Sláva ti moudrej živote, že to jde aspoň pořád dokola!

o televizi a jiném

Nevím, jestli v tom má prsty ta nová programová ředitelka Kateřina Fričová…. ale mám pocit, že se dívám na televizi více než dříve. Asi ale ne ta nová, protože dříve jsem se nedívala vůbec, teď alespoň na něco. Stala jsem se pravidelným divákem středečních filmů na dvojce, protože konečně někoho napadlo, že kvůli hezkému filmu nebudu čekat do půl jedenácté. A když se dočkám, stejně co nevidět usnu … tak to už teď neplatí.

Na to, že televizi zapínám jen náhodně – samotné je mi někdy smutno a to neustálé ticho taky teď v zimě, když nemohu pobývat na zahradě, leze na nervy, přestože ho mám ráda a dělá mi líp než zvuková kulisa.. Podařilo se mi neúmyslně chytnout moc pěkný pořad. Vlastně seriál. Cesty za uměním. Pětidílný cyklus představuje české moderní malíře ve vzpomínkách profesora Františka Dvořáka.
Prof. František Dvořák je nejenom velkým znalcem tohoto období, ale většinu z jeho velikánů také osobně znal a pojilo ho s nimi osobní přátelství. Už máme za sebou malíře Emila Fillu, Františka Tichého, Jana Zrzavého a čeká nás Josef Šíma. Poslední díl připomene také fenomén, který je s malířstvím od nepaměti spjat – falzifikátorství uměleckých děl.
Premiéra je vždy v sobotu na dvojce v 18,15 h. a repríza v neděli, také na dvojce dopoledne, dnes 10.25. a pak je hned následuje klub animovaného filmu.

Mám český animovaný film a jeho tvůrce moc ráda. Myslím, že v ta doba novodobého temna" před sametovkou měla hodně světlých míst a tohle je jedno z nich. Tržní hospodářství v nedohlednu a lidé byli velcí entuziasté. Tedy, těch velkých dětí bylo podle mne o hodně více než nyní, asi tak si myslím…. ale abych se vrátila k dnešnímu dílu. Byli jsme doma u Zdeňka Smetany, výtvarníka a animátora. Milý usměvavý klidný dědeček se svěží myslí, který dnes už se nechává opečovávat a tráví krásné dny v harmonickém prostředí své zahrady. Už si užívá pohody času a prostředí, nepracuje. 

Kromě známých večerníčkových seriálů připomněl pořad i jednu se tří animovaných pohádek pro dospělé od Josefa Štefana Kubína – umělou pohádku Všehochlup (1978). Filmek je sestavený jakoby z výšivek a hadříků a vypráví o tom, jak poněkud nekňubovitý královský synek má po tři noci uhlídat prostopášnou čarodějovu dceru. A co je onen všehochlup? To je taková ošklivá chlupatá mrcha, na níž si král nejraději hověl a bez níž krutě chřadl. Inu, přišlo mi to stejné jako ve skutečném životě. Snaž se jak chceš, ale o tom, jestli chlapa okouzlíš rozhodují úplně jiné věci než si myslíš. Mnohdy úplně neskutečné maličkosti a logický rozum na to nestačí… jistě bychom mohli všichni povídat … (haha, já jsem si kdysi po rozvodu dopisovala-nedopisovala dva roky s jedním inženýrem z elektrárny, takový neslaný nemastný, jó a né, nebylo to vůbec k ničemu, ze setrvačnosti jednou za týden výměna dvou vět. Až jednou jsem použila slovo submisivní a už to jelo … tedy, ten člověk se tím jedním slovem nastartoval a se mi úplně otevřel a já jen tiše naslouchala jeho vizím. Nikdy jsme se nesetkali, o to mu vlastně nešlo, potřeboval jen vrbu- svého všehochlupa).
Další dva filmy: Ve vodě čerstvosti (1966), která nevázaně parafrázuje známou pohádku o živé vodě, pro kterou chřadnoucí král vyslal své tři syny, Smetana rozhýbal perníkové panáčky. V groteskní hříčce Drátovat – flikovat (1980), těžící z poetiky jakoby neumělé lidové malby na skle, rozehrál vskutku košilatou historku o hraběnce, jíž k potomkům dopomůže teprve pohotový dráteník.
Měla jsem v životě období, kdy jsem Josefa Štefana Kubína hodně čítávala a jeho knihy sbírala. Tehdy jich vycházelo moc. Neměla jsem v oblibě tolik jeho sebrané lidové poudačky (byl to folklorista), ale umělé rozverné a hambaté pohádky a hluboce lidské povídky (debutoval s nimi v 77 letech, dožil se ten jurodivý stařík 101 let), třeba namátkou kniha Jivínské rapsódie (Jivín je Jičín, Kubín se zde narodil). Také citát, který uvozuje dnešní článek je jeho. Končila jím ta dnešní animovaná pohádka o Všehochlupovi. Zuzi ( a zkuste si od J. Š. Kubína přeba něco přečíst)

Zdroj: http://www.radioservis-as.cz/archiv04/4904/49tele1.htm (o animovaných pohádkách ZS)