Říj 132007
 

1.Jedem tři. Dozvídám se, že první akcí kterou navštívíme je malý festival amatérských snímků v Pardubicích. Promítá se v sále divadla 29 a je nás tu poskrovnu, snad jen tvůrci soutěžních filmů a pak už jen my. Pořadatelé v tom mají zmatky, improvizuje se, nedojeli 2 ze tří členů poroty a také s občerstvením je to bída. Kdo si vzal s sebou svačinu, kafe do termosky a jídlo do kastrůlku, udělal dobře. Celodenní akce a není kde dát si ani kafe. Množina pořádajících žen a nedokáží zaimprovizovat… ostuda. Soutěž nakonec vypukne, protože by se to do večera nestihlo. Vydrželi jsme jen jednu soutěžní sekci, bylo to otřesné. Jednak promítač nezaostřil a blbnul zvuk a nakonec ještě ta úroveň! A to byl výběr toho nejlepšího. Nečekala jsem něco převratného, ale ani takovou bídu. Nejstrašnější byl filmek s názvem Desatero příběhů kauboje. Hrdinou byl mladík, který jezdil na huculovi a padal z něho a ukradl slečně na koni sombréro a slečna mu pak ukradla hucula. Pak byl také dobrý filmek o uherskobrodských orlojích. Více jak pět minut tam stál chlap zádama ke kameře a povídal jednotvárným hlasem o jedněch nástěnných hodinách, na které koukal. Nakonec se přece otočil a možná měl zústat tak, zezadu mu to slušelo o hodně víc! Prozívala jsem to celé, jen poslední video mě překvapilo. Malíř švestkových knedlíků – experimentální film. Vůbec jsem netušila o co jde, bylo to takové avandgardní, dvakrát tam dováděli dva nazí muži zezadu v rozkvetlém makovém poli a na závěr tam jeden z nich odvážně kráčel zcela obnažen v tom poli směrem ke kameře. Ale jak jsem už uvedla, neměli to zaostřený!!! Pokr. zuzi

 Posted by at 20.55

  43 Responses to “Celodenní výlet mezi jiné lidi”

  1. Chi:-)koukam, kultovni zazitek;-)

  2. to o tom kaubojovi, to teda fakt musela být megablbost… kauboje na huculovi jsem teda ještě neviděla 🙂 jako ještěrku, tu jo :DD

  3. Já si hned na tebe Ještěrko vzpomněla, měla to být groteska ale nikdo se tomu nesmál.

  4. Jo, Lexulko, ta ptákovina mně ještě dlouho bude doznívat v hlavě!

  5. no jak na to koukám, asi docela nuda a zabitej den, škoda

  6. hele Zuzi….taky bych asi úpěla, ale co by člověk neudělal pro umění…tak by to holt vydržel!!! Ale jinak se tomu řehtám ještě teď…když si to předstvím…ty zpocený pořadatale,kteří si nervozitou určitě nevzali ani placatku na zmírnění napěří…:-)))diváky, kteří neví, jak se mají tvářit…jestli si vylejt zlost na pořadatelích nebo přerážet ručičky rovnou tvůrcům…zde by byl výsledek zaručen hned!!! Hele Zuzi…fakt ti tento kulturní zážitek tiše závidím…:-))) a obdivuji tvojí statečnost…vytrvat až do tragického konce!!!a ten nám pak zatajit…Kdo je vítěz? Můj favorit je rozostřené makové pole…

  7. Lenko, my zdrhly po první sekci, nevydržely jsme, takových sekcí tam bylo ještě asi 5 nebo 6, už nevím. (večer napíšu, už je to v poho)… ano, můžeš závidět, něco takového jsem do týhle doby neviděla a kdoví jestli uvidím a to zrovna nemyslím na toho urostlého naháče v makovým poli :o)))

  8. No mam podobny nazor na filmecky tohoto charakteru, ale nemuzu to odsuzovat. Proste tomu asi nerozumim a nevim, co se odehravalo autorovi dila v hlave. Urcite se najdou jedinci, ktere dany film svym zpusobem zaujme 🙂

  9. tak jsi zase jednou trošku naletěla a trocha zklamání se dostavilo, bude líp

  10. Krollis … oni se to časem naučí …

  11. Výsledky !!!Dopadlo to dobře, Malíř švestkových knedlíků je druhý!!! ve své kategorii.
    PARDUBICKÝ FILMOVÝ PODZIM
    2. ročník
    sobota 13. 10. 2007

    VÝSLEDKOVÁ LISTINA
    Kategorie experimentálních, animovaných a hudebních filmů
    1.místo: Plasteliňák Radoslav Horák
    2.místo: Malíř švestkových knedlíků Radomír Jadomek, Libor Veselý
    3.místo: Troll Ing. Milan Herok
    Čestné uznání za tvorbu v oblasti amatérského filmu Vladimír Rula

  12. Malíř švestkových knedlíků je film na motivy obrazů našeho známého malíře. Ve filmu se jmenuje Pier, čteno pjer. Pjeri jsou na Moravě švestkové knedlíky.Dva nazí muži jsou malíř Pjer za mlada a za stara. Ve filmu je několik rovin. V nich je tvořen děj pomocí symbolů a to tak aby co divák to vlastní děj.Nerozumím poznámce o zaostření.My jsme měli po celý film zaostřeno dobře.Jen scéna mladý nahý byla udělána s mlhou, protože jsme to tak chtěli.L.V.

  13. díky, odpovím večer. Z.

  14. Bez legrace: Váš film mě zaujal jako jediný z té první série. Sice jsem vašemu uměleckému záměru napoprvé neporozuměla, ale to nebylo tak moc důležité, filmek byl docela silný, né že by nesl poselství … :o), ale ten sled barevných obrazů a kaleidoskop situací a dějů člověka “vtáhl do plátna” a výsledkem byl příjemný pocit a tak trochu nezapomenutelný, s ohledem na ty předešlé promítnuté “jedy”. Líbilo se mi to a přes tu mozaikovitost to drželo při sobě. Zdálo se nám, že promítač u některých předchozích filmů neměl zaostřen přístroj (hlavně u toho Kde začíná řeka) … ) máte pravdu že váš byl zaostřen dobře, až na ten konec. Celý můj text je laděn humorně. Nevadil mi rozostřený konec, ale zmínila jsem to protože jsem to zaznamenala…. no mezi námi nahota už mi přijde trochu obehraná, ale asi to bylo vámi také myšleno symbolicky, jak píšete…no, někdy mám s těmi symboly problém :o))) Vaše informace o švestkových knedlíkách mě překvapila. Studovala jsem na Moravě a nikdy jsem se s tím nesetkala. Možná proto, jak si maně vzpomínám, že jsem tam nikdy ve školní jídelně švestkové knedlíky nepožívala….

