…
Už hodně dlouho mě zlobí v práci počítač. Prostě najednou zvadne a když na to včas nemyslím a nezálohuji, přijdu o všechno co právě tvořím. Otravuje to a pomalu jsem na něm přestala pracovat. Kdovíco se dělo … ta proměna spolehlivého přítele v nevyzpytatelnou šelmu udála se když jsem pobývala na dovolené a pak NIC … stalo se to samo. Jak říkám, přestala jsem mu věřit a přešla k dalšímu. Ale ten má jednu chybu – musím u něho stát. Ale je zase rychlejší. Ale bolí mne po celodenním stání nohy.
Rozhodla jsem se jednat. Různé prográmky jako Ad-Aware a Spybot problém neodstranily, a tak technik mně zaúkoloval, vypálit si dokumenty a obrázky a že on mi TO přeinstaluje. Tak jsem dnes do toho šlápla. Hrozné bylo zjištění, že všechno, co jsem za ta léta vytvořila má tak velký objem, že se to nevejde na jedno CD. Pouze jedna jediná složka, kterou jsem prozkoumala, se mi vešla na 700 MG kotouč až po jejím promazání. Prohlížím, mažu a zjišťuji, že ani nevím co kde mám za poklady" a znovu objevuji soubory, které zřejmě už nikdy neotevřu, protože jistým způsobem zastaraly.
A tak je to skoro se vším v životě. Jsou věci a myšlenky, které mají hodnotu stálou a jiné prostě časem zvetší. A jak ráda říkám u knih, kniha, která se neotvírá, která leží jen celý život na regále, je mrtvým zbožím. A když ji nikdo nevezme do ruky a neoživí – neotevře, nepohladí desky, nepolaská se s jejím obsahem, tak ztrácí její existence svůj smysl. A tak je to s mnoha neživými věcmi. Máme jimi nacpaný byt, kotelnu, kůlnu a půdu a málokdy se k nim vracíme, protože těch krámů je tolik, že už ani nevíme co kde máme. A používáme vlastně jen omezený sortiment zboží, které je nám na dosah. Jak se říká, čím méně toho máme, tím je to lepší… A tak jsem zase chytla vítr do plachet. Dala jsem se do úklidu na počítači a než to vypálím, vytřídím a nekompromisně smažu.
A doma jsem pokračovala. Začala jsem kotelnou a nakoukla do kůlny. Když každý den udělám kousek, za měsíc bych to mohla mít. Můj život potřebuje řád a současně volnost, volný prostor kolem sebe. Hromadění a vlastnictví příliš mnoha předmětů svazuje a omezuje. Ne mít plno krámů, na které padá prach a oplétají je pavučiny. Lepší je mít jen to, co skutečně potřebujeme. Už jsem se zbavila tolika věcí, a žádné skoro nenakupuji, ale ono to moc neubývá. A tak jsem dnes zase začala soustřeďovat nepotřebné krámy do krabic a pak šup s nimi do sběrného dvora. Dělám to tak 2x za rok a přiznávám, že to není moc vidět. Mám tu totiž nejen věci své, ale i ze dvou zrušených domácností. Ach jo … místo aby člověk žil, hrabe se ve staré veteši. A když říkám veteši, myslím tím opravdu veteš.
Napadá mne srovnání s člověkem … je smutné, když TO dojde tak daleko, že v člověku nikdo "nečte". Jen málokdo je tak vnitřně silný, aby si vystačil sám se sebou, s knihami, s přírodou. Jistě, je to povznášející, ale … člověka nenahradíš. Lidské teplo je k životu potřeba jako voda, jako slunce. Jinak člověk skomírá a pustne. Pustne … nějak mi to slovo leží v hlavě od té doby, co jsem ho četla zde na bloguje, včera … zuzi
A řád už jsem zde jednou probírala:
https://rozvedena.blokuje.cz/401817 ( o touze po řádu – David Lynch)
Tak to mi něco hodně připomíná. My jsme se stěhovaly před třemi roky. Dělaly jsme ze dvou domácností jednu a řekly jsme si, že toho využijeme, vyhodíme všechno nepotřebný a nebudeme zahlcovat byt nepotřebnejma věcma. A měla bys to vidět dneska. Vůbec nevím, kde se to zase vzalo, ale máme plný skříně nepotřebnejch věcí. Asi se budu inspirovat a něco vynesu. (úsměv)
To přirovnání k člověku se Ti povedlo. To je velká pravda.
Vzpomínám,jak jsme likvidovali pozůstalost po exmanželčině babičce. Její knihovna byla nekonečnou sbírkou pokladů. Kompletní Čapek starý kolem šedesáti let! A tak mě napadlo: Člověk celý život hromadí a hromadí a na konec to někdo rozebere… Nahý se člověk narodí a nahý zase zemře…
ano, myslím že tomu rozumím. A snažím se odolávat z přemíry věcí. Bohužel mé blízké okolí mě občas zásobuje.
ad pc: je to ještě stará hrůza windows98, nebo novější w2000/xp ?
