den druhý – přeskřítkovánoDruhý den se nesl ve znamení prezentací, které nakonec završila ta klasická autobusová s chutnou večeří, jen ta šiška salámu, jako dárek pro každého účastníka zájezdu, chyběla. Jinak říkám klasika…. A hned vám také sdělím, že na literárním nebi je po dnešku pro mě přeskřítkováno.
Brzo ráno pěší přesun výpravy od hlavní jičínské knihovny na pobočku Nové Město, kde jsme byli pod nepřetržitou palbou literatury až do poledne. Regionální autor ze Železnice, ředitelka projektu Rosteme s knihou a pak ti skřítci a strašidla Evy Bouchnerové . Nová převratná kniha??? Nene, ta poněkud suchá autorka trochu opisuje od Vítězslavy Klimtové , ale jsou to obojí spíš vrásčití ohavníci než milí skřítkové…, skřítků není nikdy dost, je to dobrý byznys, ale musí se to dobře zdůvodnit a prezentovat!!! A to její společnice z nakladatelství Eminent dokáže. Je to správná baba z rodu Pawlovských a hlavně příšerné charismatické čarodějnice Košanové . Má esprit a sluší ji to. Ta jediná mne dopoledne nadchla, a zeptala jsem se jí na chodbě, kde se strojí, tak mě ten její styl zaujal. Ukázala mi své koktajlové šaty, které mě HLAVNĚ fascinovaly. Nakupuje prý jedině v Poděbradech!!!
Odpoledne pěší přesun do Švejkovy hospody v okrajové části Jičína… krásné travnaté prostorné náměstíčko, sluníčko svítilo, den jako vymalovaný. A po obědě a relaxaci v parku na osluněné lavičce odjezd autobusem do Rožďalovic. Velmi dobrá exkurze v muzeu klasického knihařství a snad ještě lepší představení knihovny a místní síně významných rodáků . Čím jsem starší, tím více mě fascinují obyčejní lidé, nadšenci. Kteří nedělají věci pro peníze. Na věku, vzhledu vůbec nezáleží, záleží na tom vyzařování. A to zde bylo. Obyčejná ženská spíš vesnická než městská, knihovnice Svatava Krumpholcová. Obdivuhodná žena, regionální nadšenkyně, vlastenka. Zamilovala jsem si ji během chvilky. Měla nás na dvě etapy a hovořila a hovořila. Věcně, s humorem, výrazně, bez papíru a plynule. Zaujatě. Žádné výhody, jen kupa práce, … více takových lidí. S vnitřním ohněm. Ještě se k tomu tématu vrátím, až budu mít od Evy fotky.
To malé ospalé městečko a jeho problémy a památky mě zaujalo. Zajímavý kostel se zajímavou historií, naproti mlask!!! stará opuštěná výjimečně krásná budova palírny lihovin, na prodej za 3 miliony…. paráda!!!
A po zdlouhavém ale zajímavém pasivním naslouchacím dni odjezd zájezdovým autobusem do Bukvic na poslední prezentaci spojenou s chutnou večeří. K nevydržení …. Zase skřítci… tentokrát trochu nudná záležitost, připomínalo mi to mravoučnou knihu. No, možná jsem předpojatá a i taková literatura je potřeba, ale dětská imaginace podle mě dychtí po něčem úplně jiném … A večer jen krátce kafe s Lenkou která nebyla celý den zde ale v Praze. zuzi
zuzi,to máš velkou pravdu s těmi “regionálními nadšenci”. Takový člověk mnohdy probudí půl vesnice k věcem a akcím, které mají smysl a není to jen civilizační hnípání za zavřenými dveřmi svého domu. Kéž by jich bylo víc!
Zuzi, u nás doma teď skřítci frčí. Nedíváme se však do žádné knížky. Jen tak si o nich s Anežkou povídáme a já před spaním vymýšlím skřítčí pohádky. Taky se na skřítky dost odkazuju ve výchovném procesu. Zabírá to. Občas.
Tos mi udělala Iv radost, že na nich nechceš vydělávat… výchovný proces! to už jsem někde slyšela! To tvoje: zabírá to. občas, mě potěšilo, já někdy myslím že vůbec, tedy nemluvím o skřítkách, mluvím o řízeném propcesu výchovy mladé generace.