  15. Díky za dobré hodnocení.Váš text jsme s kolegou brali jako příjemné a příznivé hodnocení. S názvem Pjeri jsem se setkal za mých předškolních let na Slovácku u starších lidí. Od té doby jsem ho neslyšel a většina lidí, kterým jsem to říkal tento název nezná. Problém amatérských filmů je, že stávající festivaly přijímají kratší filmy, vyjímečně některé mají v propozicích : délka filmu do 20 minut, a když se náš děj stlačí do těch 20 minut je to sice tak jak jsme chtěli aby film vypadal, ale místy pár vteřin navíc by bylo lepší. Na druhou stranu to má tu výhodu, že lidé, kteří ho vidí vícekrát mají větší prostor pro vlastní výklad.První plán filmu byl takový jaký jste popsala v úvodu : příjemný, nezapomenutelný, originální pocit. V dalších úrovních byl děj naznačený a tvořený symboly. Pokusím se aspoň část vysvětlit. Náš známý malíř do svých obrazů vždy zakomponuje kruhy. Kruh, kromě toho, že je znám jako symbol Boha, což jsme neměli na mysli, je znám jako symbol dokonalosti, znovuzrození. Řecká filosofie považovala vývoj světa za cyklický – pohybující se v kruhu. Na což židovská filosofie řekla, že vývoj je lineární směřující k nějakému cíli.Poincaré dokázal, že je-li k dispozici nekonečně dlouhý čas, každý stav každého systému nastane nekonečněkrát.To se nazývá Poincarého rekurence – nebo též věčný návrat. Podobný význam má i symbol urobora. Ten se vyskytuje v řadě filosofických systémů, v židovské filosofii, pokud je použit na náhrobku může znamenat, buď, že dotyčný se zabýval např. alchymií apod. nebo pokud ho tam dá manželka manželovi znamená to, naše láska, přetrvá i smrt, nebo obecně na náhrobku znamená, že dotyčný překonal smrt- např. svým dílem. Natáčeli jsme na židovském hřbitově v Boskovicích, kde má jeden náhrobek urobora a na židovském hřbitově v Rousínově, kde jako na jediném ve střední Evropě jsou hned tři náhrobky s uroborem. ( to je ke scéně Uroboros, puankarého rekurence, reinkarnace tak pravil rabín ).Další význam kruhu objevil C.G.Jung, který tvrdí, že tento symbol se objevuje vždy když podvědomí chce člověka informovat, že je zde nějaká krize a že se blíží její řešení. Jung tvrdil,že proto se například tvar kruhu objevuje v dobách před společenskými krizemi a převraty ve vizích vizionářů, ve snech a při denním snění ( bdělém snění ), ve 20. století se projevoval jako tzv. UFO, které má tvar disku – kruhu. Napsal o tom knihu UFO – tajemno na obzoru ( doufám, že se nepletu ).Náš hrdina je na tom podobně- maluje slunečnice – žlutý kruh, hraje dámu – s kruhy, má nasazená pouta – kruhy, maluje kruhy, poslouchá desku – kruh – zpívá Nina Simon,již zemřela ( mimochodem teď někdy dávali film, kde změna života hrdinky filmu je vyvolána zprávou o smrti jazzové zpěvačky a pianistky Niny Simon ) atd. Náš hrdina během filmu prožije několik reinkarnací, reinkarnuje se i do jedné ze smrtí – mají stejné sako. Mladý malíř je nahý v prožívání svobody,běží odtud, starý malíř si to chce znovu zkusit jako za mlada, ale už mu to moc nejde. Během běhu si vybavuje některé zážitky ze svých životů. Nakonec se vrací – to je to jak jde nahý na závěr filmu, nahý je i proto, že se vlastně znovuzrodil ( v mystice, ve snech, alchymii atd. může smrt znamenat současně znovuzrození ).Je znovu narozený do další etapy svého života, a přece si nese sebou některé zkušenosti, to je to, jak mladým hlasem říká : sbohem mládí, sbohem republiko. My ty symboly dáváme do filmů tak, aby byly trochu skryté a v kontextu i zmátly a vyvolaly pochybnosti. Např. kniha, kterou jsme použili pojednává o tzv. Súchovské republice, což bylo recesistické sdružení kolem slováckého malíře Jožy Uprky. V knize jsou uvedena i slova: Sbohem mládí, sbohem republiko.Dojem kaleidoskopu byl také záměrný : Náš malíř hraje i loutkové divadlo a pracuje jako kunstterapeut. Pravda je, že některé scény jsou bližší lidem, kteří našeho malíře nebo nás a lidi z našeho okolí znají, nebo znají regionální zvláštnosti a pověsti, které se váží k místům na kterých jsme natáčeli.Jinak ty scény pojednávají o událostech, které se staly. Například ten dlouhý balkon v přízemí paneláku patří k ateliéru, který tam má pronajatý, má na něm i ty uschlé kytky, protože pracuje na druhém konci republiky, a přijíždí do atelieru jednou začas, má tam i ten keramický WC, na kterém sedí, když maluje obrazy. V žádném případě neberte předešlý text jako poučování, šlo mi jen o naznačení toho o čem film byl, nebo možná mohl být. Rozhodně si všech ohlasů na něj, ke kterým jsem se dostal vážím, a přihlédnu k nim v další tvorbě.L.V

  16. L.V.Díky, že jste mi k vašemu filmu napsal něco blíže a neberu to jako poučování, jsem ráda. I když jste do filmu dali hodně svého, a jak píšete je to záměrné, není asi nutné vědět zcela přesně úmysl(ostatně to zmiňujete), film probouzí divákovu fantazii a je vizuálně poutavý. Tohle je tedy ještě navíc… teď by to ale chtělo ho vidět podruhé, když už člověk něco o něm ví… Podařilo se vám natočit dobrý filmek, dá se na něho dívat vícekrát a objevovat. A oblíbit si ho jako dobrou věc, které krása se rozvine až dalším poznáváním. Ostatně … je to tak i s lidmi …

  17. Přeji dobrý večer,
    tak já se jako kameraman Malíře připojím také krátkou vsuvkou. Pokud by jste měla zájem, pošlu vám zcela upřímně a nezištně zdarma DVD našeho filmu ke ,,studijním” účelům.
    S pozdravem
    R.J.

  18. RJDíky-beru-prosim-o-e-mail-kvůli-adrese…

  19. Zdravím,
    můj mail je Radomir.Jadomek@seznam.cz

  20. Taky vás zdravím :o) a přeju hezký den, poslala jsem vám adresu, ale možná ji objevíte dříve, než tenhle text. A omlouvám se ten podivnej včerejší vzkaz. Jinak to nešlo… s tou klávesnicí, kterou nejdřív syn polil kofolou a já ji k ránu osprchovala. Teď píšu na nové…

  21. a nakonec …Tak už jsem od pana Jadomka dostala Malíře švestkových knedlíků. Dnes večer ho skouknu bedlivěji…

