večírek s kreslením pohledů do duše" i pro dospělé. Na to se tedy opravdu těšíme. zuzi (ještě bych se ráda pochlubila, že kromě hledání myší" – to jsem někde okoukala na webu, jsme scénář vymysleli sami. Včetně dvou testíků. Ale lidi jsou lidi a jak už jsem kdysi řekla – chlapa ničím nenahradíš. Bez Štěpána a Jana a jejich nasazení a espritu by to nikdy nebylo ono!!!
A tak pár fotek:

spitalek a kbt

Část budovy špitálku a část špitálního kostela Božího těla. A víte proč se stavěl kostel druhý, když na náměstí stál už jeden dosti veliký? No, modlit se prý tehdy byla pro lidi stejná potřeba jako je dnes třeba televize. A nemocní a postižení se také chtěli oblažovat v kostele, ale mezi zdravé lidi by se těžko dostávali, přece jen … a tak jim mecenáš Smil Flaška z Pardubic postavil kostel vlastní!

mand 02

Rytíř Knihomol ze Špitálkova není žádnej starej suchar a vysvětluje na komiksu jak to bylo se špitálkem historicky. Posluchači ani nedutají. Nacházíme se nad klenbou kostela u funkčního srdce budovy – hodinového strojku.

mand 04

Tajemné rekvizity. Zde vycpaný pták. Jeden ze tří. Ještě jsme měli Kalouse ušatého a Havrana. Tohle je káně (teda asi …myslím :))))), tenhle pták měl pouze inventární číslo. Hůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůúúúúúúúúúúúúúúúúúúú!!!!!! Baf!

mand 05

A je tu mrtvola! Hlavu a tělo jsme rozdělili do dvou síní, aby té hrůzy bylo o něco víc!

mand 1

Klárka se svou mandalou (natočili jsme z celé akce 90 minutový film, speciálně mandaly a jejich autory jsem snímali se zvýšenou pozorností. Musím se do toho umění porozumět barvám, symbolům atd ..zahloubat, do podzimu moc času není, ale učit se nás bude víc… a tak se budeme doplňovat)

mand 06

Vím, nepovedlo se mi zrovna kvalitně naše tablo nafotit, ale chtěla jsem vám tu celou atmosféru trochu přiblížit.

zuzi

 

 

 Posted by at 19.22

  8 Responses to “Nebyla to milostná noc, ale přesto na ni nezapomenu”

  1. Zuzi,to muselo být úža!!!!!!!!!!!!! Jste šikulové!!!!!!!!!!!

  2. Runy, paráda!A ta “okna” bys také mohla zkusit v létě na akci….

  3. Nádherná akce. Tiše závidím, obdivuji a smekám…

  4. Kdybys bydlel Martine blíž, vzali bychom tě mezi sebe. Kdybys chtěl. Ta atmosféra celého večera byla krásná.

  5. Zuzi,už mi to napadlo, ale já sama jsem tomu nahony vzdálená, ale myšlenka prima,…

  6. Runy, udělej to pro ně, však si můžeš najít pomocnici na “tyhle věci”.O jedné bych dokonce věděla, je velmi komunikativní a šikovná. Má “tyhle”schopnosti”. Je ale Brňačka.

  7. tý jo, žůžo! je chvályhodné od vás i od dětí, něco takového připravit a něčeho takového se zúčastnit – v dnešní době “plejstejšnů” a kompů…

  8. Ahoj Ještěrko! Je to fakt žůžo. A máš pravdu – kdyby jedna “složka” si nechtěla hrát , tak by to tak hezký nebylo. A to jsme tam měli 4 osmačky. Toho si cením hodně, že se rozdělily a šly do skupinek s menšíma holkama. Nejlepší bylo hádání mandal¨…

 Leave a Reply

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

(required)

(required)

css.php
Tvorba webových stránek: Webklient