Anebdivadlo z PrahyChvaletické divadlo Jen tak a Město Chvaletice jsou pořadatelé nesoutěžní divadelní přehlídky, na kterou jsme zavítali s Miladou. Tedy jenom na jednu hru. Amatérské divadlo Anebdivadlo z Prahy, ze Ž�žkovského divadla uvádělo svou nejúspěšnější hru Pábitelé.
Malá scéna v suterénu, hlediště pro 50 lidí, vedle v místnosti jakoby improvizované občerstvení, všechno takové docela milé jako když přijdeš k někomu domů a ten někdo je velký nadšenec a kutil a nemá moc peněz. Jen ten elán… Prostředí, kde se cítíš hned od začátku neškrobeně a vůbec ti nevadí, žes byl posazen do první řady a herci se pohybují na dotek od tebe…
S minimem prostředků – dva barely a jedno prkno – maximum prožitků. Entuziasmus herců, neustálá akce a jistá stylizace udržovala v napětí a člověku nakonec nezbývalo než se úplně do hry ponořit a vnímat jen to a na sebe zapomenout… nevadilo mi to už jisté klišé, že muži hrají ženské role, nesoustředila jsem se na to, naopak v jisté scénce jsem si uvědomovala, že žena by to lépe nezahrála a navíc ta figura! Také styl kostýmů byl úchvatný, všechno v padesátých let? a pěkně rozežvaněné … Zapomněla jsem pak na svět okolo mě a vnímala jen co se děje přede mnou a nakonec, v závěrečné scéně, jsem se rozbrečela. Teda! Já jsem plačka. Určitě to bylo nachystané na takové jako jsem já!
Kniha povídek Pábitelé byla první, kterou jsem od spisovatele Hrabala četla. Četla jsem ji ve své době vícekrát a byla jsem jí okouzlena. Později jsem přelouskla i několik dalších jeho knih, nikdy však u mne nedosáhly na sugestivní zážitek procítěný z četby Pábitelů. A ještě později jsem už nikdy jeho knihy nevyhledávala. Ale v sobotu se mi rázem všechno vrátilo a zasunuté vzpomínky, dojmy a pocity zázračně vyplouvaly na povrch a já věděla co přijde … ta zvláštní poetika periférie mě opět na chvíli okouzlila. Ale jen na ten okamžik. – Dnes jsem už jinde.
Několik fotek (divadlo jsem fotila v sobotu poprvé) … poznáte ke kterým povídkám patří??? Nebo.. kdo tam vystupuje, o čem to je, prostředí? To je jen pro vás, abyste si vzpomněli na tu knížku a ty lidičky, ty pábitele. Názvy povídek a krátkou anotaci k fotkám dám koncem týdne… zuzi
K téhle fotce patří i ta z předchozího textu …
A tyhle dvě patří také jen k jedné povídce
Toto je tahoun této divadelní společnosti, gejzír energie …
To je zase on, hotovej blázen lidi! Neopakovatelný ksicht (s prominutím, ale obličej mi tam nesedí)
mam je tu za rohem a nevim vo nich nic…nekulturní hovado
Loupáku …… jak jsem četla, oni v Praze ani snad moc nehrají a svoji agenturu mají V Hradci Králové …jakseříká pod svícnem bývá atd.
A tak mě napadlo – existuje také kulturní hovado? A co je horší? :)))))
no myslel sem Cimrmana, tam snad občas vystupujou…pod svícnem bejvá hodně vosku
některá kulturní hovada znám osobně…a sou možná eště horší než já
Loupáku …no jo, mají adresu tam a píše se u Cimrmanů o nich, myslela jsem že tam spíše zkouší a hodně hrají venku … a mezi ty NKH se necpi, tvoje knihovna svědčí o tom, že už jsi postoupil výše!