  22. Ptala jste se kolegy, zda smrt sedící v autě byl on. V tomto případě to byl Radim Veselý ( text namluvil David Březovjak ze skupiny Kajkery ). Stejná smrt honící malíře po poli jsem byl já. Kolega je ve filmu přítomen pouze zvukově ve scéně terasa ateliéru, malíř sedící na keramickém wc. Pracoval na svém výkonu něco přes hodinu, musel použít alternativní metodu.Chtěl bych dodat k dalším rovinám filmu několik poznámek, protože srozumitelnější je v našem regionu. Scéna se smrtí ( auto ) se odehrává v kraji, který Jiřího Mahena inspiroval k napsání pohádky Hrobník a Smrt, natáčeli jsme na místech, která podle historie mají vztah k čertům a ke smrti. Na začátku malíř vzpomíná svého zaměstnavatele Pandura Trenka ( v našem podání Trenky ), ten byl znám pod přezdívkou pekelník, scéna se smrtí v masce se natáčela na zámku v Bohdalicích, historie tvrdí, že Bohdalice, kdysi ve středověku prodala Klára, vdova po Čertovi z Čertoryj, dále jsme použili zámek v Bučovicích, kde sídlil Šembera, mající též nějaké obchody s čertem, a Cimburk, kde se též vyskytoval čert,zde hrál čerta náš známý, který se velice rád stylizuje do role čerta, na Mikuláše chodí za čerta, říká, že je čert,má o čertech rozsáhlé znalosti a vůbec k nim má kladný vztah. Protože létá s vrtulníkem u letecké záchranky, některé lidi tak vzal čert, našeho malíře také vzal čert – čert pilotující letadlo, v jeho roli byl ale další náš známý ( to až po část Ty dilino, to je zpátečka, seš potróblé? ), dále jsem jím byl z časových důvodů já, též jsem byl praštěnej čert ( čert, který se při nástupu do letadla praští do hlavy ). Pro nás mělo letadlo jednu zvláštnost _ je to to letadlo, které létalo poblíž hranic a svým vysíláním rušilo vysílání Svobodné Evropy, ve filmu jsme ukázali i část toho vybavení, které tam zbylo. těch souvislostí s místními zajímavostmi a pověstmi je více, zřejmě je uvedeme na webových stránkách, které plánujeme do budoucna udělat. Též jsem rád, že jsem se přes Váš názor na film dostal na Vaše stránky, jsou i pro mě zajímavé, nechápu ale jak to vše stihnete, i na mě by toho asi bylo moc, a to zase u mě nikdo nechápe jak to vše zvládnu. Máte dobré fotografie, a vzhledem k vašemu rozhledu a přehledu, zejména v kultuře, mě těší vaše kladné hodnocení našeho filmu. Budu i nadále navštěvovat vaše stránky, protože se tam občas dozvím něco zajímavého, a prohlédnu si pěkné fotografie – např. koupající se ptáci.L.V.

  23. Dobrý večer, … a dík za napsání. Ozvu se zítra, musím napsat ještě nějaké “obřady”. A děkuji vám za pochvalu – dnes obzvlášť potěšila!

  24. pro L.V.& to jsou věci!, vy jste si s tím filmem opravdu pohráli a snad nic není bezesmyslu. Ale jak mi poněkolikáté vy i vás kolega vysvětlujete vaše záměry a jemnosti, je těch postranních uliček a symbolů a přirovnání tolik, že se docela divím, že to při tom všem tak drží pohromadě, – ten kaleidoskop. Napoprvé je to pastva pro oči a osobnost toho milého bezprostředního nekonvenčního staříka (o jeho hlasu jsem psala kolegovi) diváka přirozeně zaujme. Už jsem psala, že je to dobře sestříhané a měli jste nos na hudbu. Nějak jsem si jí nevšímala, jen jsem si jednou uvědomila, že to je Koubek (mezi jinými). Po vašem vysvětlujícím komentáři jsem se tehdy porozhlédla na síti, co se dá o vás a vašem filmu dovědět, ale nenašla jsem NIC, jen kde jste soutěžili a jak jste dopadli. A nějaký váš malý profilek s fotkou na, nepamatuji si jakém, přehledu amatérských filmařů& Je dobře, že TO máte v plánu se zveřejnit, ale stejně jste to podcenili, už dávno jste měli někde viset & a i kdyby to bylo zatím na bloguje.cz. Už jsem psala, poprvé to bylo fajn, ale ten váš filmek se dá vidět víckrát i když člověk třeba nezná vaše záměry, je hodně vizuálně pestrý a není přímočarý, dali jste si s ním práci a vlastně nemá hluchá místa, vycpávky. Jsou tam sice nějaké liché pohledy do krajiny, ale je to velmi idylické až barevně kýčovitě přetažené, ale mně to k tomu filmu prostě sedne. Má styl.
    Je jasné, že přistupovat k němu se dá rozličně. Přemýšlivý divák může po jeho dalších vzhlédnutích zapojit fantazii a vytvořit si vlastní teorie ale stejně není schopen proniknout plně do vaší imaginace. Otázkou je, jestli je to vůbec nutné. Je i není & na film se jde dívat i bez těchto znalostí. Ale & přece! ta dodatečná konfrontace vašeho záměru se svými myšlenkami představami je velmi zajímavá a jistým způsobem osvobozující. A člověka to nutí v tu chvíli jít ještě dál a najít si další související informace a zajímavosti. Ale vy jste TO nikde nezveřejnili, nebo tedy já jsem na síti nic nevyhledala, nepodařilo se mi nic objevit jestli to někde, tak je to dokonale ukryté &&. Myslím, že je škoda, že se váš film také nedá stáhnout. Když už jste si s jeho přípravou a natáčením a následným dokončením dali takovou práci, a vyvedlo se to, měli byste ještě dotáhnout do konce i tu podporu. Narozením přece život nekončí :o))) zuzi

  25. L.V.Jsem potěšena, že se tady občas stavíte a třeba vás něco zaujme. A vážím si vašeho komplimentu (fotky). Vím, že to nejsou planá slova. Máte dobrý vkus a jste vnímavý. I váš kolega, kterého pozdravuji. zuzi.

  26. Film je pokračováním celé řady aktivit se společným jmenovatelem. Začlo to v podstatě mou prací v muzeu na vedlejší PP. Následovala přípravu materiálů pro učitele, kteří je využívali v hodinách, s náplní regionální vlastivěda, historie, zeměpis. Takovým heslem toho všeho je : že člověk chrání to k čemu má nějaký vztah, ten může mít tehdy, když o tom něco ví. Proto například ekologickou výchovu považuji za nemyslitelnou bez informování o nejbližším okolí člověka. Mám na mysli takové informování jako například, pověsti, zajímavosti apod. vztahující se k danému místu. V tomto duchu jsem měl několik přednášek pro veřejnost. dalším našim názorem je, že turista, kterého zvou na internetových stránkách k návštěvě starostové obcí, nepřijede na návštěvu Horní Dolní, kvůli tomu, že tam mají soukromého zemědělce a soukromého holiče,jak se často v našem okolí turisté k návštěvě zvou, podle nás přijede kvůli místní zajímavosti, a kvůli tomu co jinde nemají. Na základě toho se sama od sebe vytvořila neorganizovaná skupina lidí,navštěvujcí zajímavosti v našem okolí. Takže náš první film byl v tomto duchu ( Záhady krysařova kraje ), v něm byla uvedena a částečně i popsána některá místa, která jsou znovu uvedená v Malíři. Malíře jsem dělali za tím účelem aby měl nějaký smysl, pro zdejší region, pro širší publikum je určen ten první plám filmu. O filmu na internetu nic není z toho důvodu, že jsme si nemysleli, že by někoho mimo region Vyškova zajímalo co v něm je. Ony jsou to kolikrát věci, které z celostátního hlediska jsou nevýznamné, pro nás jsou ale aspoň trochu důležité, na malém městě je obvyklý pocit, že zde nikdo slavný nepůsobil, takže jak smrt odváží malíře, jednak je zde v dáli vidět to makové pole, kde běhal se svou mladší verzí, jednak je zde vidět ( ale velice špatně, byla špatná viditelnost ) kostel v Kučerově, zde působil spisovatel Jakub Deml, též píšící o smrti. Studánka s kapličkou ( Strachotínka ), kde si malíř nabral vodu, je známa z pověstí o Cyrilu a Metodějovi, zde měli kázat a zde měli vytvořit studánku, následně cestovali stejnou cestou jako malíř, přes Bohdalice, kde mají u Manerova ( místní část ), kříž. Cestu zakončili v okolí Cimburku, kde měli učiliště, zde též stařenka Maštalířová hledala Metodějův hrob. Jistě znáte ten slavný film Legenda o lásce, kde hlavní hrdina, kope skálu celý život aby splnil šéfův úkol, následně vytryskne ze skály omlazující pramen , u nás stařenka Maštalířová dostane omlazující pomlázku, dříve se říkalo též že metla vyhání z pekla. O nás na internetu nic není z toho důvodu, že nechceme aby někdo třeba říkal, to musí být pravda, protože autor studoval, to a to, pracoval tam a tam, získal takové a takové ocenění. To málo co je na internetu k mé osobě je v podstatě bez mého souhlasu, a vzhledem k výše uvedenému jsem i uvažoval o žádosti o stažení, zatím jsem to nechal tak. Je-li to možné mohli bychom kratší informace o filmu, eventuálně možnost stažení filmu umístit na Vaše stránky. Jinak jsme asi podcenili zájem o něj, já jsem při jeho vypalování opět odrovnal vypalovačku. Co se týká našeho staříka – malíře, on má spíše vyšší pražský hlas – řadu let působil v Praze, ( svým hlasem říká : já, já jsem zasmrádlej , v letadle ) jen někdy, mluví takovým hlasem jak ve filmu, ve studiu nám to nezopakoval, tak ho mu sel napodobit jeho kolega Ruda Sacký ( taky malíř, maloval obrázky z pobytu císaře Františka a cara Alexandra ).

