Čtěte Wu-Wejblog
Dnes ráno jsem se začetla na webu Trendspottera (TS) do článku o tvoření komunit na webu. Jako vždy to Jirka hezky rozebíral, jak to mám ráda, ze všech stran a do hloubky a hledal vyšší princip a můj jednoduchý nástroj v hlavě, který se zařízen spíše na pocity a vjemy, to napoprvé nevstřebal. Musím se tam ještě vrátit. Ale jedno vím určitě. Zabydlela jsem se tu na bloguje a blogování považuji za jakýsi druh psychoterapie. V mé momentální situaci. Vím , je to jen náhražka skutečného světa, ale i tento virtuální má svá specifika, která v tom reálném nenajdeš. Třeba dostupnost rozmanitých lidí. Každý tu tvoří svůj obraz, svou vizitku a můžeš s každým navázat řeč. Bez společenských skrupulí. Prostě nyní jsem zde a baví mě to a třeba i proto, že se zde mohou odehrávat neobvyklá setkání, neobvyklé náhody. A někdy přerostou i do toho světa skutečného. Což se mně již stalo a jsem také zmínila (Kokořínsko 2007, TS).
Ale teď jsem tu proto, že jsem před týdnem a něco potkala Wu-Weje a v jeho zápisníku objevila zajímavý text o americkém brouku s fotkami. Zaujal mě ten zvláštní úkaz na snímku – hromady mandelinek na okraji brambořiště – a shodou okolností jsme zjistili, že pole se nachází v Maštalích, v místě, kde to dobře znám a dokonce jsem se tam mohla klidně s Wu potkat. Jenže bychom se stejně nepoznali a určitě neslovili!!!! Což zde ano. Tak vidíte ty vnesporné výhody virtuálna…
Tak si to prosím přečtěte včetně komentářů, tedy jestli chcete… takhle vypadá spolupráce dvou blogerů v praxi. Je to praktický důkaz, že blogování není jen bezduché žvatlání a komentování pro komentování, ale také řešení různých nadstavbových problémů. A tak tímto příkladem jistě uspokojíme TS, který obyčejné blogování bez vyšších ambicí moc neuznává, ač tomu také sám občas s chutí podléhá… haha zuzi
zuzi, Máš dobrý postřeh. Pokud se můžu nějak bránit, tak jsem svým příspěvkem nechtěl automaticky vytěsnit vše ostatní.
Mám opakovaný postřeh (nyní se to netýká Zuzi) že když někdo něco někde vyjádří, tak to druzí častokrát pochopí tak, že jeho vyjádření je ABSOLUTNÍ a popírá tím vše ostatní. Jakoby jeho teze byla POUZE BÍLÁ a vše, co tedy není podle této teze JE AUTOMATICKY ČERNÉ.
To je blbost, viď? Je.
Takže já taky netvrdím, že to, co napíšu je jediné správné. Nepopírám to, čím mi chce někdo oponovat.
Kdyby moji oponenti pozorněji četli (povzdech, ne příkaz) tak by mohli mít i lepší předpoklad porozumět.
jojo, zuzi, já občas píšu i jinam a jen tak plácám. Připusťme, že jsem obyčejný člověk. Takže co jiní dělají naprosto normálně a občas i s lehkostí sobě vlastní, tak já dělám jen někdy a hned to je konfrontováno s tím, co jsem si dovolil napsat na svůj blog (co není blogem).
To, co psal aTeo a co říkaš ty vlastně nepopírám. Jen bych rád udělal ještě něco dál. Protože chci. Protože to tak cítím, ačkoliv to nemusím umět zdůvodnit. Jenže jakmile vybočim z davu (a vysvětlim dokonce proč), jsem najednou jinej=divnej – a to se trestá: nezájmem.
To, co jsem teď napsal stále zapadá do mých postřehů, které jsi už četla.
TS, my se přece známe trochu víc a určitě ti neušlo, že mám ráda nadsázku. Někdy je ale špatně pochopena, a dotyčný se navěky urazí, a mě to pak mrzí. Také teď jsem psala s mírnou nadsázkou. A tím, že se víc známe ti také docela rozumím. Nebo si alespoň myslím. A mám radost, když jednou za tisíc let v komentáři zaperlíš.
ok, vím, že to memyslíš nijak zle. Ani já se nezlobím.
Děkuji za návštěvu mého blogu. U tebe jsem již několikrát brouzdala a docela si početla.
Ahoj zuzi,……moc pěknej článek, závidím Ti, jak umíš všechno tak pěkně pojmenovat a rozebrat. Je to na víc času, ještě si to tu proklikám (chicht).
Mám prosbu k TS, velkou (teda už omluvu!!!!): Hrozně se mi líbí, jak jsi napsal tohle:
…..Kdyby moji oponenti pozorněji četli (povzdech, ne příkaz) tak by mohli mít i lepší předpoklad porozumět. …..
a potom taky tohle:
…Jenže jakmile vybočim z davu (a vysvětlim dokonce proč), jsem najednou jinej=divnej – a to se trestá: nezájmem. …..
Bez Tvého dovolení (žebroním o něj) jsem si to první půjčila, a k zapůjčení toho druhého prosím o Tvůj souhlas.
Perfektně to vyjadřuje mý pocity.
Pěknej den!!!!!!!
Hadimrcho, dík, až budu o víkendu čas, taky ti to tam pořádně probrouzdám, baví mě takové pestré weby jako je tvůj. Zasekla jsem se minule na přehlídce sárí.
Kash: tolik mě nechval, já se pak nesnažím… psaní a sdělování mě baví, když je mi dobře jde to samo a že by to bylo i poznat?
Ta první replika, co napsal TS mi také utkvěla v hlavě … ale, to není na komentář, je to třeba pro mne docela intimní téma …
Kashto jsou jen slova,… jsem náhodný generátor takových slov. Není potřeba dovolení k tomu, co nevlastním.
Podstatné je, co skutečně lidi dělají, ne to, co říkají, nebo dokonce jen napíšou.
Tak bych to řekla, jsou to jen okamžiky, ve kterých ta slova pronášíš a jak se zrovna cítíš … náhodný generátor …:o)))
zajícahoj, zajímalo by mně co to bylo s tím zajícem
Místní nadšenci totiž vztyčili na nepřístupný skalní útvar nový objekt – kamenného zajíce.
nemáš fotky nebo něco?
jrLesmistr Knölle upravoval ve 2.polovině 19. století skály zde ke svému obrazu /jeskyňky, posezení, vyhlídky, betlém a taky umístil sošku zajíce na jednu skálu. Tohoto zajíce skopli dolů a zlikvidovali opilí mladíci, když šli z Polanky ze zábavy. Fotka původního ušáka nebyla dosud nikde objevena. Okrášlovací spolek v obci nechal vytesat zajíce nového a loni ho umístil na skalní útvar vedle původního útvaru, kam už se žádný opilec jen tak nedostane. Fotku sem vysadím, pošle mi ji paní Roženská až se jí rozjede internet, dnes je povětří, mně se fotka nepovedla. Ušák je velký cca 50 cm a panáčkuje. Co se mi vybavuje :o)
pro Kash, kdyby jeden citát nestačil:
http://ratka.blog.cz/0701/jako-je-soucasnost-nasi-minulosti-tak-budoucnost-jednou-bude-nasi-soucasnosti