Zuzi, i já jednou za čas přehrabuji skříně a zjišťuji, že máme doma jaksi “přemnoženo”. Drtivou většinu věcí nepoužívám, ale stejně je skladuji. Nevím pro koho. Asi se dám do třídění,použitelné věci odvezu na faru a zbytek položím ve městě k popelnici. Počítám, že ty tam vydrží tak deset minut…než si je někdo přebere :o)
Ahoj Zuzi,s tim pocitacem mi mluvis z duse! ted je asi obdobi silneho elektomagnetickeho pole kolem zeme;-), coz zpusobuje, ze kompy padaji jak mouchy. vcera jsem byla na vyvrat. odesel mi domaci komp without say goodbye… kamos mi rano psal na mail, ze mu to vecer taky padlo a do rana to daval do kupy. ma vyhodu – ja to neumim;-)ale stejne si myslim, ze za to muze Dejv, pac komp mam stary ani ne pul roku. on furt cosi stahuje a tim i zavirovava… opravare shanim ja…
Taky jsem třídil a zahazoval, pročišťoval a otevíral prostor – http://blog.wuwej.net/2005/08/22/jak-zahodit-zbytecnosti.html
A jak tak koukám, možná je na čase to zopakovat. Zrovna v počítači jsem nashromáždil tolik kdysi zajímavých věcí, které jsem zatím neotevřel a nejspíš už neotevřu.
Kainis, já asi vím, kde se to tu bere, maminka mi to průběžně doplňuje, co jsem nechtěla z pozůstalosti po tetě, mi sem teď ns odstupem času nosí a ukrývá. A já zase doplňuji oblečení ze sekáče a kabelky. Ale kabelky netřídím, ty mi jen přibývají … Ale lepší uklízet kůlnu než ten počítač…
Aleko, to je fakt a smutný je, že spousta věcí, ke kterým měl zesnulý osobní vztah, se jen tak nemilosrdně vyhodí, protože se nikomu nehodí. Knihovny starších lidí jsou plné klasických českých autorů a nikdo ty knihy nechce, ani ucelené řady. Nejsou sběratelé, nejsou čtenáři, antikvariáty je neberou.
TS, je fajn, že jsi na to přišel poměrně brzo a nehromadíš. Máš to pod kontrolou. A s těmi donašeči věcí člověk nic nenadělá, když už to donesou a nechceš jim moc odporovat. Ale je potřeba okamžitě vymyslet preventivní programy!
Lední brtník: mám tam už XP, ale myslím nějaký XP profi nebo co … já tohle už nevnímám…
Lexulko, tak vida, mně bouchla v bytě elektřina, že bych to svedla na to vlnění? A o stahování mně nemluv, to jsem vždycky nepříčetná. Mám starý PC a mladej neustále stahuje: a kdyby jen hudbu!!! stahuje to, co nejvíc zavirovává, hmmm… když jsem se jednou zmínila, co na mne vybaflo, řekl mi: A ty se divíš? jednou to muselo přijít … tak už to přišlo i u nás…!
Wu, jako bys mi mluvil už tenkrát z duše! Staré krámy, které se někde povalují, jen brzdí náš rozlet :o)))).
Honza to udělal. Dnes z fyziky, zítra dějepis. Palce jste drželi dobře a tak ještě prosím zítra. :o) zuzi
Neznám větší rozkoš než svobodně pustnout… 🙂
Pustnout se musí umět! Na to každej nemá! To ustojí jen málokdo. Tvoje věta ve mně vyvolává roztodivné vizuální představy pustnoucího rozkošnického hnusně tlustého paši, který se nechává obsluhovat rafinovaně oděnými huriskami a již tak zpustnul, že sotva vládne i jazykem, natož něčím jiným. Kdo chce elegantně pustnout, musí mít na to dost peněz!
Pustnu elegantně, tlustej nejsem a jazykem vládnu celkem obstojně. 🙂
rozumím…typický postmoderní příklad pustnutí … tři dny neoholené strniště, trochu neupravený, mírně otrávený výraz ve tváři. Takhle elegantně třeba pustne Hapka, … ano lehce dekadentní elegantně a kontrolovaně pustnoucí intelektuál …
Tak vidíš, budu držet palce i zítra. Dějepis je okecávačka, fyzika je horší.
Je to kluk šikovnej.
(povzbuzující úsměv)
Kainis, díky za tvou víru, ale neudělal to.
….. ani se mi to nechce věřit. Cítím s Tebou. L.
mlčeti zlato.
Omyl…Pustnu hladce oholen a upraven. Šediny natož bíliny nemám, otrávený výraz neumím. 🙂
Pustneš hezky aTeo, jen jestli opravdu pustneš, jestli si na to jen nehraješ :o)
Má domácnost,…jak už asi mnozí pochopili, je společná s Kainis. Takže už se ani snad nemusím vyjadřovat (smích)
Podepsána Stará kramářka
Taky mám sklon hromadit. Ale vyhradila jsem si každej pátek na to, abych něco vyhodila. Z počítače i ze skříní. Zbavuju se nedůležitých věcí, abych měla čas a prostor na to, na čem mi záleží.
Napsala jsi to Ivano hezky. Já ten “úklid” dělám nárazově a to je chyba. Asi se nechám tebou inspirovat. Zdá se mi, že bych také volila pátek. A tak jdu na to. Na počítač v práci.
v sobotu jsem taky třídila a vyhazovala krámy… zjistila jsem, že mám v pokoji dokonce dvě krabice s blbostma ještě nerozbalené… a to jsme se nastěhovali před třemi lety… takže… v tý krabici jsou asi “velmi potřebné” věci, co, když mi tři roky nechyběli… no nic, krabice zůstanou ještě chvíli zavřený, brzo se budeme zase stěhovat…
Ještěrka…to je tedy objev… asi tam nic potřebného nebylo, když jsi to nepostrádala :o))) a co to vyhodit??? Stěhování … změna prostředí myslím je docela fajn, člověk ožije, musí se přizpůsobovat, poznává nové.
zuzi… no jo, jenže ze mě asi bude bezdomáč… jak to tak vyzerá…
A já si myslím, že tě to třeba nabudí zařídit se pro sebe, ne? nebavilo by tě to?