  27. Tu příchylnost k místu kde člověk žije a touhu poznat to místo blíže a také opakovaně v různých ročních obdobích a klimatických podmínkách cítím v sobě taky (duše krajiny). Jsem vytrvalá, nikoli však systematická :o), Dříve jsem věnovala více času tomu, abych ta místa popsala (www.knihovna-skutec.cz, výlety), nyní jsem trochu zlenivěla, jen fotím, ale na jaře bych se chtěla zase k tomu vrátit a pár jich ještě popsat. Chce to jen začít … Je fajn, že vás je víc co máte společný zájem… No, nic… byla bych ráda, kdybych tady mohla mít váš film na stažení a vaši informaci. Mám tuhle operaci provést sama? Myslím někam film umístit? Jen budu muset vyzkoušet, jestli mám v pořádku médium. Nějak mi blbne zvuk – ale to je možná moje chyba, že to neumím seřídit… zatím …

  28. Můžete film a informace někam sama umístit.Jsme rádi za tuto možnost.Se zvukem jsme problémy neměli.Možná bude vědět kolega. Co se týká informace k filmu, myslím, že mé informace jsou pro takový účel příliš podrobné, zřejmě by bylo lepší připojit Váš názor na film. O nás můžete vybrat z toho co o nás píší noviny: naše filmy se týkají hlavně Vyškova a širšího okolí, ve Vyškově v současné době působíme. Díla tvoříme společně, ale kolega se více věnuje kameře, já více textu. Kolega původně tvořil cestopisné dokumenty, v čemž pokračujeme i nyní ( vyrábí film o Banátu, s mou menší účastí ), já jsem původně psal knihy, mám smlouvu s vydavatelstvím, ale vzhledem k určitýn problémům vydavatele, které mu zavinili jeho společníci, se jejich vydání zatím odložilo, k psaní knih bych se rád vrátil, v současné době též tvoříme film s pracovním názvem Hledání starého Vyškova, dáváme dohromady staré fotografie, pohledy, obrazy Vyškova, některé jsou digitalizované, některé ne ( takže je digitalizujeme ), tyto zdigitalizované fotografie se dají za určitých technických podmínek rozpohybovat, chceme za použití této metody udělat film, rekonstruující podobu starého Vyškova, dostali jsme na to grant od nadace Tři brány.V předchozím uvedenou činností se neživíme(jsme státní zaměstnanci ), vše děláme nekomerčně.L.V.

  29. Tak ano,dám sem odkaz na váš film a něco o něm napíšu. Abych technicky něco nezvorala požádám o pomoc spřízněného webmastera našeho webu.
    Staré fotky mám taky moc ráda. Před několika lety jsem dělala místní noviny a měla tam dlouhodobý seriál o starých fotografiích. Sbírala svědectví a pak fotku důkladně popsala … fotky byly rozličné… městská zákoutí, veselá společnost v novém autě, jak se dříve pralo … obdivuji ty pamětníky, já si totiž vůbec nic nepamatuju a jsem pro regionální historiky naprosto bezcenná osoba…. z.

  30. ještě jsem chtěla říct, když už toho tolik vím o vašem filmu, že je to moc dobře když takové filmy jako ten váš vznikají. Myslím se silným vztahem k místu a navíc ještě umělecky natočen s různými jinotaji. A je schopen zaujmout i nepoučeného diváka. Má “lehkost”. Už jsem toho ale napsala dost. Vzpomínám si v té souvislosti na film v první sekci o třech hodinách… Mimochodem, byli jste v Pardubicích?

  31. V Pardubicích na festivalu jsme nebyli. Jestli uděláme film ze starých fotek o starém Vyškovu můžeme Vám ho poslat.Možná by se nám do toho filmu hodila fotka jak se dříve pralo, a některé podobné. Máme totiž tisíce zdigitalizovaných fotografií, a ofocené obrazy zachycující starý Vyškov, zřejmě nám bude umožněno nafotit a nafilmovat staré pomocníky dřívějších domácností, staré plakáty apod. ( ze sbírek muzea ve Vyškově ), ale nemáme na těch záběrech lidi při činnosti. Máme lidi stojící na ulicích, sedící na zemi, v autě ale například při nějaké domácí práci nemáme. Nemáme též fotografie z domácností té doby, sice zřejmě budeme mít fotografie a filmové záběry předmětů z domácností, a zřejmě v zachovaném autentickém prostředí se možná podaří i něco natočit, to prostředí je ale dost malé. Ve Vyškově tu práci se starými fotkami dělal p.Miloš Nevřala a p.Čamek, v novinách byly zveřejněny a též na několika výstavách. Ty výstavy mě přivedly na myšlenku udělat film ze starých fotek. Jinak kolega byl též novinář. Co se týká úrovně našeho filmu, bylo mi řečeno, že na filmových školách se při výuce pouští amatérské filmy a studentům se ukazuje co je tam špatně, takže možná, že i ten náš se někde pouští při výuce a studentům se říká : takhle ne.L.V.

  32. No, starý fotky jsou hodně legrační právě tím, jak jsou statické. Já to miluju. Všichni stojí zpříma a dívají se do kamery. A pokud to jde, nafintí se do toho nejlepšího, alespoň já si to tak představuji. Focení zkrátka byla událost. Mám nějaké staré fotky, co jsem tehdy dostala, ale nejsem si jista, že zachycují činnost. Ta z praní byla ale úžasná. Nevím, jestli ta paní co mi je půjčila už nezemřela, nějak ji nepotkávám…( Sice mám v tomto směru přehled, ale nesahá tak nazpět…). V každém případě se na fotky co mám podívám a najdu i ten článek. Noviny mám schovaný určitě. Bohužel jsem v té době neměla skener, a tak jsem fotky vozila do Rychnova do tiskárny, kde si je zpracovali sami. Já jsem na tyhle věci trochu nepořádná. Baví mě sběr informací a pak i shrnutí, ale ne už archivace…. To tedy věřím, že amatérské filmy jsou vděčným materiálem na demonstraci nedostatků a chyb. Dovedu si představit jak jsou z toho rozjaření… no, nějaká chybka se najde skoro vždycky,když se v tom někdo šťourá. Že bych vás ještě pochválila??? Tak jo: určitě tam studovaný mozky nějakou najdou, ale váš film má tah a brzo mě vcucnul… a nepodbízel se. Byl hravý a lechtal moji fantazii… jenom ten hlas,ale o tom jsem už psala. To jsem zvědavá, jak pojmete ty staré fotky, aby to nebylo statické a nudné … snad vás něco osvítí!

