Zář 092007
 

Víkend jsem strávila doma při plotně a při novinách a Reflexu. A na zahradě začínají padat ořechy. Nesmím se nad tím mým konáním moc zamýšlet, protože bych měla pocit  ztraceného času. Vařila jsem složitá jídla a 3x tento týden dělala buchty. Ale cíle bylo dosaženo. Technologii kynutého těsta jsem zvládla – dnes jsem pro změnu plnila makovou náplní.

Každý den mi Honza sliboval, že se mnou půjde na procházku, ale před vlastní realizací vždycky cukl. A tak jsem dnes pozdě odpoledne vyšla za město sama. Nechtělo se mi v tom nestálém počasí, kdy se mraky honily po obloze, bylo sychravo a měla jsem celkově stísněný pocit, být venku osamělá, protože člověka napadají v té syrovině zoufalé myšlenky, ale potřebovala jsem na zdravý vzduch. A také se trochu unavit.

za hrbitovni zdi

Jen jednou za celou cestu zasvitlo krátce slunce

 

Śla jsem obvyklou trasou k rybníku, podél pole k lesu a po silnici domů. Tak hodinka a půl chůze, když se moc necourám. Za celou dobu jsem viděla jen několik rybářů u rybníka a žádný známý. Bývala bych se ráda zastavila a popovídala si. Bylo tak pochmurno a ta nálada se na mě přenášela a co bych dnes dala za lidskou společnost!

chmel otacivy

Chmel otáčivý – zplanělá vytrvalá liána

lnice kvetelMám ráda tu cestu. Podél ní vysázeli ochránci přírody množství různých stromů a keřů  a  dost často zde objevím něco nového. Jako dnes. Chmel otáčivý. Asi  v tom místě rostl už delší dobu, protože byl pěkně rozrostlý, ale já jsem ho považovala zběžným pohledem za psí víno. Ale teď na podzim nebylo už pochyb – liána, která obtáčela břízu a trnkový keř, nesla typické chmelové šištice. Tak jsem ji vyfotila…. A také jedinou hezkou kytku, kterou jsem cestou potkala – lnice květel … na osekané a nehostinné louce nikde nic jen jedna kolonie lnic…

A dál už zase skoro nic, pár fotek jen z nouze, protože všechny kytky vadnou a vůbec … nějak vadnu i já. Snad to spraví babí léto, které prý má ještě přijít. Nejlépe koncem září. Jedu totiž na týden na chatu do Maštalí. zuzi

 

Jestli vám čtení o pochmurném podzimu nezvedlo náladu, doporučuji  zde: O krásách podzimu, bramborových placičkách a celoroční radosti – to vám dodá optimismus.

 

 

 Posted by at 20.36

  6 Responses to “Čekání na babí léto”

  1. No…mně podzim nikdy nepřipadal pochmurný. Naopak. Ta úleva od upocených veder! 😉

  2. Já mám podzim moc ráda. Teda když nefouká moc vítr, vítr nemusím.
    (úsměv)

  3. Ahoj zuzi,…kachnu, husu, nebo dokonce játra bych nepozřela ani náhodou, takže s malou obměnou by ten recept byl lákavej. Jo, a nezapíjela bych to vínem i té nejvyšší kvality, víno taky nesnáším (radši mléko, chicht).

    Stran tý Tvý procházky – mělas napsat, my bychom Ti přijely udělat spoečnost (úsměv)
    Fotky máš pěkný!
    Pěknej den, zuzi…

  4. aTeo, já proti vedrům nic nemám, když jsem ve stínu…
    Kainis, babí léto i s větrem a sluncem, to jo, ale zatažený nebe, zimu a studený vítr … to mi moc romantický nepřijde …
    Kashiko, dík, myslím, až se vyčasí, ozvu se, tak buďte v pohotovosti, ozvuse.

  5. podzim mi nevadí v případě, že prší jen v noci 🙂

  6. Ještěrko, to je jedna z lepších variant pochmurného podzimu. Pro mne.

Leave a Reply to jesterka Cancel reply

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

(required)

(required)

css.php
Web vyrobili ve Webklient.cz