Pro 312007
 

s fotkamaV Českých Budějovicích jsme měli setkání s dcerou na půli cesty. Já vyrazila vlakem, ona autem. V naší zastávce (kde někdy vlak staví pouze na zamávání) měli dovolenou, tak mi průvodčí vystavil jízdenku až ve vlaku. Nedělal si hlavu s utajením služebních informací a prozradil mi, že támhleten pán, a ukázal rukou, jede též do Budějic. A tak jsem pána, kterého jsem viděla pouze zezadu, hned kontaktovala a připojila se k němu, abych získala organizátora a nemusela se starat o přestupy, zdvihání těžkého zavazadla nad sebe a měla společnost na delší cestu. Všechno klaplo, jen jsem před výstupem dostala neočekávaně pozvání na rande, až zase budeme z Budějic doma. No, ale, z tohohle mráčku nazaprší, přátelé….
Na nádraží už čekala dcera a jeli jsme se ubytovat do zamluvené ubytovny. Chtěli jsme se zbavit zavazadel. Dcera je tak naučená od kolegyně, které vždy když přijede do Česka, vykradou auto. Nepodařilo se nám ale tam dostat. Nedozvonili jsme se a telefon nikdo nebral. Jeli jsme se tedy podívat do Globusu, hlavně si dát něco k obědu a podívat se na SLEVY. Ostatně, já jsem měla v zavazadle jen kotel guláše, řízky a cukroví pro zetě a dárky pro dceru, hlavně dvě knihy, jednu o váze 2 kg. A pak už jen kartáček na zuby, ručník a prádlo. Toť vše.
V budějovickém Glóbusu dobře vaří! Kupodivu to bylo jako od maminky. Já mexický guláš a Zorka těstoviny se zeleninou a kuřecím masem. Nacpali jsme si bříška a vydrželi až do rána!
cb botaA něco jsme potom i nakoupili. Třeba krásné klasické usňové kotníčkové boty, po kterých jsem dlouho toužila. Anebo zvláštní náušnice. Mezitím jsme stále vytáčeli číslo na ubytovnu a nic. Tak jsme se tam nakonec rozjeli s cílem proniknout dovnitř za každou cenu. Nemusely jsme ale. Zjistily jsme, že vytáčíme špatné číslo. Pak už to šlo ráz na ráz. Ještě za světla jsme zajeli na odstavné parkoviště ke Kauflandu – to se stalo naší základnou pro pěší vycházky do města. Venku by ale pěknej samec, a tak jsme vycházku po nočním městě moc neprotahovaly a zašly do kýmsi doporučené kavárny U černé kočky. Slastný zážitek.Všechny smysly si přišly na své. Příjemné prostředí, milá a moc hezká kavárnice a neuvěřitelné ceny! Doporučuji všem … a můžete si tak vzít i svého hafana :o). cb nausnice
Zpět domů, čaj, dárky, povídání a sprchování na žetony. Kdo chce zůstat špindírou – ušetří. Jeden žeton na 3,5 minuty sprchy za 10 Kč….
Druhý den jsme nejprve věnovali hledání náušnice. Pro trochu tý parády jsem ji někde ztratila. Buď v kabince nebo při zkoušení náušnic … nenašla se…. A pak jsme se procházeli Budějicemi, povídaly si a pak zase na kafe a čaj a na ubytovnu a domů … Zorka dorazila o dvě hodiny dříve než já. Už se nic zvláštního nestalo… zuzi

 ceske budejovice 1

V Budějicích se na náměstí bruslí. Stejně jako na Rudém náměstí. Mezi kašnou a stromečkem.

ceske budejovice kavarna u cerne kocky

Romantický pohled z okna kavárny. Vidíte tam v dálce tu ledovou plochu???

ceske budejovice kavarna 2

Záběr z kavárny na sousední stůl a bar. Já si dala velkou kávu s višňovým likérem a čepicí napěněného mléka sachr se šlehačkou. Zorka zelený čaj.

ceske budejovice kavarna 3

Kavárna, pohled z okna. V teple mě bavilo fotit…

ceske budejovice kavarna 4

 AA poslední z kavárny U Černé kočky. Chvilka, kdy se vyprázdnilo – v pozadí prolétla sličná kavárnice s červeným trikem a otiskem černé kočky na něm.

ceske budejovice ubytovna 1

Naše skromné obydlí. Chudo, ale teplo.

ceske budejovice ubytovna 2

Společná chodba pro 3 partaje. Vedle nás bydlela v pokoji mladá dvojice, dívka byla v pokročilém stupni těhotenství. Potkali jsme se na procházce ve městě. Měli stejné bundy. Také bych chtěla chodit s chlapcem a mít s ním stejnou bundu. A možná i čepici!

ceske budejovice park

České Budějovice, park u konzervatoře, "Alekův park". Stromy jsmepozdravily, skřítky neobjevily, ale zapálily svíčky za nedomilované lásky. Za všechny nedomilované lásky.  