  33. Když dávají v televizi pořady o významných malířích ze starších dob, někdy kamera dělá přesně to co chceme udělat v počítači- přibližuje obraz, pohybuje se zleva doprava apod. Vzhledem k tomu, že máme fotografie navazující na sebe například tímto způsobem : náměstí- začátek vedlejší ulice,začátek ulice, prostředek ulice, prostředek ulice,o kousek dál, konec ulice, začátek navazující ulice, prostředek navazující ulice, tak si myslím, že to statické nebude. Jestli se podaří ze starých filmů vybrat pochodující sokoly apod. a dát je pomocí metody modré pozadí, nebo jednoduše složit dva zábery do jednoho potom by to statické nebylo.Studované mozky naše filmy chválí jenom jim vadí, že ten první plán filmu, je málo srozumitelný, jenomže jak se vejít do povolených dvaceti minut, aby to vzali na festival, dále studovaným mozkům vbadí, že slečna, která je pomlazována- stařenka Maštalířová se po pomlázce vrbovým proutkem ( celosvětová česká specialita, nenajdete jinde na světě, američtí studenti, zděšení píší domů, o barbarském zvyku bičování žen, sexual haresmentu, omezování osobní svobody, a v případě vyhrnutí sukní též o veřejném pohoršení )promění v mladou slečnu, tak u toho jim vadí, že aby proměna byla zvýrazněna měla být nahá, na druhé starně studovaným mozkům vadí, že stařík běhající nahý po poli, má být dle nich zesměšnění stáří. už jsme jim vysvětlili, že on si připomíná jak svobodně běhal za mlada, a že teď ve stáří už mu to nejde.L.V.

  34. Nikdy jsem si těch kouzel s kamerou nevšímnala, když je To v pořádku a neruší a film je působivý,tyhle technické věci nevnímám, nesoustředím se na to,beru všechny složky v jednom ranci, asi jako každý běžný konzument. A ani o těch fíglech nevím. Zajímavé … když tam něco skřípe, teprve pak si všimnu,že je ten film třeba statický – viz na pardubické přehlídce ten o orlojích, to bylo utrpení. A že jste mi to přiblížil, ráčila jsem v tomto úhlu shlédnout i vašeho “Krysaře”. Ä trochu si uvědomit, že každé podobné téma – místopis – se dá natočit různě. Obyčejně nebo s fantazií. Ta fantazie dovede vcucnout a člověk si zapamatuje více. Samozřejmě. A možná, že je to časové omezení také k něčemu dobré. A ta menší srozumitelnost,už jsem o tom říkala … dělejte si to jak chcete a na lidi se vykašlete. jste muži s názorem a bohatým vnitřním světem. Točte podle sebe. není snadné zaujmout dnes v té přemíře a přebíjení se diváka. Váš “Malíř” to dokáže a posunuje diváka dál. Lehtá ten jeho vnitřní svět a probouzí představivost. A jeho další shlédnutí nabízí nové malé objevy. je to jako s poslechem dobré hudby. ale to už jsem myslím taky zmiňovala tu příbuznost všeho co má nějakého ducha. Že je to na dýl. Ale bylo by fajn to někam napsat, ty jemnosti. někam kde bude váš prostor a možnost diskuze. Zdraví z.

  35. R.J. mě upozornil, že ve filmu je přítomen zvukově i na dalších místech, například dýchá při útěku vězně z vězení v jeskyni na Holštejně. Co se týká pohybujících se fotek ve filmu uvedu několik příkladů, nejedná se sice o fotky ale je na nich vidět ten postup. Prvním příkladem může být jeden z filmů Voskovce a Wericha, v jedné scéně jdou a za nimi se promítá krajina a město, uděláno je to tak, že Voskovec s Werichem pochodovali na místě ve studiu a za ně se na zeď promítala krajina, to vše se současně nafilmovalo, pozná se to snadno, protože si moc nehráli s perspektivou, dalším příkladem může být scéna z filmu o Fantomasovi, kde novinář Fandor jede autem ze svahu s komisařem Juvem a zjistí, že jim nefungují brzdy, je dobře vidět, že se nahýbali na strany v autě ve studiu a za ně byla promítána krajina. Místo filmu můžete promítat fotografii, když natočíte pohyb před modrým pozadím ( modré plátno ve studiu nebo i v přírodě ) můžete potom modré pozadí odfiltrovat a natočenou scénu dosadit do jiného prostředí, které třeba promítnete na zeď, přitom samozřejmě můžete pohybovat kamerou a na jíždět na záběry na zdi, nebo se pohybovat ze strany na stranu atd., dnes k tomuto nepotřebujete ve většině případů promítání na zeď, vše se dá zařídit v počítači. Podobou metodou se vytváří například záběry na moderátory při zpravodajství, kdy je za ně promítána krajina atd. Nejznámější je tato metoda při hlášení zpráv o počasí, kdy moderátor ukazuje někam do prázdna, do míst, která si nacvičil, a v počítači se to složí s meteorologickou mapou, on ve skutečnosti na žádnou mapu neukazuje. Němci mají tyto metody více promakané z hlediska perspektivy, takže často se obtížně pozná, že moderátor při některých zprávách není v terénu ale ve studiu. To je otázka schopného grafika a grafických programů. My jsme rozpohybovali fotografie ve filmu Záhady krysařova kraje, konkrétně v části o Melicích, protože bylo málo světla na natáčení, takže se pořídili fotografie a ty se rozpohybovali, to jsou ty nájezdy na zbytky hradu, sklep, cestu. V části o Milotovi z Dědic, kde je krajina, kde stával jeho hrad, a jsou tam teď jen stromy a pár kamenů, jsme pořídili fotografii, rozpohybovali ji, výsledek vypadá jakoby se kamera pohybovala zleva doprava. Takže tak nějak podobně chceme rozpohybovat staré fotografie a využít toho, že záběry na nich na sebe navazují.

  36. … hle! Ta konkrétní scéna z Fantomase – si vzpomínám a ještě na mnoho podobných, zrovna maně na nějaký starý český film natáčený u moře, myslím tam hraje W a V a svou roli tam má zvláštní taxík a J. Plachta a pohádky,kdy je krajina namalována na otáčejícím se válci a krajánek jde do světa. O zpravodajství a počasí jsem už také slyšela, ale to pouštím z hlavy, protože některé fyzikální jevy jsou pro mě zcela nepochopitelné. Dovedu si představit tohle na počítači jako dodatečnou úpravu v Photoshopu, ale již velmi těžko v přímém přenosu…hlavně že to funguje – nezávisle na mé schopnosti tomu porozumět. Toho rozpohybování v “Záhadách” jsem si všimla právě na místě jak popisujete, myslím ty zbytky hradeb,tedy když jste mi tu techniku popsal, tam to bylo výrazné… Chystám se na vaše filmy ještě po vánocích. Budu mít dovolenou a doufám klid. Mám ráda na tyhle věci samotu a soustředění. Váš kolega RJ upozorňuje na místo kde dýchá … ten moment mi opravdu ušel a mrzí mě,že jsem mu nevěnovala dostatečnou pozornost, příště si tuhle pasáž lépe vychutnám! A ještě se vrátím k tomu rozpohybování. Jistě to nebude jednoduché v celkovém vyznění, myslím aby celý film působil kompaktně, aby to nebyl nesourodý slepenec, nevím, já bych asi zvolila něco v tom stylu Vynález zkázy, prostě si na nic nehrát … a udělat to hravě. No,když se člověk na něco soustředí a ponoří se do toho, nápady přijdou samy. Většinou!. z.

