Když se něco sere, nikdy nezůstane při jednom

…

Sere se to … to mi tedy řekněte, čím jiným by šlo tohle jadrné české slovo v téhle souvislosti nahradit. Na vhodný ekvivalent jsem nepřišla. Sem to prostě pasuje.
Začíná to malými signály a pak jako když uvolníš lavinu. Včera odpoledne jsem před hřbitovem v Mejtě opustila otevřené auto a nechala tam volně ložené dvě dámské kabelky… nic se ještě nestalo. Odcházíme z muzea, foťák mám, ale kde mám zase tu kabelku? Našla jsem ji naštěstí zakrátko polehávat na záchodě pod umývadlem. Dobrá, nic se nestalo. Ale zato doma. Nejdříve jsem agresivní silou nečekaně zlikvidovala odpad jdoucí od dřezu. A pak přišla na řadu pračka. Týden v ní něco zadrhávalo, ale protože mi jediný opravář praček v obci, který už to dělá jen po fajrontě, nebral mobilní telefon, v sobotu jsem v ní ještě opatrně (pod dozorem) leč na plný koule 3x vyprala. Kupodivu to z čeho jsem měla největší obavy, ze ždímání, proběhlo bez kolapsu systému, tedy až na to, že pračka začala vypouštět nejen hadicí k tomu určenou.

Kolegyně před týdnem ještě toho chlapa uhnala na výměnu bojleru. To ještě fungovala u nich doma pevná linka. Já už měla smůlu. Pevná zrušena a na číslo jeho mobilu, které jsem od D. vymručela a zkoušela se na něho dovolat, ten chlap vůbec nereagoval!. Ač jsem volala z různých čísel a v možnou i nemožnou dobu. Prostě ten bojler asi byla jeho labutí píseň. V neděli večer jsem rezignovala a objednala fachmana z jiného města. Dnes dopoledne zastihl doma babičku a ta mi hned zatepla přišla oznámit radostnou zprávu, že pračka doprala. No, to snad abych začala skládat pohřební řeč! Bylo toho na mne dnes opravdu dost a ani pár dobrých zpráv poránu tu nespravilo. Totiž poránu mi ještě jeden malej hajzlík ukradl služební telefon. Takřka přímo před mýma očima. Takže jsem celé dopoledne strávila ve společnosti policie. Nejdříve v terénu, pak na služebně a odpoledne po práci jsme ještě fotografovali a kreslili plánek místa činu. Projevila jsem pozorovací talent a pachatele popsala tak, že dle uvedených indicií ( tmavá pleť, menší vzrůst, černý vlasy nakrátko a hlavně udivený výraz neviňátka ve tváři!) a spolu s jeho akutní absencí ve zvlášťce, jsme romského chlapce identifikovali. Tedy ne v reálu, ale víme jméno. Ach jo, přestože jsem už 1/4 hodiny po krádeži kontaktovala osobně příslušníka, stříbrný mobil stále ještě nemám… A … víte co… jsem skeptická…
Pračku už jsem si také objednala a přestože na netu stojí stejná o 2000,- méně, dala jsem přednost komplexní službě s dovozem, instalací včetně výměny hadic a odstraněním té prohnilé. Zvolila jsem značku FAGOR, protože pan Č. je jejím záručním opravářem. Tak, a ještě jedna smutná, ale ta je jen pro několik uší. No, nic, doufám, že odteď už jen samé dobré! A ten rozgruntovaný byt nechám na teplejší počasí.Dnes je tady totiž pěknej samec!

zuzi