 Posted by at 19.10

  14 Responses to “Do Budějic a zpět”

  1. zuzi,nevím co na to říct. Tohle je nejhezčí vánoční dárek, který jsem letos dostal. Věř mi, že ani v nejmenším nepřeháním… Děkuju, mám Tě rád.

  2. Díkyza zajímavý článek s informacemi o současných Budějicích. Přeji Ti hodně spokojenosti v novém roce.

  3. Aleko, děkuju, koukám – to jsem si teda u tebe polepšila! Jsem sama doma, tak mě prosím moc nedojímej, nebo budu brečet :o)))těší mě, že jsme ti udělaly radost!

  4. Ahoj Jirko, díky, informací mohlo být i víc, ale nádražka byla až do ledna zavřená! A jestli jsem tě nalákala k výletu do Budějovic, tak šťastnou cestu a ubytování jedině na
    http://ubytovna.spisovna.cz/

  5. Zuzi,dnešek by měl být plný smíchu, nefalešného a upřímného. Já se bavím s Achmedem, mrtvým teroristou 🙂 (viz Perioda :D). A nechtěl jsem Tě dojmout, dost na tom, že jsem sám měl na krajíčku. A díky Tobě vím, že jakmile bude první volný víkend, jedu tam. Musím – a už i vím, kde budu bydlet 🙂 Sama? Nejsi přece sama 🙂

  6. Aleko, to jsem zvědavá na tvoji reportáž! A podívej se, jestli tam ještě budou zbytky svíček. Ale ten nocleh si musíš předem zamluvit! …Sama ne, virtuálně sama nejsem :o)))

  7. Šťastnej a veselej!!! přeje zuzi všem zpřízněnejm!

  8. Ahoj zuzi zpřízněná 🙂 botičky jsou luxusní! a kavárna má atmosféru. jdu si dát novoroční kávu, ať se mě ten hořkosladký pocit ještě chvíli drží. Přeju to i tobě. Ofélie

  9. Ahoj OZ (Ofélie zpřízněná)! Díky a jdu si dát tu kávu taky. A vytáhnu z mrazáku cukroví. z.

  10. …to nevadí, že jsi to kopnutí do dveří nemohla splnit…:-)) žádné trestné body nerozdávám…:-)) budiž jim odpuštěno a destičky si holt vyzvednu někdy příště…jestli tam na mě ještě vůbec počkají…jak říkal Pavel, kdyby ti ukradly mobil bolelo by nás to asi víc…:-))) a to je realita…

  11. no, já nepotřebuju ledovou plochu na náměstí… kouknu z balkonu a vidim na zamrzly rybník, jen vzít brusle a vlítnout na to 🙂

  12. Ješterko, nějak mně ušlo jak si teď bydlíš. No alespoň vím, že máš dobrý výhled! Uklidňující.

  13. Ahoj Leni! A co aby ti je poslali? Když to tak vyvedli! Kdybys něco v Budějicích potřebovala opravdu, mám tam příbuznou. Stačí se zmínit…

  14. Do Kavárny u černé kočky jsem chodil několik let – velmi příjemné místo, intelektuální atmosféra s francouzskou hudbou. Bohužel jen do té doby, než na plac nastoupí majitelka (postarší blondýna) – velmi nepříjemná slepice, není schopná se přijít ani zeptat, zda si člověk třeba ještě něco dá, neustále má trapné průpovídky a něco si brblá. Za těch několik let jsem tam nechal několik tisíc Kč, ale když nám naposledy řekla, že ji vadí, když tam s lektorkou máme jazykový kurz (přestože si normálně objednáme a zaplatíme), tak už toho bylo moc. Kavárnu doporučuji jen v případě, kdy obsluhuje její manžel nebo brigádnice. Jinak si tam člověk připadá jako nechtěný.

Leave a Reply to zuzi Cancel reply

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

(required)

(required)

css.php
Tvorba webových stránek: Webklient