  37. Slíbili jsme grantové agentuře a příznivcům, též členům porot různých festivalů, že teď uděláme něco seriozního. Co říkáte třeba textu : narodil jsem se v prdeli, žiji v prdeli a dáli penzijní systém zemřu v prdeli. Do školy jsem chodil na posrané řádek, a za ženskýma na svinské rynek. Já jakožto autor textu za to nemůžu ale tak se těm ulicím za R-A a první republiky říkalo, a když kontaktuji členy muzejního spolku, tak používají zásadně jen tyto názvy. Tak nevím, když se bude film líbit grantové agentuře, dostaneme další peníze na další filmy. R.J. říkal, že Vám mám napsat něco o filmu Záhady krysařova kraje.Je udělán tak jak jsme chtěli, ale je tam opět těch několik procent, které schází k tomu aby předchozí tvrzení bylo na 100 procent přesné. Jenže : všechna místa, kde jsme byli, byla celou dobu jak si pamatuji vždy v takovém stavu v jakém jsme je natočili a nic se tam nedělo, neopravovalo atd. Když jsme přijeli natáčet, tak zrovna v ten den se musela po letech opravovat kašna na náměstí ve Vyškově a to celé léto, stejně tak Strachotínka, vyškovský hřbitov, zámecká zahrada ve Vyškově ( ta již teď vypadá jinak i s altánkem ), stejně tak tunely na stránské skále obsadili bezdomovci a museli jsme po nich uklidit plastikové láhve atd., navíc nahoře se přes to, že je to chráněná oblast, někdo rozhodl, že tráva, která zde roste by mohla být vhodná pro jeho králíky, takže část toho území jsme nemohli použít, já jsem zde uklouzl na skále, a sice jsem se udržel na druhé noze, jenže kotník dostal zabrat, kromě toho jsme se dodatečně dozvěděli, že jedna z našich hereček si zde vymkla kotník, navíc jsme cestou na natáčení našli peněženku s velkou částkou a doklady, bylo v ní číslo telefonu, majitel si s námi dal schůzku, a protože to byl lesník dal nám zvěřinu, takže jsme měli zpoždění a na natáčení jeli s ní v červenci a vedrech 40 stupňů, Černov se též neustále měnil podle toho jak jeho podobu zrovna upravoval zde přespávající bezdomovec, nakonec jsme stvořili verzi, kterou jsme chtěli trochu spravit, jenže agentuře, která nám prováděla konečný střih někdo ukradl zařízení firmy, hardisky z počítačů, kamery a kazety, na nich, byly též naše záběry, takže nebylo z čeho upravit. Krysař má několik rovin, ta první je zřejmě jasná, ty další se věnují symbolům, mystice atd.Takovým hlavním je tam symbol ohně, je jím trojúhelník, což je také tvar pyramidy,dva trojúhelníky se společnou základnou je kososočtverec, což je starý ochranný znak ( je to i tvar neviditelných letadel, tento tvar odráží radiové vlny a infračerven= záření do prostoru tak aby se nic neodráželo radaru ), symbol ohně, který vše staré zničí a umožní znovuzrození nového je přítomen v každém obraze Krysaře, na Stránské skále bylo zaznamenáno první použití ohně pralidmi ve střední Evropě ( kromě toho je zde podzemní jezero ), Černov bylo keltské hradisko, jedno z nejstarších pojmenovaných míst v ČR, jeho existence byla zakončena ohněm, symbol ohně má i spojitost s budhistickou stupou, kterou postavili místní budhistí na Černově – to je ta hromada kamení tvaru pyramidy na Černově, je zde i pyramida jen v obrysech – to jsou ty pruty, které zde zbyly po stanu novodobých keltů, symbol ohně je i pyramida a takový tvar má i mohyla míra, náměstí ve Vyškově má tvar trojúhelníku, což je tvar pyramidy, a v tom případě, tam kde je v pyramidě pohřební komora, kde se údajně netupí žiletky ale ostří, a nekazí se potraviny, tak tam je ve Vyškově kašna- proto studna s živou vodou, též je pro nás důležité, že jsme skutečně chodili po žhavých uhlících, nebylo k tomu nic třeba, žádné kurzy, bubnování atd. stačilo jen vidět, že kolega, který to přešel první a měl na to kurz, to přešel. Bažina Žumpa je místo kde ve filmu Malíř švestkových knedlíků smrt naloží malíře, je hned vedle silnice. Více napíši později, zavedli mi internet, a v podstatě od včera jsem připojen a zjišťuji co se kde za tu dobu co jsme chodil na internet jednou za čas do knihovny, co se kde stalo nového ( myslím na stránkách mých známých atd. ) Možná máte v knihovně knihy z vydavatelství Tomáše Janečka, to je to knihkupectví Alembique, které je sním určitým způsobem spojeno, hlavně nápadem prodávat knihy ne jako rohlíky, ale vytvořit prostředí, kde si člověk sedne, knihu si v klidu prohlédne. To knihkupectví v podstatě též neexistuje, možná dočasně, natáčení tam z časových důvodů trvalo něco kolem pěti minut. začínám být unaven, takže to dopíši až příště. Pozn. S kolegou jsme v pátek došli k názoru, že vzhledem k charakteru materiálu, není možné udělat Hledání starého Vyškova ( pracovní název grantového filmu ) zcela vážně ale určitou nadsázku je třeba do něj dát, takže myslím, že jsme se shodli s Vaším názorem, že je třeba udělat ho hravě.L.V.

  38. Dnes jen krátce… podařilo se mi najít v práci několik starých novin s textem Jak se u nás pralo prádlo. Mohu vám jedny poslat, napište mi tedy prosím do “vzkazu autorovi” adresu kam. Jen ještě malou vzpomínku. Přecházeli jsme kdysi s partou bulharská pohoří a sbratřili jsme se tam se dvěma bulharskými studenty.Ti pro nás připravili také tuhle atrakci … přechod po žhavých uhlících… Velmi silný zážitek. Tehdy jsem se s tím setkala poprvé, přešla jsem. Více zítra. z.

  39. Vidím, že ke konci jsem už dost blábolil – protáhl jsem si pobyt na internetu od sobotního odpoledně do nedělní noci. Jen několik malých oprav : knihkupectví Alembique už neexistuje. Zajímá mě Váš zážitek s přejitím žhavých uhlíků, my jsme na tuto scénu ve filmu velice hrdí, a on se nad ní dosud nikdo nepozastavoval. V šeru lesa, nezabrala kamera ty uhlíky úplně červeně, ale ve výši kolen bylo nesnesitelné vedro – jak byl nad nimi rozpálený vzduch, po vstupu na uhlíky, mě překvapilo, že jsou chladné, zajímavé bylo, že nohy začly trochu pálit až po několika hodinách. Spáleniny nebyly žádné, jen při druhém přechodu mi mezi prsty zústal jeden žhavý uhlík, a tam to potom pálilo. Nejvíce se mi líbilo, jak jsem před tím četl všelijaké názory na přechod žhavých uhlíků, od zamítavých, že nic takového neexistuje, po tvrzení, že je to věc hypnózy.Kolega mi dával Váš názor na Záhady krysařova kraje, shodli jsme se s ním na tom, že máte pravdu. Přitom je zajímavé, že Krysař se více líbil v rámci regionu, zatímco Malíř se více líbil celostátně. Děkuji za nabídku na zaslání novin o starém praní, kolega Vám pošle adresu, otázka je ale zda kvalita reprodukce fotografie v novinách, její následná xerokopie, následná digitalizace, nebude po těch procesech na újmu kvalitě výsledného produktu, tj. zda bude možné ji do filmu zařadit, i když film je vytvářen jako vzpomínání starého člověka nad starými filmovými ( vytvořenými z fotek, což se ve filmu neřekne ) a fotografickými záběry, tak snad to nebude vadit. Kolega mi ukazoval vytištěné některé názory na Krysaře a Malíře, já je ale na Vašich stránkách nemůžu najít. Ještě napíši na doplnění ke Krysaři. Na Černově bydlel jeden náš známý bezdomovec, který se poté co ho hajný vyhnal z lesa, usadil v domě vedle hřbitova ( to je ten nejzáhadnější dům ve Vyškově (, údajně se tam měli scházet různí lidé, zmmíněnéhmu bezdomovci se po nastěhování začli zjevovat různé zážitky, tak ten dům vysvětil. Dům už nestojí, ani ta ulice už nevypadá tak jak vypadala, stojí zde Tesco a Kaufland. L.V.

  40. Napsal jste toho hodně, musím se s tím nějak vypořádat. Kromě informací jsou tam i přímé dotazy. Tak těm se budu věnovat nejdříve. Ptáte se mě co říkám tomu textu, jak se tam nakumulovalo tolik prdelí apod& Moc se mi to nelíbí, myslím že by stačila jedna, dvě. S tímhle mě neoslníte, je to sice, jak uvádíte, na seriózní bázi, přesto se mi to zdá,že chcete lacině šokovat. A takových komiků tu máme dost, vy máte na víc. Ovšem když to patřičně umístíte: lehce, mimochodem, jemně a nebude to hrubé zboží, snese se to a ztratí. Prostě neříkat to přímým pohledem na kameru,ale tak vzpomínkově s lišáckým úsměvem. To by se jich mohlo snést i víc než jen ty dvě&
    Ráda si čtu vaše postřehy, poznámky o skrytých významech filmů a symbolech. Mám pro tyhle věci smysl, ale nejsem studovaná, a tak se v tom moc nevyznám. Mám spíše ode všeho jen takové střípky. A tak se ráda poučím. A pak mě baví dívat se na váš film i jinak než jen smyslově a s potenciálem který mám momentálně k dispozici&. Je dobře, že existují i takové druhy filmů. A že se netváříte přitom příliš vážně.
    Knihy z nakladatelství Tomáše Janečka některé máme, ale přiznám se, že já nemám na tyhle věci trpělivost. Nemohu takové knihy číst pečlivě od začátku do konce, je to na mě příliš náročné, časově i jinak, a tak jen občas příležitostně nahlédnu. Jeden člověk nemůže nastudovat všechno, a tak já třeba raději prakticky procházím staré cesty, lesy a nacházím stopy člověka v neobydlené krajině (staré zídky, náhony, úpravy terénu, hraničníky &). I když poslední dobou mě zajímá asi více krajina obydlená.
    Přes uhlíky jsme také procházeli spirituálně nepoučeni. Věděla jsem ,že je to bulharská tradice a bulharští studenti s tím nedělali žádné cavyky. Pamatuji si pouze, že nás upozornili, že noha má být strnutá, našponovaná, ukázali nám to. Z naší malé party jsme přešli jen dva. Pamatuji si,že mě překvapilo,že jsem se nepopálila. Nepálilo to. Ale při přechodu mě držel za ruku kamarád, nemohla jsem se odvážit a přesto jsem to nechtěla vzdát. Stálo mně to hodně odvahy a dnes si myslím,že jsem byla nezodpovědná. Uprostřed hor, omezený čas pobytu a vzájemná závislost členů skupiny. 20 kg batohy& vzpomínka je to už vybledlá.
    Názory na Krysaře a další moje projevy na tomhle webu nejsou, vyměnili jsme si mezi sebou s RJ pár e-mailů.
    Adresu kam mám poslat praní prádla ještě nemám. Podívejte se vpravo pod hodiny se zelenou obroučkou. Je tam vzkaz autorovi . Je to živý odkaz, tak tam klikněte a objeví se vám okýnko,kam mi tu poštovní adresu napíšete a odešlete. Fotky jsou asi nepoužitelné, ale zeptám se zítra maminky, jestli paní Hanušová, která mi je poskytla, ještě žije. Jsou milé – znázorňují obědovou přestávku pradlen. Ale jsou tam vidět i všechny podstatné věci související s praním prádla. Budu dnes končit, ještě vám dám odkaz na energetický zářič,který jsem namalovala pro Toska. Neměla jsem žádné zvláštní představy, jen mně napadlo, že by to mohlo takhle působit.Co si o tom myslíte? zuzi
    https://rozvedena.blokuje.cz…k.php

  41. To nebylo na oslnění.Jen spolupráce. Tvořím tak, že se na začátku snažím vymyslet nesmysl, který postupně upravuji do snesitelné podoby, občas některé mezistupně pouštím mezi lidi. Mimochodem autorem té věty je R. J., já jsem přidal penzijní systém, ale nějak mi to nesedí. Nechám tam jen identifikaci místa narození. Co se týká symbolů apod. nestudoval jsem je na školách, spíše jsem byl přítomen určitým jevům, které věda neuznává, proto jsem se o ně začal zajímat. Je zajímavé ( aspoň pro mě ), že pěticípá hvězda byla ochranným znakem již u keltů, takže naše hrdinky jak jsou v pentagramu, tak jsou v ochranné vazbě ( řečeno opisem ), jednou z možností tvarz vesmíru je i teorie, že vypadá jako dvanáctistěn, jehož stěny jsou tvořeny pětiúhelníky. Pro mě je v Krysařovi důležité srovnání strážce z Kafkovy povídky před zákonem a strážce prahu z mystického vývoje. Myslím si, že jsem první kdo na tuto možnost srovnání upozornil. Knihy z nakladatelství Tomáše Janečka, čtu, ale jen některé dokáži přečíst celé, i vydavatel říká, že jsou jen pro odborníky, nebo pro ty co je chtějí mít vystavené v knihovně. On je ale vydává z toho důvodu, že si myslí, že řadu záhad může vysvětlit psychologie, zejména analytická psychologie C.G. Junga. Staré cesty, stavby atd. mě také zajímají, i když v poslední době spíše z filosofického hlediska. Přirovnávám informace o nich k takovému podvědomí krajiny.Protože často jsou stopy po zaniklých vesnicích vidět pouze z větší výšky, z letadla atd. Též mám možnost zamyslet se nad zaniklými potoky v krajině. Jenom v nejvližším okolí ( na okraji města ) vím o dvou menších, které za mých dětských let byly plné vody, za středoškolských let, zde byly pouze rýhy v krajině, a v současnosti zde nejsou ani ty rýhy, poblíž místa, kde jsme natáčeli teče potok Drnůvka, za mých dětských let v něm byla voda, teď jen někdy v zimě. O bažině Žumpa, natočili jiní filmaři krátký film, na záběrech je vidět ( a pamětník ve filmu to i potvrzuje ), že se tam v létě koupali děti, teď už většinou na jaře vyschne. Zaniklá ves Hamlíkov skutečně existovala, objevil ji prof.Černý-Křetínský, dlouho nechtěl věřit výkladu o tom, že je to místo z pověsti o krysařovi z Hameln, nakonec ho přesvědčili němečtí občané, kteří se tím problémem zabývali Pověst má reálný základ, šlo o to, že mladí lidé se nepohodli se staršími obyvateli města Hameln, využili nabídku lokátora ( člověka, který za úplatu náboroval lidi do málo osídlených míst, na Vyškovsku v případě Hamlíkova to byl arcibiskup ), přivedl je na Drahanskou vrchovinu, kde se usadili, dochovalo se i jméno lokátora, jestli se nepletu jmenoval se Boda.Co se týká Vašeho obrázku, s vyzařováním energie, která by podle podle vědy neměla existovat mám nějaké zkušenosti, já ale vyzařovat neumím. Co se týká energetických zářičů, myslím si, že pokud by ta neuznávaná energie existovala potom by energetické zářiče mohli fungovat. Mohli by fungovat jako usměrňovače té energie. Byla by to záležitost geometrické optiky a technologie stealth. Pro první přiblížení stačí vzpomenout na základoškolní poučku úhel odraz se rovná úhlu dopadu. Máme li desku postavenou kolmo na šíření paprsku nesoucímu energii, potom se odrazí do směru, odkud přišel,je – li nakloněna odrazí se pod určitým úhlem a ke zdroji záření se vrátí menší množství nebo nic,krásně je to vidět na příkladu kosočtverce, který je starým ochranným znakem, přitom v moderní době má konstrukce z hliníku ve tvaru ( stačí i alobal )kosočtverce umsítěná na rohy auta, za následek, že při infračervenou průzkumu z větší vzdálenosti není nic vidět. Co se týká konkrétně Vašeho obrázku, horní slunce je sice světlejší, ale při koncentraci na něj působí ba mě kombinace barev spíše únavově, depresivně, i když tvary jej tvořící jsou veselé, dolní slunce je sice tmavší, ale deprese, a únava ustupuje, oranžové slunce je již energie, po určité době se dá přejít k pyramidě a tvarům v ní, zde již obrázek působí relaxačně. Myslím si, že obrázek nemusí působit celý energeticky a relaxačně. Divadlo se původně hrálo a někdy se hraje jako psychoterapie – je problém, řeší se, problém vyřešen, , pro vyřešení problému není často důležité jeho vyřešení, ale často je důležitější cesta k řešení problému, ta cesta naplní člověka energií, takže pokud člověk čte Váš obrázek, začne se shora a skončí dole, může přečíst informaci o cestě od deprese k relaxaci a energii. Někdo žádá pouze energií nabitý obrázek, zde se ale může vyvinout závislost ( i řada lidí cvičících jógu apod. je někdy závislá na energii a na pozitivním ), někdo žádá cestu – psychoterapii. Řekl bych, že vzhledem k převažujícímu množství pozitivní energiie, Váš obrázek má energii i cestu. Nevím zda má tu energii, kterou mají na mysli psychtornici, myslím, že tu energii, kterou člověk získá uvedením do určitého psychického stavu, nebo vnímáním jeho estetických hodnot, tak tu energii má. Co se týká, té tzv. psychotronické energie, vzhledem k použitým symbolům by ji mít mohla. To ale nechci posuzovat, protože taková hodnocení jsou příliš subjektivní.Děkuji, za obrázek, za názory a za spolupráci na filmu, v každém případě mě článek o starém praní zajímá. L.V.

  42. Pozn. Předchozí k obrázku jsem napsal při jeho prohlížení na internetu, po jeho uložení a otevření, kdy se mi vejde celý na monitor, vidím, že celý působí optimisticky.

  43. Tak mám pro vás dvě zprávy. Paní Hanušová žije a maminka k ní pro ty fotky zajde, možná tam zašla už dnes. Já bych vám je nemusela posílat, ale mohla ve vysoké kvalitě sejmout. Budou-li vám k čemu dobré. Samy o sobě jsou krásné, však uvidíte ty detaily. Kvalita ale nic moc. Poslala jsem vám dopoledne staré noviny a přiložila namátkou ještě jeden text vzpomínky kameníka. To je ta druhá zpráva.
    Rozumím vám. V tom postupném upravování a ověřování textů, jinak to asi nejde, no ale zase, aby to nebylo moc upracované a neztratilo to lehkost a jiskru Malíře. Někdy se člověk dostane do ajfru a jde to samo, ale nejde to, když čeká na inspiraci. Asi se to dostaví spíš během práce&. A taky si myslím,že vám rozumím, jak píšete, že vnímáte jednotlivosti v krajině spíše z filozofického hlediska. Prostě vcelku, v souvislostech, – filozoficky. Přiznám se, že já to beru sice také vcelku, ale spíše poeticky, naivně, přijde mi, že to co bylo dříve účelové bylo také krásné a přirozeně zasazené do krajiny (já to tak vidím) a mrzí mě, že se tyhle osamělé ostrůvky ztrácí – přetvářejí nebo přirozeně zanikají. Myslím třeba takové věci jako úvozy anebo klikaté cesty, třeba prašné. Podívejte se na tohle yvýšený náhon v letním slunci.
    https://rozvedena.blokuje.cz…y.php
    No ale abych se nenechala moc unášet. Tahle věta se mi líbí: Též mám možnost zamyslet se nad zaniklými potoky v krajině. Uvědomila jsem si tedy že se nad tím sice nijak nezamýšlím, ale zcela normálně když jdu krajinou, různá místa automaticky zaznamenávám a maně si vzpomenu, jaké to tam bývalo, jak se lokalita proměnila (bývalý lesní rybník atd&) taky zcela automaticky sleduju co kde roste, myslím kytky a stromy a taky dohledávám, jestli se něco změnilo. A s těmi potoky a studánkami to je stejné. Za ty roky koukání kolem sebe a porovnávání se z toho staly standardy& myslím jak se pohybuji krajinou, že se nejenom kochám, ale taky třídím -i když do toho vašeho filozofického vnímání to má určitě hodně daleko &
    Této části ale nerozumím:
    Pro mě je v Krysařovi důležité srovnání strážce z Kafkovy povídky před zákonem a strážce prahu z mystického vývoje. Myslím si, že jsem první kdo na tuto možnost srovnání upozornil.
    Nečetla jsem toho od Kafky moc a je to ještě dávno: Proměna, Proces, Zámek. A zůstal mi z toho jen takový opar, dojem bezvýchodnosti marnosti bezútěšnosti.
    Díky že jste se zamyslel nad tím zářičem.Myslela jsem jen na tu pyramidu a kotouč nad ním. Ty slunce jsem jen zkoušela barevné kombinace, nic jsem jimi nemyslela, jen jak klást vedle sebe barvy. Popisujete svůj dojem konkrétně myslím zářič a současně cesta a musím se s ním dodatečně ztotožnit, ovšem nevím nakolik jsem se nechala ovlivnit vašim názorem. Neumím to tak vysvětlit, malovala jsem intuitivně a několik verzí, asi 5, pak jsem vybrala tu co mi přišla v tu chvíli barevně a proporčně optimální. Dívám se, zrak upoutá nejprve kotouč nahoře,pak pohled sklouzne dolů aby po chvíli zase přes hrot vystoupal nahoru ke kotouči. Je to dynamické! No, kdoví & těmhle věcem mimosmyslovým prospívá,když se člověk o ně moc nestará a nesnaží. Zdraví z.

Leave a Reply to zuzi Cancel reply

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

(required)

(required)

css.php
Tvorba webových stránek: Webklient